Téma týdne

Atleti medailovou jistotou i univerziád

7. července 2009, 11:29

Akademickou olympiádou je už půlstoletí světová univerziáda. V tématu týdne se podíváme malinko do její historie, podrobněji se v ní zaměřujeme na medailové úspěchy atletů-vysokoškoláků.

Již padesát let a trochu víc
První univerziáda se konala přesně před padesáti lety, ale klání sportujících studentů se započala již rokem 1923. Hlavními předchůdci byly soutěže pořádané postupně organizacemi UNEF, CIE a nakonec dodnes vedoucí Fédération Internationale du Sport Universitaire (FISU). Akce probíhaly v nepravidelných intervalech mezi jedním a třemi lety. Po druhé světové válce se ustálily na dvouleté periodě v lichých letech. To už ale měly tehdejší akademické soutěže alternativu pořádanou organizací UIE od 1947 (premiéra se uskutečnila v Praze), ve stejný rocích.
K určitému sjednocení došlo právě rokem 1959, od kdy se také datuje vznik Světové univerziády. Ovšem i poté se do systému pořadatelských ročníků vloudila nepravidelnost v podobě roku 1970. Do kolejí každého lichého roku se alespoň ta letní část Her vrátila po 1973. (Menší zimní sestra kopíruje roky konání té letní od 1981. Mimochodem právě univerziáda na sněhu a ledu se třikrát uskutečnila i v Československu, dvakrát ve Špindlerově Mlýně – 1964 a 1978, jednou na Štrbském Plese – 1987.)
Letní univerziáda se na našem území nekonala, velmi činorodí jsou v jejím pořádání Italové, kde byla již čtyřikrát. Dvakrát ji měli na starosti Bulhaři a Japonci, do tohoto klubu by se měli za dva roky dostat Číňané, kteří soutěže uspořádají v Šen-čenu.

Atleti - pravideldní medailisté
Podobně jako na olympiádě jsou atleti jistotou i univerziád. Jen v šesti ročnících nezískali pro výpravu medaili (1967, 1970, 1983, 1985, 1989 a 1991). V dobách Československa se nejvíce vydařil rok 1961 s bilancí dvou zlatých a po jedné stříbrné i bronzové, a také 1973, kdy si atleti-akademici odvezli kompletní sadu.
Po vzniku samostatné České republiky se nestalo, aby se alespoň jedna medaile nehoupala na krku atletovi či atletce. Hned čtyřikrát se to podařilo v roce 1999, tři cenné kovy zacinkaly hned třikrát – 1997, 2001 a 2003.
Je třeba přiznat, že univerziáda je tak trochu startovacím můstkem pro atleticky významnější akce. Pouze dva Češi tak z ní mají dva cenné kovy, obhájit se je povedlo tyčkaři Janáčkovi a trojskokance Kašpárkové, která dokonce stříbro přebarvila na zlato.
Podrobné medailové zisky následují, další informace o univerziádě v Zaostřeno na.

Českoslovenští a čeští medailisté v atletice na univerziádách

959 (0-0-2)
3000 m př. Jaroslav Bohatý-Pavelka, bronz
Pětiboj Miloš Vojtek, bronz

1961 (2-1-1)
400 m Josef Trousil, zlato
1500 m Tomáš Salinger, zlato
4x400 m Československo, stříbro
Výška Milan Valenta, bronz

1963 (0-1-0)
Dálka Vlasta Přikrylová, stříbro

1965 (0-1-0)
Disk Jiří Žemba, stříbro

1973 (1-1-1)
Výška Vladimír Malý, zlato
400 m př. Miroslav Kodejš, stříbro
Výška Roman Moravec, bronz

1975 (1-1-0)
Dálka Jarmila Nygrýnová, zlato
800 m Jozefína Čerchlánová, stříbro

1977 (1-1-0)
1500 m Jozef Plachý, zlato
Dálka Jarmila Nygrýnová, stříbro

1979 (0-0-1)
Disk Antonín Wybraniec, bronz

1981 (0-1-1)
5000 m Josef Lencés, stříbro
Koule Dalibor Vašíček, bronz

1987 (0-0-1)
Sedmiboj Zuzana Lajbnerová, bronz

1993 (0-1-0)
Trojskok Šárka Kašpárková, stříbro

1995 (1-0-1)
Trojskok Šárka Kašpárková, zlato
800 m Pavel Soukup, bronz

1997 (1-1-0)
Desetiboj Roman Šebrle, zlato
Desetiboj Kamil Damašek, stříbro

1999 (1-2-1)
Tyč Pavla Hamáčková, zlato
Sedmiboj Kateřina Nekolná, stříbro
Tyč Štěpán Janáček, stříbro
Trojskok Jiří Kuntoš, bronz

2001 (0-2-1)
Oštěp Nikola Tomečková, stříbro
Tyč Štěpán Janáček, stříbro
Bronz Šárka Mládková, bronz

2003 (1-0-2)
800 m Roman Oravec, zlato
Sedmiboj Michaela Hejnová, bronz
200 m Jiří Vojtík, bronz

2005 (1-0-0)
Oštěp Barbora Špotáková, zlato

2007 (0-0-2)
Kladivo Lenka Ledvinová, bronz
Dálka Roman Novotný, bronz

Zdroje:
http://www.hickoksports.com/history/universiade.shtml#swinners
http://en.wikipedia.org/wiki/Universiade

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí