Usain Bolt – Zlatá tretra 2008 – 200 m – 19,83

Kompletní seznam kinogramů v této sekci najdete v dolní části strany v "Kapitoly k článku".

Kinogramy připravuje CASRI ve spolupráci s panem Pavlem Beranem. V případě zájmu o jednotlivé kinogramy vytištěné na profesionální tiskárně XEROX (křídový papír, formát A4, za 200,-Kč + poštovné) kontaktujte pana Pavla Berana mladšího (best.foto@seznam.cz, 603 859597). Při objednávce uveďte přesnou specifikaci požadovaného kinogramu (jméno atleta, disciplínu, výkon a datum).

Usain Bolt – Zlatá tretra 2008 – 200 m – 19,83

Komentář Ludvíka Svobody (pozn. k číslování snímků - v řádcích na sebe snímky navazují zprava doleva):
Kinogram Jamajčana Usaina Bolta, dnes už světového rekordmana v bězích na 100, 200 m a ve štafetě 4 x 100 m, je z letošního ročníku Zlaté Tretry v Ostravě, kde Bolt zvítězil v čase 19,83, což byl v té době nejlepší světový výkon roku 2008.
Kinogram zobrazuje dva a půl kroku jamajského sprintera v úseku tratě kolem 170 m, tedy třicet metrů před cílem. V této části tratě je již zcela zřejmé, že dvoustovkaři neběží maximální frekvenci kroku, ale naopak k udržení rychlosti (rychlost = frekvence x délka kroku) využívají velkou délku kroku, čehož je Bolt (jeden nejvyšší ze sprinterů světové špičky) ukázkovým příkladem. Přesto je na běhu Usaina Bolta vidět nejnovější trend světových sprinterů, a to snaha o maximální zkracování doby letu i doby opory. Zřetelně to je vidět na obrázcích 2 - 4, kde ani v závěru tratě (30 m před cílem) se Bolt nepokouší o maximální propnutí v kolenním kloubu (tzv. běžecký luk), ale naopak snaží se být opět co nejrychleji na zemi a přichystat se k aktivnímu došlapu na podložku a tím zkrátit dobu letu. Vypadá to, jako by v běhu „mírně seděl“, což se řadu let považovalo za chybu, ale studie kinogramů i videozáznamů současných světových sprinterů tento trend ve vývoji techniku sprinterského běhu zcela jasně zaznamenávají. To samé je vidět i z obrázků 8 – 10.
I při snaze zkracovat dobu letu však běží Bolt s velice vysokým těžištěm, což nejlépe dokumentují obr. 15 a 16, a to i v tzv. amortizační fázi kroku (obr. 13). Velkou předností běhu Usaina Bolta je i ohromná uvolněnost běhu, což je dobře vidět na stažení bérce pod hýždě (všeobecně považováno za znak uvolněnosti běhu) na obrázcích 1, 7, a 13. Pata se mu zde téměř dotýká hýždí a pak je ostrým kolenem vedena vpřed (nejlépe na obr. 7 – 10), a to tak, že jeho stehno švihové nohy je téměř vodorovné s podložkou (obr. 10).
Téměř učebnicová je u Bolta práce paží. Bolt se i v ní snaží zkrátit a zrychlit letovou fázi, při čemž je práce paže opačné k odrazové noze při jednotlivém kroku zřetelně ve větším rozsahu za tělem, než před ním. Zvláště dobře viditelné to je na obrázcích 13 – 15. Práce paže před tělem není tak viditelná a horní polovina paže (ramenní) se mu téměř vůbec nedostane před tělo (obrázky č. 3 a 10), zdá se jakoby Bolt paži pouze dostal na úroveň trupu a poté si ruku přitáhl k rameni (obr. 2 – 4), což dokumentuje velmi malý úhel v loketním kloubu při práci paže před tělem (obr. 3, a ještě lépe na obr.10), na rozdíl od téměř učebnicového držení opačné paže za tělem (obr. 10).
Z kinogramu je vidět i výborná práce kotníků, tzv. dvojitá, kdy Bolt těsně před dopadem na podložku využije jakéhosi předpětí díky viditelné plantární flexi v kloubu kotníku (špička chodidla je těsně před dopadem na podložku výše než pata – obr. 6). Následně pak je špička nohy aktivně vedena k podložce a dochází k velice krátkému kontaktu s ní. Opět doklad tendence současných světových sprinterů ve snaze o zkracování doby opory – obr. 6. – 8.
Na kinogramu Usaina Bolta je zcela možno studovat téměř ideální techniku sprinterského švihového způsobu běhu. U koho jiného by se ostatně dalo hovořit jako o ideálu, když ne u světového rekordmana.

00088.JPG00087.JPG00086.JPG
00091.JPG00090.JPG00089.JPG
00094.JPG00093.JPG00092.JPG
00097.JPG00096.JPG00095.JPG
00100.JPG00099.JPG00098.JPG
00101.JPG


Vytisknout