9. Federální sbohem a česká samostatnost

(od roku do 1989 do současnosti)

Změnám, které v atletice stejně jako v celé společnosti proběhly po listopadu 1989, dal záhy nový směr rozpad federace na dva samostatné státy. I pod ryze českou hlavičkou se však sportovcům daří sbírat nejcennější vavříny, stejně jako tu existují organizátoři schopní uspořádat vrcholné atletické soutěže.  

Překotné roky i na poli atletické diplomacie
Politický vývoj po listopadu 1989 měl velký vliv i na organizaci tuzemské atletiky, a to na úrovni národních svazů tak i ústředí, které bylo v prosinci roku 1990 přejmenováno na Českou a Slovenskou unii. Předsedou byl potvrzen Karel Pilný, který stanul v čele i ČS. konfederace sportovních a tělovýchovných svazů, jež měla koordinovat nově osamostatněné subjekty. Jako dobrovolný pracovník zde zůstal do konce roku 1992, kdy došlo k rozpadu federace a vzniku samostatného Česka a Slovenska.

Potřetí „jen“ český
Rozdělení atletiky bylo dobře připraveno a změna ČAS a ČSAU na jednotný orgán – Český atletický svaz- byla provedena 12. prosince 1992. Potřetí v historii, po obdobích před rozpadem Rakouska-Uherska a za druhé světové války, však má na starosti „pouze“ onu českou část atletiky. V létě následujícího roku byly ČAS i slovenský sväz přijaty za řádné členy IAAF. Vzájemné pouto bývalých federálních partnerů však ještě nějakou dobu přetrvávalo alespoň na úrovni společného časopisu ATLETIKA. Tato praxe zanikla v roce 1995, kdy se Slováci rozhodli vydávat samostatné periodikum.  

Předsedové
Prvním předsedou novodobého Českého atletického svazu  byl zvolen Karel Pilný, který byl ve funkci potvrzován až do roku 2009, kdy se rozhodl nadále věnovat své působnosti jen na poli mezinárodní atletické diplomacie. Novým šéfem tuzemské atletiky se stal tehdejší místopředseda Libor Varhaník, Pilnému byl přiznán status čestného předsedy ČAS.  

Češi králem desetiboje a oštěpu
I v éře samostatnosti umí čeští atleti dobývat nejvyšší sportovní mety. Nejvýrazněji se přitom vepsali do historie dvou disciplín. Ve vícebojích převzali od Roberta Změlíka světovou vládu Tomáš Dvořák a Roman Šebrle. Světový oštěp zase formovaly počiny Jana Železného, na které se mezi ženami snaží navázat Barbora Špotáková. Mezi nejvýznamnějšími počiny posledního období nesmějí chybět ani světové tituly Šárky Kašpárkové v trojskoku a Ludmily Formanové na osmistovce, nebo série globálních rekordů Daniely Bártové v relativně mladém skoku o tyči žen.    

Bilance výsledků samostatné české reprezentace

Hostitelé a organizátoři
Že česká atletika nemá schopné jen závodníky, ale také organizátory, se projevilo mnohokrát. Mezi nejvýznamnější akce na našem území patří MS do 17 let a ME do 23 let, pořádané v letech 2007, resp. 2011 v Ostravě. Česko též v minulosti hostilo Světový pohár v chůzi (Poděbrady 1997) či Evropský pohár na dráze i ve vícebojích (Praha).  Koná se zde také řada mítinků s mezinárodní prestiží. Pozici jedničky si mezi nimi vybudovala ostravská Zlatá tretra, která v roce 2011 slavila 50. ročník. Vysokou kvalitu si zachovává i Memoriál Josefa Odložila, založený v roce 1993, od roku 2010 figuruje v seriálu elitních vícebojů IAAF kladenský  TNT – Fortuna meeting. Tradiční pozici si drží chodecký svátek v Poděbradech, pod evropskou hlavičkou se koná i především diskařský mítink v Turnově na památku Ludvíka Daňka. Na poli silničních běhů se výrazně prosazují organizátoři z RunCzech.com, jejichž závody patří do nejvyšší kategorie v hodnocení IAAF.

8. díl - Krátké tání a dlouhý mráz, bojkotované hvězdy
10. díl - Světové rekordy, olympijská vítězství a velké mezinárodní akce

Vytisknout

Atletické listy

Informační měsíčník Českého atletického svazu