Výkon měsíce července: juniorská štafeta 4x100 m
Jak jste se vlastně k této práci dostal?
Oslovili mě na trenérském aktivu v Brandýse, zda bych byl ochoten to dělat.
Souhlasil jste. Měl jste už předtím podobné zkušenosti?
V minulosti jsem měl na starosti štafetu na ME v roce 1998, a také čtvrtkařskou na halovém ME v Gentu v roce 2000, která získala zlato. Poté, co ke mně v roce 2001 přešel Roman Šebrle, mi trochu ujel vlak, měl jsem jiné myšlenky.
Dalibor Kupka mohl dojatě pózovat po finále (uprostřed). Po jeho boku dva ze čtyř osobních trénérů Dvořák a Gwóźdź. Pod nimi zleva Zich, Šťastný, Maslák, Říčař - foto: P. Utíkal
Přesto jste byl vybrán. Co myslíte, že rozhodlo?
Mojí výhodou bylo, že jsem nikoho z nich netrénoval, že jsem nebyl „zaujatý“. Vědělo se sice, že úzce spolupracuju s Pavlem Maslákem, ale pořad je jeho trenérem Daniel Gwóźdź. Doufám tedy, že to nemělo vliv.
Jak vypadala příprava, především seběhání?
Nechal jsem tomu docela volný průběh. Začít s kluky pracovat mělo smysl, až budou ve formě, ne někdy v březnu. První sraz jsme si dali začátkem května. Hodně záleželo, jak byly připraveni. A tady musím pochválit osobní trenéry (Váňa, Dvořák, Gwóźdź, Konop), jejich role byla klíčová. Kluci na tom byli perfektně. Sešli jsme se několikrát, byli na dvou soustředěních, absolvovali spolu čtyři starty.
Bylo klíčové pro jejich pozdější úspěch, že se z kluků z různých koutů republiky stal tým?
Všichni to chtěli dělat. Přestože jinak jsou na dráze vlastně konkurenti, táhli za jeden provaz a oproti loňsku byli k sobě vstřícnější, skamarádili se.
To se ukázalo i na dráze, jak jste závody prožíval?
Byl jsem nominován na MEJ především kvůli té štafetě, takže jsem byl hrozně nervózní. Kluci byli samozřejmě taky, ale někoho to samozřejmě spíš nakopne. A musím uznat, že jejich finálový výkon, od rozcvičení po samotný závod, byl naprosto profesionální. Navíc měli při tom vrcholu opravdu vrcholnou formu. Vždyť všichni běželi nad své možnosti!
Mají šanci prosadit se i dál?
Jejich budoucnost je obrovská, tři z nich mohou ještě příští rok startovat mezi juniory a za dva roky se potkat zase všichni čtyři na dvaadvacítkách v Ostravě. A postupně se mohou prosadit i mezi dospělými. Někteří z nich možná utečou ke čtvrtce, ale to nevadí. Hlavní je, že tu atletiku chtějí opravdu dělat, baví je to, mají to rádi. Jistě, jsou to trochu takoví „machírci“, hodně si věří, ale to k tomu patří. Bez sebevědomí to také nejde.
Je reálné, aby při tom zůstali ve svých domovech (západní a jižní Čechy, severní Morava)?
Zatím mají všichni ještě rok studia střední školy. Pokud ale chtějí atletiku dělat dál, nezbude jim nic jiného než odejít do Prahy. Marná sláva, tady jsou podmínky pořád nejlepší.
Výsledky ankety serveru atletika.cz „Výkon měsíce července 2009“ – 1063 hlasujících:
Pořadí. Jméno, discplína výkon, popis počet bodů
1. Říčař, Šťastný, Maslák, Zich, 4x100 m 39.57, český juniorský rekord, stříbro na MEJ 288
2. Jakub Živec, 5000 m 14:10.58, 3. junior české historie, stříbro na MEJ 216
3. Eliška Klučinová, sedmiboj 6015, 7. žena české historie, 4. místo na ME do 22 let, limit MS 196
4. Lucie Škrobáková, 100 m př. 12.73, český rekord, 11. žena svět. tabulek 09, limit MS 122
5. Pavel Maslák, 200 m 20.95, český juniorský rekord, postup do finále MEJ (5. místo za 21.19) 113
6. Jaroslav Bába, výška 2.33, 6. muž svět. tabulek 09, limit MS 87
7. Zuzana Hejnová, 400 m př. 54.90, český rekord, 12. žena svět. tabulek 09, limit MS 41
Celkem hlasujících 1063
