Mokoena - dálka - Ostrava 2009

Kompletní seznam kinogramů v této sekci najdete v dolní části strany v "Kapitoly k článku".

Skvělý dálkař Godfrey Khotso Mokoena z Jihoafrické republiky v posledních letech stabilizoval svou výkonnost na úrovni daleko za 8  m a jeho osobní rekord 850 cm z letošního roku  jen podtrhuje jeho kvality.  Na letošním  MS v Berlíně obsadil druhou příčku a potvrdil medailové ambice v dálkařském sektoru.
Kinogram ze Zlaté tretry 2009 – Ostrava:
Rozhodujícím faktorem, který vypovídá o kvalitě skokana, je předodrazový rytmus zvládnutý ve vysoké náběhové rychlosti. Z kinogramu nelze přesně popsat celý rytmus, který se provádí v posledních třech krocích, přesto z obr.1 (došlap předposledního kroku) lze vyvodit správnou polohu dokračující nohy přes celé chodidlo. Došlapem posledních dvou kroků před odrazem přes celé chodidlo dojde automaticky ke snížení těžiště. Po dobu předodrazového rytmu se těžiště ve snížené poloze pohybuje po horizontální dráze.  Tím si atlet vytváří optimální kontrakci rozhodujících svalových skupin pro finální odrazovou fázi (obr.2, 3).  Postavení trupu a ramen v předodrazových krocích doplňuje celkové zpevnění skokana (obr. 2-6). Snad malé opoždění švihové nohy od okamžiku opuštění podložky a přílišné zakopnutí (obr. 3-5) jsou z mechanického pohledu mírně odchýlené od mechanického optima. Rychlá švihová noha napomáhá zkrátit dobu oporové fáze odrazové nohy, která je úměrná ztrátě kinetické energie na odrazovém břevně.  Společně s úhlem odrazu,  jenž je výsledkem již výše popsaného, dává předpoklad kvalitního skoku. Mokoena v tomto skoku téměř naplňuje teoretické představy o optimálním předodrazovém rytmu, jeho úhel odrazu (obr. 7) je ideální, ztráta rychlosti vzhledem k dosažené vzdálenosti skoku minimální.
Optimální výška švihové nohy a dokončení odrazu (obr. 6) vytváří podmínky pro uvolněný kročný způsob (obr. 7-12). Skokanova přirozená práce dolních a horních  končetin  v obrovském rozsahu pohybu a postavení trupu v letu je jeho předností . Velmi dobře si vytváří podmínky pro závěrečnou  část  skoku. Udržení  vysokých kolen (obr. 12, 13) je opět následek výše popsaného, a jeho předkopnutí  a skok do dopadiště vzhledem  k jeho poměrovým segmentům končetin a trupu nemá velké rezervy. Na obrázcích 14-16 si lze povšimnout velmi dobré, aktivní práce horních končetin až do úplného závěru skoku.
Mokoena vzhledem k svým fyziologickým parametrům, fyzickým dispozicím a především stabilizované, „šetrné“  technice se drží  již pátý rok mezi elitou dálkařů.  Domnívám se, že v dálkařském sektoru ho budeme na předních příčkách vidět ještě dlouho.
Při posuzování techniky skoku lze vycházet z obecných mechanických zákonitostí. Je však také potřeba přihlédnout k individuálním odlišnostem každého skokana. Při dnešních možnostech AV technologií je kinogram jen vhodným doplňkem nácviku techniky, který je však potřeba pro komplexní rozbor určitě doplnit videozáznamem.

 

Vytisknout