přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

5. října 2018, 19:42

Z chatrče na světové stupně

Abdallelah Haroun patří k největším nadějím katarské atletiky na příštím světovém šampionátu, který se bude konat v Dauhá. Jaká byla jeho cesta od chudého súdánského vesničana ke světovým medailím?

Jednadvacetiletý čtvrtkařský talent je rodákem ze Súdánu, kde se narodil jako nejstarší z pěti sourozenců v malé vesnici Al-Soki, která je vzdálena zhruba pět hodin jízdy od hlavního města Chartúmu.

Odmalička v něm dřímalo sportovní nadání, ale jeho první volbou byl fotbal. Ve školním týmu hrál pozici levého křídla. Velmi záhy pak našel zálibu v boxu. „Absolvoval jsem mnoho zápasů. Někdy jsem vyhrál, někdy prohrál, ale měl jsem tento sport moc rád,“ vzpomíná.

Cestu k atletice našel díky svému učiteli, který něm viděl velký běžecký potenciál. Abdallelah zaběhl hned při svém prvním závodě na 400 metrů čas pod 49 sekund. V té době mu bylo šestnáct let. Jeho talent se rychle rozvíjel. Jeho trenér mu tak doporučil přesun za lepšími tréninkovými podmínkami do Kataru, kde žije jeho strýc.

Již v druhé sezóně, kdy se atletice věnoval, dokázal vylepšit v roce 2014 hodnotu katarského dorosteneckého národního rekordu na 45.74, což byl obrovský progres, který nečekal ani on sám. Přesto přiznává, že zpočátku pro něj bylo hodně náročné, aby se přizpůsobil tréninku, jaký musel najednou absolvovat. „Bylo to těžké. Řada prvků pro mě byla v tréninku nová. Hlavně posilovna mi dala zabrat, ale měl jsem jasný cíl a jak se říká, bez bolesti se nedá dosáhnout úspěchu. Zatnul jsem zuby a odměnou mi byl skvělý čas,“ dodává.

Na mezinárodní scéně o sobě dal vědět poprvé v průběhu sezóny 2015. Velký průlom přišel na Asijských hrách, kde dokázal v pouhých osmnácti letech zvítězit ve skvělém čase 44.68, což byla vstupenka na ty nejprestižnější atletické mítinky včetně Diamantové ligy. Právě v Eugene posunul hodnotu kontinentálního juniorského rekordu na 44.27. „Vzpomínám si, jak jsem v Eugene nastoupil proti nejlepším světovým čtvrtkařům, jako jsou Isaac Makwala, Yousef Masrahi, Luguelin Santos nebo Kirani James. Byl jsem strašně nervózní, ale podařilo se mi doběhnout na pátém místě ve skvělém osobáku,“ připomíná jeden ze svých největších atletických zážitků.

Ve stoupající tendenci svých výkonů pokračoval i v nadcházející halové sezóně. Měl za sebou náročnou a povedenou přípravu a hlavním cílem bylo uspět na halovém světovém šampionátu v Portlandu. Mise to byla úspěšná. Přesto, že sbíhal na páté pozici, doběhl si skvělým finišem pro stříbrnou medaili za vítězným Pavlem Maslákem. „Před rozběhem i semifinále jsem byl velmi nervózní, ale trenér mě uklidnil, že získám medaili. Když jsem pak na stupních vítězů viděl katarskou vlajku, myslel jsem na všechny doma a užíval si ten moment.“


O několik měsíců později odcestoval jako hlavní favorit na mistrovství světa juniorů v polské Bydhošti a této role se zhostil na výbornou, když si doběhl pro titul světového šampiona v této kategorii v čase 44.81.

Hned poté odcestoval na své první olympijské hry do Ria de Janeira, kde se mu však nezadařilo dle jeho představ, když jeho cesta skončila už v semifinále a z Brazílie si odvezl třiadvacáté místo.

O to více chtěl uspět na londýnském světovém šampionátu v nadcházejícím roce. Na ten se připravoval převážně ve španělském Alicante pod vedením trenéra Llorence Solbese Ponsodou, kde se trénoval hlavně se skupinou běžců, které dominoval stříbrný medailista z HMS 2016 na 800 metrů Antoine Gakame z Burundi. „Myslím si, že trénink s běžci mi hodně pomohl po vytrvalostní stránce,“ uvedl. Že se jednalo o správnou cestou, potvrdilo i samotné MS, kde vystoupal na bronzový stupínek.

S odstupem času věří, že mohl v Londýně dosáhnout i na stříbro a je si vědom, kde má největší rezervy. Několik týdnů po svém medailovém úspěchu na MS se pustil do přípravy a zaměřil se hlavně na rozvinutí rychlostní vytrvalosti.

Atletický rok 2018 pro něj však začal zklamáním. Na halové mistrovství světa do Birminghamu odcestoval jako obhájce stříbrné medaile. V rozběhu ho ovšem postihla diskvalifikace za vyšlápnutí z dráhy a bylo po nadějích.

Chuť si spravil v průběhu letní sezóny. Devětkrát dokázal stlačit svůj čas pod pětačtyřicet vteřin a při svém vítězství na mítinku Diamantové ligy v Londýně si vylepšil osobní rekord na 44.07, za což mu v letošních světových tabulkách patří čtvrté místo.

Na Asijských hrách v Jakartě si pak doběhl pro zlatou medaili a stejný cenný kov přidal i s katarskou štafetou na 4x400 metrů, která navíc svůj úspěch ozdobila novým kontinentálním rekordem 3:00.56.

Haroun se také v průběhu letošního roku představil dvakrát na území České republiky. Nejprve v červnu vyhrál čtvrtku na Zlaté tretře v Ostravě a v samotném závěru sezóny kraloval na stejném stadionu i při Kontinentálním poháru.

Milovník hip hopu, čínských bojových filmů a obdivovatel boxerské legendy Muhammada Aliho má v příštím roce o motivaci rozhodně postaráno. Světový šampionát pod otevřeným nebem se totiž koná v Kataru a on bude jednou z největších domácích nadějí na zisk cenného kovu. „Čeká mě skutečně velký rok. Budu tvrdě pracovat abych na mistrovství světa v Kataru uspěl. Doufám, že získám jednu z medailí. Věřím si, což je v dnešní době k úspěchu důležité, a chci na domácím mistrovství udělat radost spoustě lidí tím, že vystoupám na stupně vítězů,“ sdělil své největší přání.

Petr Jelínek, foto: ČAS

Vytisknout