přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

10. května 2017, 14:21

Roman Šebrle - rozhovor května

Naše pravidelná rubrika má tentokrát vzácného hosta. Je jím desetibojařská legenda, olympijský vítěz a bývalý světový rekordman Roman Šebrle.

Romane, v desetiboji jste dokázal v podstatě vše, co jste dokázat mohl. Na který závod vzpomínáte nejraději?
Asi se nedá úplně říct, že bych na nějaký závod vzpomínal nejraději, ale samozřejmě se nabízejí dva, a to je víceboj v Götzisu, kde jsem překonal světový rekord a pak ten zlatý olympijský v Aténách. Obojí je pro atleta absolutní vrchol, kterého může dosáhnout. Rekordní závod v Götzisu byl fantastický i tím, že jsem si musel výrazně vylepšit osobák na patnáctistovku. Do poslední chvíle jsem nevěděl, zda se mi podaří rekord udělat, po proběhnutí cílem pak následovala absolutní euforie. Podobně tomu bylo v Aténách, kde jsem skočil v tyči pět metrů a tušil, že olympijský závod dotáhnu do vítězného konce. Ale jak říkám, každá medaile, kterou jsem získal, má svůj příběh a na všechny tyto závody vzpomínám rád.

Co naopak považujete za nejtěžší moment své kariéry?
Ten určitě nastal, když jsem byl ještě v Pardubicích. Měl jsem tehdy osobní rekord 7600 a moc se to nelepšilo. Přemýšlel jsem, jestli vůbec mám nato, abych byl někdy schopný udělat přes osm tisíc bodů. Tehdy mě trenér Čechák ujistil v tom, že mám pokračovat. Druhý těžký moment pak nastal poté, co jsem překonal světový rekord a těšil se na mistrovství světa do Edmontomu, ale tři týdny před startem šampionátu jsem si natrhl tříselný kanál a samotný mistrovský závod jsem si pak spíš protrpěl. To bylo velké zklamání.

Liší se v něčem současný světový desetiboj od doby, kdy jste byl vy na vrcholu své kariéry? Jaký směrem se podle vás vyvíjí a co musí splňovat současný desetibojař, aby se stal například světovým šampionem nebo olympijským vítězem?
Dá se říct, že od mé éry se desetiboj vyvinul v to, že ti nejlepší vícebojaři nebyli tak namakaní, ale spíše se jednalo o sprintery se skvělými skokanskými schopnostmi. V současné době je ten trend stejný, ale ještě k tomu přibyl skok o tyči, který je momentálně klíčovou disciplínou. Na rozdíl od nás kladou současní vícebojaři velký důraz právě na tyč. Je škoda, že jsme to v naší době nepochopili my, protože se jedná o disciplínu, kde se dá získat hodně bodů.

Po olympijských hrách v Riu se rozhodl ukončit aktivní kariéru světový rekordman Ashton Eaton. Překvapilo vás jeho rozhodnutí?
Určitě mě překvapil. Dle mého názoru mohl vyhrát ještě hodně závodů. Věřím, že by měl medaili i na příštích olympijských hrách v Tokiu. Na druhou stranu, jestli pro něj bylo motivací dosáhnout cílů, kterých dosáhl, tak je pochopitelné, že už ji ztratil. Každopádně je to pro světový desetiboj škoda.

Při halovém evropském šampionátu vás připravil o evropský rekord v sedmiboji Francouz Kevin Mayer. Mnozí ho považují za možného nástupce Ashtona Eatona. Jak ho vidíte vy?
Kevin je přesně prototypem moderního vícebojaře. Pro mě je stoprocentně nástupcem Eatona, což dokázal již na olympiádě v Riu, kde poskládal přes 8800 bodů, což je opravdu výjimečný výkon. Pokud zůstane zdravý, tak bude letos nejlepší. Jeho výkony mohou být zajímavé i směrem ke světovému rekordu nebo alespoň evropskému rekordu. Kevin umí perfektně skloubit rychlost se svými skokanskými schopnostmi. Má výbornou dálku i výšku, k tomu přidá fantastickou tyčku. Všechny disciplíny má na vysoké úrovni. Těžko se u něj hledá slabina. To je jeho hlavní deviza.

Vidíte v současném světovém poli vícebojařů ještě někoho s takovým potenciálem?
Velmi zajímavé výkony předvádí Kanaďan Damian Warner. I jeho součet přes 8700 bodů je fantastický. Hodně těží z rychlosti, ale zda se ještě posune, to se uvidí. Věřím, že již letos v Londýně mohou s Mayerem předvést velmi zajímavý souboj.

Z našich vícebojařů začíná získávat cenné kovy z velkých šampionátů Adam Sebastian Helcelet. Kam až myslíte, že může být schopen posunout svůj desetibojařský osobní rekord?
U Adama je velká škoda, že ho před dvěma lety přibrzdilo zranění kotníku. V podstatě se nemohl výkonnostně vyvíjet a přijde mi, že teprve teď se dostal tam, kde mohl být již právě před těmi dvěma lety. V průběhu letošní halové sezóny se ukázal slibně, stabilizoval skokanské disciplíny a věřím, že by se mohl posunout. Myslím si, že 8500 bodů je v jeho silách a s takovým součtem už by mohl pomýšlet na pěkná umístění. Potenciál k dalším medailovým úspěchům určitě má.

Velmi nadějně se ukazují také mladíci Jiří Sýkora a Jan Doležal. Jak vidíte jejich potenciál a co myslíte, že potřebují k tomu, aby se dokázali prosadit i v dospělé mezinárodní konkurenci?
Jirka s Honzou spolu začali nedávno trénovat, tak jsem zvědavý, jak je to posune. Jsou ještě hodně mladí. U Jirky mě trošku mrzí, že občas nedokáže víc zabojovat, což by mu pak mohlo chybět, až bude v budoucnu potřebovat. I těžké momenty v průběhu víceboje můžou hodně posílit hlavu. Nerad bych také zapomněl na Ondru Kopeckého. Má silné ty důležité disciplíny. U něj bude hodně záležet, jak a pod kým se bude připravovat. Pro Ondru jsou klíčové následující dva roky.

Jak vidíte ženský víceboj u nás?
Jsem hodně zvědavý na výkony Elišky Klučinové a Katky Cachové. U Katky je důležité, aby vydržela několik sezón zdravá, a pak se může posunout k zajímavým bodům. Věřím, že se s Eliškou v letošní sezóně vzájemně vytáhnou k pěkným výkonům.

Ve světovém sedmiboji se nadějně ukazuje Belgičanka Nafissatou Thiamová. Myslíte, že by to mohla být právě ona, která by mohla překonat letitý světový rekord Jackie Joynerové-Kerseeové (7291 b.)?
Loni mě na olympijských hrách hodně překvapila. Musím ale říct, že světový rekord v sedmiboji je opravdu jen těžko překonatelný. Joynerová-Kerseeová předváděla v dílčích disciplínách neskutečné výkony. Nejsem si jistý, zda někdy ještě někdo tento rekord překoná.

Který atletický výkon roku 2016 vás nejvíce zaujal?
Jako první mě hned napadne světový rekord na 400 metrů, který zaběhl Wayde Van Niekerk. Nikdo to nečekal a způsob, jakým to zaběhl, mi bral dech. Hned druhý den pak proběhl tyčkařský souboj Lavillenieho s Brazem da Silvou, a to byl také nezapomenutelný atletický zážitek.

Troufl byste si ještě absolvovat celý desetiboj?
V současné době bych si na to rozhodně netroufl. Je tam spousta disciplín, na které bych si troufl a nemusel na ně trénovat, ale pak jsou také disciplíny, kterým bych se musel tak měsíc nebo dva věnovat. Možná po dvou až třech měsících nějaké přípravy bych se pokusil, ale už by se mi asi nechtělo.

V posledních dvou letech jste běžel pražský půlmaraton. Čím vás očarovaly městské běžecké závody? Přeci jen dlouhé běžecké distance nejsou zrovna nejoblíbenější disciplínou vícebojařů.
Když jsem závodil a byl na vrcholu, tak by mě nikdy nenapadlo, že by mě takové dlouhé běhy bavily. Poprvé jsem si to zkusil v roce 2010 v Americe a od té doby jsem v listopadu nebo v prosinci chodil třeba pětikilometrové závody a najednou se mi běhalo lépe i v rámci víceboje. Od té doby mě to začalo bavit.

Máte v těchto běžeckých závodech do budoucna nějaké ambice?
Mojí jedinou ambicí v běžeckých závodech je zvládnout desítku pod čtyřicet minut. O to bych se rád pokusil na podzim při Grand Prix v Praze.

Blíží se tradiční desetiboj v Götzisu. Chystáte se tam jet podívat?
Götzis je mojí srdcovkou. Jezdíme tam každý rok. Musím se přiznat, že to je jediný čas v roce, kdy se mi po atletice zasteskne, když na mě dýchne atmosféra samotného závodu. Moc se těším i na letošní ročník.

V čem je podle vás tento závod pro většinu vícebojařů jedinečný?
V první řadě je hned na začátku sezóny, kdy už člověk chce dobře závodit a chce ukázat sobě i ostatním, co natrénoval. Druhou věcí je tradice samotného závodu a prostředí, ve kterém se závodí.

Co říkáte na návrh zrušení evropských rekordu?
Je škoda, že chtějí jít touto cestou. Samozřejmě jsem pro to, aby se zpřísnil boj proti dopingu, ale rušit zpětně rekordy není dobrá cesta. Doplatí na to závodníci, kteří závodili čistě a podle pravidel. Sám jsem na každé kontrole podepsal, že mohou mé vzorky testovat i zpětně, bohužel tehdy se ještě neskladovaly tak dlouho. Pro mě nikdy nebyl problém spolupracovat s dopingovými komisaři, tak nevidím důvod, proč by mi měli brát rekord. Rekordy se mají překonávat na dráze. Budu radši, když mě překoná Kevin Mayer, než když mi vezmou rekord od stolu.

Kromě atletiky jste též vášnivým golfistou a fotbalistou. Jak často se dostanete k těmto sportům?
Času není tolik, kolik by bylo potřeba, ale golfu se snažím v rámci možností věnovat maximálně. V nedávné době jsem hrál dva profesionální turnaje a celkem se mi dařilo, což mi dalo další motivaci se posouvat. Co se týká fotbalu, tak ten si zahraju jednou týdně na Hanspaulce

Již třetím rokem moderujete zprávy na FTV Prima. Jak vůbec vypadá váš běžný pracovní den?
Většinou přijdu do práce, hodinu nebo dvě se rozmlouvám a pak už se jede naostro a to je fofr. Jedná se opravdu o zajímavou práci a moc mě baví. 

Petr Jelínek

Vytisknout