Jana Kárníková



karnikova_me2010_ag_v.jpg

Jana Kárníková je nejlepší domácí koulařkou prvního desetiletí 21. století, především mnohonásobnou mistryní ČR. Narodila se 14. 2. 1981 ve Vlašimi ve sportovní rodině. Atletické začátky zahájila se svojí matkou, která se sama věnovala a stále ještě věnuje vrhačským disciplínám. První úspěchy zaznamenala na druhém stupni ZŠ, když patřila mezi nejlepší vrhačky žákovské kategorie Středočeského kraje. Při přechodu do dorostenecké kategorie jí v přípravě pomáhal trenér Pavel Sládek ze Staré Boleslavi. Dostavili se první úspěchy, a také první medaile z dorosteneckých šampionátů.

K výraznějšímu výkonnostnímu růstu napomohl nejen přechod do Pardubic, ale i pozdější studium na zdejší VŠ, Univerzitě Pardubice – Fakultě ekonomicko-správní a spolupráce s pardubickým trenérem Pavlem Studničkou. V Pardubicích si zlepšila osobní rekord ve vrhu koulí z 12.54 m na 16.81 m a v hodu diskem z 40.94 m na 49.09 m a prosadila se i v hodu kladivem a břemenem. Největším úspěchem tohoto období bylo 8. místo na ME do 22 let v Polské Bydhošti.

Od roku 2005 byla zařazena do resortního střediska Ministerstva Vnitra ČR a v roce 2006 přešla do skupiny k trenéru Josefu Šilhavému. V tomto období Jana zlepšila své osobní maximum ve vrhu koulí na 16.97m. Největším úspěchem tohoto období bylo 15. místo na mistrovství Evropy ve Švédském Göteborgu.

V březnu 2007 začala spolupracovat s Remigiem Machurou. Koncem roku jí byla ukončena činnost v resortním středisku a Jana se vrátila do Pardubic. Od 1. 11. 2007 nastoupila do atletického oddílu Hvězda SKP Pardubice na funkci manažera. Na její sportovní přípravě se začali společně podílet trenéři Studnička s Machurou. V sezoně 2008 byla Jana velmi blízko olympijské premiéře. Chybělo jí po osobním rekordu 17.29 pouhých 21 cm. Rok 2009 začala bojem s nominací na HME, znovu jí však účast unikla, tentokrát při 17.04 o 16 cm. Velmi podobně dopadlo úsilí Jany v létě, při 17.16 ji uteklo MS o 24 cm.

Také na začátku roku 2010 jí protekla účast na HMS mezi prsty, ačkoli si o centimetr posunula osobák na 17.30 m. Nominační prokletí prolomila, když se probojovala na ME do Barcelony se 17.04, na tamní účast by však asi raději zapomněla, maximem bylo pouze 15.56. "Na rozcvičovák i na stadionu v rozhazování mi to šlo dobře. Jak začal závod, jakoby na mě někdo hodil deku. Nervózní jsem ani nebyla, ani vedro mi nevadilo, byla jsem prostě taková nepohyblivá," popsala svůj výkon devatenáctá koulařka ME.

Halovou sezonu 2011 musela Jana kvůli operaci slepého střeva a zraněním v podstatě vypustit. Stihla "jen" získat další titul do sbírky a podobně se jí vedlo i v létě. K limitu na MS bylo daleko, zlato na MČR v Brně získala přesvědčivě. V zimě 2012 se objevila nečekaná konkurence při halovém šampionátu v Markétě Červenkové a Jana se tak po delší době musela v kouli spokojit na domácí scéně s druhým místem. Mistrovský titul pod otevřeným už zase získala s jistotou, smutnit mohla nad neúčastí v Helsinkách, nominační kritérium žel splnila až po uzávěrce (16.65). V roce 2013 se koulařská stálice pro ME družstev dostala nejdále na 16.67 m. Její domácí dominance pokračovala i v roce 2014, tentokrát bylo jejím maximem 17.09 m z republikového šampionátu družstev v Kolíně. Na HME 2015 se Jana probojovala (skončila v kvalifikaci); za 17 metrů se ani v hale, z níž je maximum 16.75, ani venku (16.63) dostat nedokázala.

Vytisknout