Spory o pohlaví? Nic nového
Indická atletka Santhi Soundarajanová musela tehdy vrátit stříbrnou medaili, kterou získala v běhu na 800 metrů při Asijských hrách v Kataru. Neprošla totiž sextestem, a to i přesto, že se podobnému vyšetření podrobila již o rok dříve po asijském šampionátu v korejském Inčchonu. Tehdy ale lékaři žádné nesrovnalosti nezjistili. Atletka se poté pokusila o sebevraždu a nyní je trenérkou.
Caster Semenyaová, Foto: E. Erben
V březnu 1996 byly ukončeny spory ohledně určení pohlaví filipínského sprintera Nancy Navalty. Národní sportovní komise prohlásila, že podle výsledků genetických testů je Navalta muž a má s konečnou platností zakázány starty v ženských sprinterských soutěžích. Tehdy devatenáctiletý Navalta přitom měl v rodném listě zapsáno ženské pohlaví a mezi ženami také od školního věku soutěžil, stihl se dokonce stát dvojnásobnou mistryní Filipín na 100 a 200 metrů.
V témže roce mělo při olympijských hrách v Atlantě problémy projít přes sextest osm jiných atletů. Všichni ale byli po absolvování dodatečných testů očištěni.
První atletkou, která neuspěla při testu na určení pohlaví, byla Ewa Klobukowská, zlatá ze štafety na 4x100 metrů a bronzová z hladké stovky na olympiádě v Tokiu 1964. Zřídka vídaná genetická anomálie, která u ní byla v roce 1967 objevena, údajně neměla polskou atletku proti soupeřkám nijak zvýhodňovat. Účast na další olympiádě jí ale byla zakázána.
O tři desítky let dříve, na olympijských hrách v Los Angeles 1932, se rozsvítila hvězda sprinterky Stanislawy Walasiewiczové, rodilé Polky, jež později s celou rodinou přesídlila do USA. Poté si jméno změnila na Stella Walshová. V olympijském běhu na 100 metrů suverénně zvítězila a navíc časem 11,9 sekundy vyrovnala světový rekord, který v následujících pěti letech vylepšovala až na 11,6 sekundy. Okamžitě se vyrojily dohady nad tím, zda je opravdu ženou. Odpovědi se atletický svět dočkal až po její smrti v roce 1980. Ukázalo se, že tělo Walasiewiczové bylo obdařeno částečně vyvinutými mužskými genitáliemi.
ČTK