8. Krátké tání a dlouhý mráz, bojkotované hvězdy

(od Pražského jara k Sametové revoluci)

Také v rozmezí let 1968 a 1989 atletické dění na území Československa výrazně ovlivnila politika. Atletika se sice stala „výkladní skříní“ socializmu a propracovaný systém přípravy vrcholových sportovců nesl své ovoce, na druhou stranu byla česká špička z moci politické připravena o možnost korunovat svou skvostnou kariéru olympijskými úspěchy. Stinnou stránkou byl i státem řízený doping.   

Snaha o demokratizaci sportu...
Události „Pražského jara 1968“ se pochopitelně promítly i do života atletiky. Objevily se různé proudy těch, kteří chtěli v dobrém úmyslu reformovat atletiky. Vše vyvrcholilo na březnovém zasedání ústřední sekce lehké atletiky, kde se členové pléna přihlásili k progresivnímu vývoji společnosti  a žádali demokratickou strukturu pro organizaci tělovýchovy, kterou viděli ve sdružení svazů, jež budou mít plné pravomoci v řízení „svých“ sportů. V dalších měsících se též objevili samosprávné iniciativy, jejichž cílem bylo odpoutání od politiky atletického ústředí.

...byla záhy zmražena.
 Další demokratizaci však zhatily události související se srpnovou okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a následnou normalizací. Znovu přišly restrikce, které se dotkly významných postav atletického hnutí. Jan Popper byl donucen odejít z čela nově zřízeného Československého atletického svazu, Emanuelu Bosákovi nebylo dovoleno znovu kandidovat na post člena Rady IAAF atd.    

Zlatá náplast
Drobnou satisfakcí za neblahé události bylo vítězství výškařky Miroslavy Rezkové-Hübnerové na říjnové olympiádě v Mexiku, kde porazila favorizované skokanky ze SSSR. Výkonem 182 cm, tehdejším čs. Rekordem, se vyučená zlatnice přeskočila o 13 cm. Český úspěch podtrhl Ludvík Daněk diskařským bronzem, který o čtyři roky později v Mnichově vylepšil na zlato.

Evropský Strahov
Po úspěších československých atletů na ME 1971 v Helsinkách, kde měl vedle Daňkova vítězství velký ohlas i triumf mužské štafety na 4x100 m vedené trenérem Lázničkou, se vedení ČSAS rozhodlo požádat o pořadatelství ME. Snažení diplomacie přineslo po čase své ovoce a na přelomu srpna a září 1978 hostil evropskou špičku pražský stadion na Strahově. Čechoslováci tehdy získali celkem pět medailí, přičemž maximem byla stříbra koulařky Heleny Fibingerové a čtvrtkaře Karla Koláře.

Velké naděje...
Úspěšná generace sbírala vavříny i nadále. Na olympiádě 1980 v Moskvě byli stříbrní Jarmila Kratochvílová a Imrich Bugár, přičemž oba se podepsali i pod medailové žně z premiérového MS v Helsinkách 1983, které lze označit za jeden z nejzářivějších úspěchů české atletické historie. K jejich vítězstvím (u Kratochvílové dokonce dvojnásobnému) se tehdy dalším zlatem přidala Fibingerová, bohatou kolekci doplnily ještě tři stříbra a bronzy. Triumfem skončilo i následné HME v Göteborgu, kde čs. družstvo zvítězilo na počet bodů i medailí před SRN a SSSR.

...poznamenal bojkot.
 Je pochopitelné, že vzhledem k těmto úspěchům se mnozí přední atleti nemohli dočkat olympiády v Los Angeles, kde měli prodat svou životní formu. Čekalo je však velmi trpké zklamání, neboť se tuzemská politická moc rozhodla po vzoru jiných zemí východního bloku Hry v „nepřátelské zemi“ bojkotovat. Velmi chabou a navíc nechtěnou náhražkou byly závody socialistických zemí zvané Družba, které se z donucení konaly na Strahově v době blízké olympiádě.

Promyšlený systém...              
Sportovní úspěchy té doby byly ovlivněny promyšlenou organizací přípravy atletů, kterou finančně zabezpečoval stát. Vycházelo se přitom z poučky, že nedílnou součástí socialistického systému tělesné výchovy je vrcholový sport a státní reprezentace a byla proto vytvářena síť vrcholového sportu navazující na střediska mládeže s kvalitním trenérským obsazením.

... s kaňkou.
Velká státní péče o vrcholový sport však bohužel měla i své stinné stránky v podobě anabolik, která byla v rámci výzkumného úkolu podávána předním závodníkům. Několik z nich uvízlo v síti dopingových zkoušek a byli potrestáni pozastavením činnosti.

7. díl - Poválečné proměny, Zátopek a ti druzí
9. díl - Federální sbohem a česká samostatnost

Vytisknout

Atletické listy

Informační měsíčník Českého atletického svazu