přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Ladislav Prášil

Rodák ze Šternberka atleticky vyrůstal v Olomouci pod vedením zkušeného Viktora Znojila. Královna sportů vyhrála nad basketbalem, hokejem a florbalem. Volbě pomohlo i to, že Ladislava bavilo zlepšovat se. A to mu se v atletice dařilo. Jako 17letý startoval na dorosteneckém MS v Ostravě 2007. O dva roky později zažil na juniorském ME v srbském Novém Sadu 2009 své první finále, skončil v něm sedmý. Také v kategorii „22letých“ se v evropské konkurenci (znovu v Ostravě) prosadil v roce 2011 mezi nejlepších osm a své umístění vylepšil o dvě místa. To už se o jeho přípravu staral Petr Stehlík. Premiérou mezi dospělými bylo pro Prášila mistrovství Evropy v Helsinkách 2012. Skončil v kvalifikaci, ale nasbíral cenné zkušenosti.

Ty zúročil již v následující zimní sezoně. Do dějiště HME v Göteborgu 2013 odjížděl jako možný adept medaile, a byť bylo jeho hlavním cílem projít do finále, Ladislavovi se podařilo získat bronz. Mám strašnou radost, ale držím ji v sobě. Druhá akce a hned takový úspěch. Třetí místo je super. Nervózní jsem nebyl, to jsem nechal v kvalifikaci. Ten závod byl pro mě odměna,“ zhodnotil po boji. Další slova mířila jeho trenérovi Stehlíkovi. Děkuju mu, že se mě před dvěma lety ujal, snad jsem mu tímto udělal aspoň trošku radost,“ říkal opatrně.

Hlavní část roku zahájil velehodem na soustředění v Jihoafrické republice (21.47). A ač zůstal jeho maximem sezony, ze stabilní výkonnosti kolem 21 metrů dokázal vytěžit výborné výsledky, především pak páté místo na MS. Kvalifikace v Moskvě pro něj nebyla překážkou a prošel jí hned prvním pokusem. Ve finále pak po vyrovnané sérii (nejlépe 20.98) svedl úspěšný souboj s olympijským šampionem Majewským. „Páté místo je super. Možná jsem chtěl ještě malinko lépe, ale jsem rád. V kvalifikaci jsem se cítil líp, byla tam větší dynamika. Ideálně mi dnes nevyšel ani jeden pokus. Dva vrhy byly úplně do země, i trenér na mě při tom mával, že to není ono. Myslel jsem, že aspoň se na jeden hod chytnu, a poletí to trošku dál,“ přiznal po závodě Prášil, který se v sezoně pravidelně účastnil i diamantových mítinků a nakonec byl v prestižním seriálu třetí. Ocenění se mu dostalo také v anketě Atlet roku, kde obsadil stejně jako na MS pátou pozici.

Také v roce 2014 předváděl prášil daleké vrhy, zároveń ho však provázely zdravotní komplikace, které ho do značné míry omezovaly. Na halové mistrovství světa v Sopotech, kam se nominoval výkonem 20.82 z Jablonce, tak vůbec nemohl odcestovat.
V létě byla jeho výkonnost rozkolísaná. Několikrát se tak náčiní z jeho ruky dostalo za 20,5 metru, jindy nepřelétlo hranici 19 metrů. Na mistrovství Evropy ve švýcarském Curychu to bylo nejlépe do vzdálenosti 19.83 m, což na postup mezi finálový tucet nestačilo.  

Láďa se stal jedním z hrdinů HME 2015 v Praze. Ač vstupoval do kvalifikace jako česká tabulková trojka, jako jediný tuzemský koulař se probil do finále. V něm pak obhájil bronz z Göteborgu po výkonu 20.66 metru, tedy v o poznání kvalitnější soutěži. "I když jsem byl až třetí nejlepší Čech, tak jsem nakonec třetí tady. Prostě se mi to povedlo," hodnotil se jako obvykle lakonicky. Léto mu však přineslo radosti mnohem méně. Zdravotní potíže mu nedovolily v létě před MS absolvovat jediný závod, a do Pekingu nakonec vůbec neodcestoval, i když nominační kritéria splněna měl.

Zdravotní problémy se přenesly i do roku 2016. Halu Láďa vynechal a nezávodil přiliš ani pod otevřeným nebem. Dvacetimetrovou hranici překonal pouze jednou, když zaznamenal na mistrovství republiky v Táboře výkon 20.19, díky kterému se nominoval na mistrovství Evropy. Tam se mu nepodařilo dostat do finále a z Amsterdamu si odvezl čtrnácté místo. 

Nejlepší osobní výkon roku 2017 zaznamenal na halovém mistrovství Evropy v Bělehradě, kde si vyházel šesté místo za 20.73. V létě ho trápila bolavá kolena, přesto se dokázal nominovat na mistrovství světa v Londýně, kde ovšem jeho cesta skončila v kvalifikace a z britské metropole si odvezl osmnácté místo. 

Vytisknout