Zteč za limitem štafety vedla „Květinka“

Zteč za limitem štafety vedla „Květinka“
Aktuality
čtvrtek 22. února 2018
Ještě loni jsme Martinu Hofmanovou vídali takřka výhradně na kratších sprintech, při ME „22“ běžela sama za sebe dvoustovku, přičemž individuální čtyřstovku za sezónu jedinou. Teď ji ale díky této trati čeká premiéra na vrcholné akci mezi dospělými, na halovém MS v Birminghamu.

„Moc se na tu atmosféru těším,“ říká rodačka z obce Višňová u severočeského Frýdlantu, která zatím startovala jen na Evropě do 22 let. Před již zmíněnou Bydhoští – kde vedle dvoustovky běžela také obě štafety – ještě také o dva roky dříve v Tallinnu – tam byla ale jen členkou týmu na 4x100 m.

S atletickým tréninkem Martina Hofmanová začínala v Liberci, kde si jí všimli při školních závodech. Zpočátku sem za trenérem Jaroslavem Váňou dojížděla jednou, později dvakrát týdně. Barvy libereckého Slovanu pak hájila i poté, co už studovala známé sportovní gymnázium v sousedním Jablonci nad Nisou a připravovala se u Milana Semráda. „Po roce u Honzy Rudy jsem k Martině Blažkové přešla na podzim 2015, takže teď jsem tu třetím rokem,“ vypočítává dobu, kdy se připravuje u trenérky „Rychlých holek“.

Na pražském Strahově první dvě sezóny Martina běhala dvoustovku a stovku (v hale i šedesátku), a na své hlavní trati se zlepšila na 23.65, čímž se nominovala na mistrovství Evropy do 22 let v Bydhošti. V individuálním startu skončila v rozběhu, ale když daly mladé reprezentantky dohromady štafetu 4x400 metrů, bylo z toho osmé místo. Sólo čtvrtku však za celý rok absolvovala jedinou, při Velké ceně Nového Města nad Metují si zaběhla osobák 55.59, s nímž vstupovala i do nové sezóny.

Halová čtvrtka však letos není pro Hofmanovou jen alternativou ke dvoustovce, která se už na vrcholných akcích „pod střechou“ neběhá. „Chceme v létě zkusit čtvrtku překážek, kde se nám zdá snazší nominovat se,“ přibližuje Martina úvahu, kterou se jmenovkyní-trenérkou učinily před přípravou na rok 2018. Sice 400 m s překážkami nikdy neabsolvovala, ale jako dorostenka běhala překážkovou stovku (OR 14.21 v roce 2012). „Čtvrtku (překážek) jsem měla běžet na MČR družstev, ale bohužel jsem se před tím na dvaadvacítkách zranila,“ vysvětluje sprinterka, proč se premiéra odložila až na jaro.

V zimě se však logicky pustila "alespoň" do čtvrtky. „Hodně jsem se toho obávala,“ přiznává.  „Ale určitě jsme toho teď naběhala více,“ ví. Po několika testovacích startech na kratších distancích nedopadla úvodní čtvrtka na konci ledna bůhvíjak (55.75), o týden později už si na přeborech Prahy vylepšila absolutní osobák na 54.91, ale stále to nebylo nic oslnivého. „V tu chvíli mě rozhodně nenapadlo, že bychom se mohly dostat se štafetou do Birminghamu,“ přiznává Hofmanová.

Jenže druhý únorový víkend se ve vloženém závodě při vícebojařském MČR děly věci: Lada Vondrová zaběhla vynikající juniorský rekord (52.95) a halové osobáky si vylepšily Zdeňka Seidlová (53.91) i Tereza Petržilková (54.58). Hofmanové se ve stejný den zrovna nepovedla dvoustovka v Linci, před republikovým mistrovstvím však věděla, že štafeta potřebuje srazit jen v průměru cca 0,3 vteřiny. „Chtěly jsme to zkusit běžet rychle i v rozběhu a povedlo se,“ říká k osobáku 53.82, díky němuž odmazala skoro celé manko sama, zbývaly už jen setinky – přesně 0,06.

V neděli pak bylo dílo dokonáno: Hofmanová našla za sotva 24 hodin rezervy a posunula si osobní rekord o dalších 18 setin už na 53.64, mocně poháněna nakonec třetí Petržilkovou a druhou Marcelou Pírkovou, které zůstaly zpět jen o pár setin (53.77 a 53.67). „Sama jsem byla překvapená, jak dobře se mi běželo,“ přiznává překvapivá šampionka. Potřebný průměr pro start štafety v Birminghamu byl tím pohodlně splněn.

„Doufám, že se nám povede zaběhnout nějaký pěkný čas,“ doufá Hofmanová, která bude v sestavě se svými čerstvými 23 lety – bylo jí 6. ledna – druhou nejstarší (!). Realisticky nelze čekat medailový úspěch, na který jsme byli zvyklí s někdejšími oporami Hejnovou či Rosolovou, ale už to, že se ženská štafeta vrací od HME v Praze 2015 na scénu, je nesporný úspěch.

Výrazně k němu přispěla i Rychlá holka, které už ve skupině neřeknou skoro jinak než Květinka. „Přezdívka vnikla při měření laktátu po speciálním tréninku. Nebyla jsem schopná sama si píchnout jehličku do prstu. A pak, když mi asistovala Lucka Slaničková (nyní Vadlejch), mi ujelo „au“. Lucka se zasmála, řekla mi, „ty jsi ale květinka“ a bylo to. Teď už se to docela rozšířilo i mimo skupinu,“ směje se Martina Hofmanová.

Michal Procházka, foto: Jan Kucharčík

Fotogalerie