Usain Bolt - 200 m - start

Kompletní seznam kinogramů v této sekci najdete v dolní části strany v "Kapitoly k článku".

Usain Bolt - 200 m - start

O světovém rekordmanu v bězích na 100 a 200 m Jamajčanovi Usainu Boltovi se tvrdilo, že pokud má nějakou slabinu, pak je to jeho start. Už ve finále na 100 m na světovém šampionátu v Berlíně však dokázal, že  i na startu a v prvních metrech závodu je schopen držet krok s těmi absolutně nejlepšími. Když jsem dostal tu možnost prohlédnout si kinogram jeho startu při závodě na 200 m a měl jsem napsat k němu popisek, tak jsem se zaradoval, neboť jsem si myslel, že vzhledem k Boltově výšce postavy (196 cm) se na něm přece jen pár chyb, z kterých by se mohli jiní atleti poučit, najde. Po shlédnutí tohoto kinogramu musím však hned na úvod říci – Boltův start  a jeho technika jsou výborné.  A chybička tam je snad jen jedna. Jde především o až přílišný náklon trupu dopředu, kde se ramena dostávají před startovní čáru, v poloze pozor (obr. 2). Bolt tím zřejmě kompenzuje délku svých dolních končetin, a aby neměl zvednutou pánev a tím i těžiště příliš vysoko, nakloní se více na ruce, i když věřím, že i v tomto okamžiku největší silou tlačí chodidly do bloků. Po výstřelu se ) od podložky jako první odlepují ruce, ale zároveň se také odráží zadní noha z bloků (obr. 3). Charakteristickým znakem prvního kroku Usaina Bolta je ohromná dynamická práce paží ve velkém rozsahu (obr. 4). Došlap prvního kroku je veden dokonale pod těžiště sprintera ve vzdálenosti asi 50 – 60 cm (necelé dvě stopy) před startovní čarou (obr. 5).Poté následuje druhý krok, začínající odrazem z předního bloku. I při něm drží Bolt ukázkový předklon trupu, opět s dynamickým rozšvihem paží. Přitom má stále skloněnou hlavu, která je v prodloužení trupu, a téměř úplné propnutí v kolenním kloubu. (obr. 6). Všimněte si zejména spojnice kotník – pánev – hlava, vše je skoro v jedné přímce, což představuje učebnicový příklad zvládnutí odrazu při šlapavém způsobu běhu. Došlap na podložku je při druhém kroku perfektně provedený pod těžiště, které je díky velkému náklonu trupu hodně vpředu, což umožní Boltovi neztrácet rychlost běhu, což je v prvních krocích velmi důležité (obr. 7). I provedení třetího kroku je ukázkové, se vším, co by tam mělo být. Tedy stále velký náklon trupu, skloněná hlava v prodloužení trupu, čímž udrží směr pohybu těžiště dopředu a mírně nahoru. Jde zde o dokonalé fyzikální skládaní vektorů síly jednotlivých segmentů těla (obr. 8 - 10)   Povšimněme si nyní místa, kde Bolt došlapuje třetím krokem. Je to jen malý kousek před startovní čarou dráhy nad ním. To znamená, že Bolt uběhl za tyto tři kroky 3,5 metru. Pokud je první krok 50 cm za startovní čarou, další dva mají délku dohromady skoro tři metry (obr. 11). Velký náklon trupu se zjevnou tendencí tahu dopředu je patrný i v provedení čtvrtého kroku běhu. Bolt se stále snaží držet velký předklon trupu, pracuje velice intenzivně pažemi, došlapuje stále pod těžiště, ani na jednom záběru není vidět kontakt paty chodidla s podložkou, což jsou charakteristické rysy šlapavého způsobu běhu sprintera (obr. 12 – 16). V některých momentech se zdá, že Bolt drží předklon trupu až násilně (obr. 15). Co říci závěrem? Boltův start zdůraznil a potvrdil, že skvělá technika a dokonalé zvládnutí startu v zatáčce jsou důležité i při běhu na 200 m, což Bolt dokázal právě ve finále v Berlíně, kdy již  v  prvních 30 metrech po startu získal poměrně velký náskok před soupeři a následným skvělým během v zatáčce jej ještě zvýšil. Boltův start na 200 m určitě stojí za to si pozorně prostudovat.
Autor popisu kinogramu: Luděk Svoboda

Kinogram ke stažení zde.

Vytisknout