přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

23. ledna 2018, 13:32

Dominik Záleský - rozhovor ledna

Hostem prvního rozhovoru měsíce v tomto roce je sprinterský objev letošní halové sezóny Dominik Záleský.

Jak jste se dostal k atletice a kdo vás k ní přivedl?
Ve třeťáku na střední škole jsme dostali na tělocvik Pavla Hykla a ten nám měřil při hodině šedesátky. Řekl mi, že ve mně vidí talent a jestli nechci zkusit atletiku.

Zkoušel jste před atletikou i jiné sporty?
Ve čtyřech letech jsem začal s hokejem, kde jsem chytal a zároveň jsem ho kombinoval s fotbalem. V jedenácti letech pak zvítězil v rozhodování fotbal, jelikož mi šel lépe. Hrál jsem v Hradci, Olomouci a Pardubicích dorosteneckou ligu.

Chtěl jste být od začátku sprinterem nebo vás lákaly i jiné disciplíny?
Původně si trenér myslel, že budu běhat čtvrtku, ale to jsme si hodně rychle rozmysleli a hned jsem se začal věnovat šedesátce a stovce.

Vzpomenete si na své první atletické závody?
To si určitě pamatuju, není to tak dlouho. Bylo to u nás v Ústí nad Orlicí a běžel jsem tam v osmnácti letech 11.92. Pak jsem si ještě zkusil dálku, ale ta mi příliš nešla. Dopadl jsem někam okolo pěti a půl metru.

Nějakou dobu jste se připravoval v Olomouci pod vedením trenérka Zdeňka Rakowského. Jaká to pro vás byla zkušenost?
V Olomouci jsem byl od roku 2015, kdy jsem nastoupil na vysokou školu. Tehdy mi to domluvil Pavel Hykl, abych tam měl u koho trénovat. Užíval jsem si to tam. Celkem se mi dařilo kombinovat školu s atletikou.

Jak těžký pro vás byl přechod do Prahy a jak vznikla spolupráce s Jakubem Uhrem?
Do Prahy jsem přišel v březnu 2017, ale už od předešlého listopadu jsem byl na soustředění s Kubovou tréninkovou skupinou. Ta spolupráce vznikla vlastně náhodnou. Marcel Kadlec mi tehdy domluvil zmiňované podzimní soustředění a po halové sezóně 2017 jsem si řekl, že bych se mohl začít věnovat atletice opravdu naplno a zůstal jsem v Praze.

První reprezentační akcí pro vás bylo mistrovství Evropy družstev ve francouzském Lille. Jaká to pro vás byla zkušenost?
V Lille jsem si poprvé vyzkoušel nový startovací systém. Napoprvé jsem ani neslyšel výstřel. Ve štafetě jsem pak běžel od startu a proti mně běželi Ujah s Reusem, takže jsem tam závodil se svými oblíbenými sprintery. Moc jsem si to užíval.

O pár týdnů později přišla vaše první velká mezinárodní akce, kterou byl evropský šampionát do 22 let v Bydhošti. S čím jste tam odjížděl a jak jste byl spokojen se svým vystoupením v Polsku?
Odjížděl jsem tam s cílem běžet pod 10.40, což se mi nakonec podařilo. Doufal jsem, že se dostanu do finále, a to se bohužel o jedno místo nepovedlo. Po vydařeném rozběhu jsem byl ze semifinále pak trošku zklamaný. Možná jsem trochu podlehl atmosféře. Do té doby jsem nebyl zvyklý běhat s tak silnou konkurencí. Největším zklamáním pro mě pak byla štafeta, kde jsem ulil. Mrzí mě to hlavně kvůli klukům, kteří tam jeli právě jen kvůli štafetě.

Letošní halovou sezónu jste zahájil na výbornou. Hned na prvních závodech přišlo na šedesátce vylepšení osobáku na 6.67 a následně i splnění limitu na HMS, když jste ve Stromovce zaběhl skvělých 6.61. Čekal jste takové výkony?
V přípravě jsem se cítil skvěle. Doufal jsem, že hned při prvním startu poběžím pod 6.70, což se mi povedlo. Když jsem věděl, že umím 6.67 s nepovedeným startem, tak jsem si celkem věřil, že se můžu ještě zlepšit.

Věříte, že dokážete ještě v průběhu letošní halové sezóny svůj osobní rekord vylepšit?
Myslím si, že s lepší konkurencí se mi snad poběží spíš lépe než hůře a snad mi to pomůže se posunout dál.

Krátce po těchto vynikajících výkonech vás postihl svalový problém. V jakém zdravotním stavu se tedy momentálně nacházíte?
Zatím jsem chodil tréninky v teniskách a příliš ten sval nezatěžoval. Ještě mě čekají nějaká vyšetření. Žádnou trhlinu tam naštěstí nemám, což je pozitivní. Rád bych závodil ve čtvrtek v Ostravě.

S čím pojedete na halový světový šampionát v Birminghamu?
Rád bych si zlepšil osobní rekord, což by klidně mohlo znamenat postup do semifinále a kdo ví, třeba i dál. S tím bych byl spokojen.

Jaké máte ambice pro letní sezónu?
Vrcholem pro mě bude mistrovství Evropy v Berlíně, kde bychom rádi uspěli se štafetou, protože jsme teď čtyři vyrovnaní sprinteři a věřím, že máme šanci na nějaký pěkný výsledek. Rozhodně máme větší šance se štafetou než individuálně.

Co vám napovídají vaše časy ze šedesátky směrem ke stovce?
Určitě si chci zlepšit osobák i na stovce. Nejsem vyloženě šedesátkař. Mám rád i stovku. Bude hodně záležet, jak mi vyjde den. Absolvoval jsem kvalitní zimní přípravu a mám mnohem víc natrénováno než třeba v minulém roce.

Jak bude vypadat vaše příprava na letní sezónu?
Začneme v Praze. Na konci března se přesuneme do Nymburku na soustředění se štafetou a pak mě čeká měsíc na Tenerife. Hned po návratu z Kanárů pojedeme ještě na týden do Nymburku.

Zároveň s atletikou se věnujete ještě bobům. Jak jste se dostal k tomuto sportu?
Na facebooku mě kontaktoval pilot Radek Matoušek, jestli si nechci přijet do Liberce na trenažer zkusit starty. Jelikož se mi celkem dařily a Radek hledal posádku na další sezónu, tak jsme se nějak dohodli. To bylo na podzim 2016. Tehdy jsem ještě od atletiky nic nečekal. Měl jsem zaběhnuto 10.60. Hned v listopadu jsem jel závody Evropského poháru a tam se mi ten sport zalíbil.

Jak zvládáte trénovat boby s atletikou?
Teď už se mi nedaří kombinovat vůbec. Plně se soustředím na atletiku. Žádnou přípravu na bobech jsem neabsolvoval. Navíc v bobech se klade důraz na váhu a já bych při své výšce musel přibrat deset kilo a s tím by už nešlo běhat.

Co považujete za svůj největší úspěch na bobech?
Byli jsme devátí na juniorském mistrovství světa a cením si i postupu do druhého kola na světovém poháru se čtyřbobem. Tuším, že jsme byli celkově devatenáctí.

Dokonce jste byl i v širší nominaci na olympijské hry v Koreji. Existuje ještě nějaká šance, že byste se mohl těchto her zúčastnit?
Ta možnost tam byla, ale musel bych odjet nějaké závody světového poháru, které se konaly v prosinci a jelikož jsem byl na soustředění na Tenerife, tak to nešlo. Tím pádem jsem byl napsaný jako náhradník, kdyby se náhodou někomu něco stalo.

Čistě teoreticky, kdyby nastala ta situace, že by se na vás jako na náhradníka dostalo. Odjel byste na olympiádu? I přesto, že máte splněný limit na HMS.
Pokud by se někomu z kluků něco stalo a oslovili by mě, tak bych nejspíš odjel. Přeci jen jsou to olympijské hry a ty se neodmítají. Navíc mám i pocit, že bych to klukům dlužil za to, že mě nechali jezdit.

Co považujete za svou silnou a naopak slabou stránku?
Myslím si, že mám zdravé sebevědomí. Věřím si a jdu si za svým cílem. Nepřipouštím si, že by mi to nešlo. Například loni mi nikdo nevěřil, že poběžím pod 10.40, když jsem to říkal a povedlo se. I letos jsem si v úvodu sezóny věřil na tak rychlé časy. Věřím, že ta sebedůvěra je opodstatněná na základě nějakých tréninkových ukazatelů. Za slabou stránku považuji, že někdy chci až moc trénovat. Například některé úseky na tréninku chci běhat zbytečně naplno a pak mě musí trenér krotit. To samé platí v posilovně. Mám problém se brzdit. Myslím, že právě to zapříčinilo mé letní svalové zranění v Chebu, které mi zkomplikovalo přípravu na univerziádu.

Kombinujete studium a atletiku. Jakému oboru se věnujete a jak se vám daří skloubit školu a atletiku?
Studuji rekreologii na Palackého univerzitě v Olomouci na fakultě tělesné kultury. Jedná se v podstatě o takový tělocvik, který má zaměření v outdoorovém sportu. Občas je těžké to kombinovat, protože často jezdím na soustředění, teď začala sezóna a do toho mám zkoušky, ale zatím to zvládám.

Jakým způsobem rád trávíte svůj volný čas?
Snažím se hlavně odpočívat a regenerovat. Pokud mám nějaký volný čas, tak si zahraju na počítači. Jinak mám rád všechny možné sporty. Baví mě třeba lyžovat a v létě hraju golf.

Kdo je vaším sprinterským vzorem?
Pro mě je vzorem Justin Gatlin. Líbí se mi, že ho neodradilo nic z toho, čím si prošel a mám rád i jeho běžecký styl. Měl jsem šanci ho potkat na Zlaté tretře v Ostravě a je to moc fajn chlap.

Jak se liší váš běžný den v přípravném a v závodním období?
Liší se to hodně. V tréninkovém období míváme dvoufáze, tak je to hlavně o spánku, jídle, tréninku a odpočinku. V závodním období je nutné odejít jeden kvalitní trénink denně a snažit se co nejvíc regenerovat. 

Petr Jelínek

Vytisknout