Téma týdne

„Výškařský ráj to na pohled“

19. ledna 2010, 18:28

Speciální mítinky, na nichž je vypsána výhradně výška, jsou v srdci Evropy populární, zejména pak v halové sezoně. Přijedou zvučná zahraniční jména, přítomna je domácí špička, závody zdobí vysoká návštěvnost a pěkná atmosféra. V Česku ty nejlepší akce neskolila ani ekonomická krize a vesměs přitáhnou opět velmi kvalitní závodníky. O výškařských halových mítincích bude řeč v tématu pro tento týden.

Tradice výtečných výškařů
Proč se u nás tolik daří těmto akcím? První důvod je nasnadě, v české, popř. slovenské kotlině se rodili a rodí vynikající výškaři. Příkladů těch vůbec nejlepších najdeme několik z minulosti i současnosti, stačí se podívat na šampionáty pod otevřeným nebem. Na olympiádě se blýskli Miloslava Rezková, která v Mexiku 1968 získala zlato, a Jaroslav Bába bronzem v Aténách před šesti lety. Hned tři medaile získali čeští výškaři na mistrovství Evropy v Bernu 1954: Jiří Lanský (stříbro), Jaroslav Kovář a Olga Modrachová (oba bronz), Lanský pak post obhájil i za čtyři roky ve Stockholmu. Dále na kontinentálním šampionátu uspěli Miloslava Rezková a Mária Mračnová (Athény 1969, zlato a bronz), Milada Karbanová a Vladimír Malý (Řím 1974, stříbro a bronz). Před 4 lety se k medailistům z ME přidal v Göteborgu stříbrem Tomáš Janků. Také aktuální české jedničky, již zmíněného Bábu a Ivu Strakovou můžeme směle počítat mezi světovou elitu.

Výška ideální do menších hal
Druhá příčina je tak trochu „znouzectnost“. Hal s klasickým oválem není v ČR dostatek a výška skýtá relativní prostorovou nenáročnost. A tak se dostane atletika do víceúčelových hal určených jiným sportům (Ostrava, Hustopeče, Třinec, Brno), ale i do nákupního centra (Praha-Zličín) nebo vysloveně do tělocvičen (Čejkovice, Valašské Meziříčí). Kritika, kterou tyto akce musejí snést, je povrch, o němž někteří mluví jako „o trampolíně“. Pravdou je, že halové šampionáty se pak mohou odehrávat na výrazně tvrdšímu povrchu, než mohou být výškaři zvyklí z těchto mítinků – např. Aspire Dome v dějišti březnového HMS v katarském Dauhá disponuje Mondem.

Loni souboj Německo vs. ČR
K tomu určitě přidejme velmi dobrou organizaci jednotlivých mítinků, a výsledkem jsou potom kvalitní výkony podpořené solidní návštěvností i ohlasem v médiích. Jak ukazuje tabulka beroucí v potaz úroveň akcí před rokem, mítinková elita se rekrutuje takřka kompletně ze střední Evropy, zejména pak z Německa (Arnstadt, Weinheim, Wuppertal) a ČR (Hustopeče, Třinec, Brno).

Bodové hodnocení halových výškařských mítinků 2009
(v potaz se bere 10 nejlepších výkonů, v závorce umístění v roce 2008)
1. (1) Arnstadt GER 11 608
2. (2) Banská Bystrica SVK 11 528
3. (3) Hustopeče CZE 11 331
4. (7) Třinec CZE 11 102
5. (8) Brno CZE 11 091
6. (4) Weinheim GER 10 999
7. (5) Moskva RUS 10 952
8. (-) Lodž POL 10 782
9. (-) Wuppertal GER 10 545
10. (-) Hirson FRA 10 544

Zdroj: http://skakani.cz

Podle Jana Janků ml., manažera dalšího významného mítinku Novinářské laťky (který se pořádá jen pro muže) však patrně dojde k proměně. „Je svým způsobem zázrak, že u nás mítinky se ještě jakžtakž drží. Stačí se podívat na Německo, kde ještě před časem byla řada kvalitních výškařských závodů, a teď si svou úroveň dokázal podržet pouze Arnstadt (loni nejlepší, pozn. red.). Ostatní mítinky šly strašně dolů.“ uvedl při tiskovce k akci na pražském Zličíně. Je tedy dost pravděpodobné, že české trio (3.-5. místo) si pozice v elitní udrží, mohla by je doplnit i Ostravská laťka.

Z deníčku výškařského fandy
A jak vypadá hlavní program pro výškařského fandu v České republice pro halu 2010? Vše vypukne již tento týden v Ostravě – ve čtvrtek 21. (propozice zde), vzápětí naváže Moravská výškařská tour – v sobotu 23. Hustopečským skákání (stránky zde), v úterý pak Beskydskou laťkou v Třinci (web zde). V únoru se může těšit na další dvě laťky – Brněnskou 9. (web) a Novinářskou 11. (web).

Určitě si ve všech případech bude přát ohrožení maxim na českém území. Ty drží mezi muži společně Ján Zvara z Jablonce 1987 a Rus Ivan Uchov z Hustopečí před dvěma lety, oba překonali 236 cm. Předloňská účast u nás se vydařila také Rusce Jeleně Slesarenkové, která v Brně jako první v ČR překonala dva metry a přidala k tomu ještě dva centimetry.

Po odeznění domácího šampionátu se po halovém vrcholu kvalitní výškaři scházejí ještě v březnu tradičně na Čejkovické (19.) a Valašské (20.) laťce. Ačkoli i zde může (mohou) padnout velmi kvalitní výkon(y), jedná se přeci jen především o společenskou akci.

Michal Procházka
Vytisknout

Kalendář událostí