Věřím, že opavská atletika udělá díru do Evropy

29. července 2010, 16:35

Tyčkař Jan Kudlička uspěl v kvalifikačním závodě a v sobotu ho čeká na mistrovství Evropy finále. Přečtěte si dojmy svěřence Boleslava Patery v krátkém rozhovoru.

Základní výšku jste skočil až na potřetí. Byly to nervy?
Ani ne. Myslel jsem si, že mi rozhodčí napsal základ 540, jak jsem si řekl. Ale asi to špatně slyšel. Takže poprvé v životě jsem nestihl první pokus na základní výšce. Čas mi uběhl, než jsem se stihl vysvléct a zavázat si tretry.

Takže pak nastala panika?
Kdepak, nepřipouštěl jsem si, že bych základ neměl skočit. Na druhou stranu – vítr se točil pěkně, ale vyšlo to.

10_BARC2596.jpg
Při dnešní kvalifikaci - foto: www.graf.cz

Na vítr si tu stěžuje spoustu lidí. Jakou roli hraje v tyči?
Pokud se točí, je to na tyči docela velký problém. Foukalo ze všech stran a to je nejhorší, co na téhle disciplíně může být. Kdyby foukalo třeba celou soutěž z boku, člověk se tomu přizpůsobí a nastaví tyče ve směru větru.

565 centimetrů jste dal na první pokus..
Muselo mi to začít létat výš. V sezoně jsem sice skákal 540 či 520, ale to nebylo zapříčiněno tím, že bych neměl na vyšší výšku. Pořád jsme trénovali, na spoustě závodech jsem se cítil, jako bych běžel finiš na patnáctistovku. Dnes jsem se cítil dobře, byl jsem odpočinutý. Věřím, že ve finále to bude ještě lepší.

Škoda, že s vámi do finále nepostoupil i Michal Balner…
Ano, Balny si dneska vybral hrst smůly. Mrzí mě to, přál bych mu postup, jsme parťáci. Navíc ve dvou se vždycky skáče líp. Snažili jsme si pomoct i v kvalifikaci.

Vnímal jste v hledišti české fanoušky?
Právě když jsem měl skákat na 530, tak jsem se na ně otáčel. Myslel jsem, že mě fandí, tak jsem jim zamával. Jenže oni na mě křičeli, že mi běží čas. Tak jsem se začal svlékat, neměl jsem ani zavázaný tretry. Nestihl jsem to. Museli si asi říkat, co blbnu… Ale je příjemný, že přijela česká skupinka, umí fandit, určitě mi pomohli. Těším se na finále.

Vy i Michal Balner jste odchovanci opavské atletiky…
Já a Michal jsem vzešli od jednoho trenéra, pana Lesáka. Pak jsme pokračovali oba do Prahy. Známe se, jsme kamarádi, podporujeme se. Věřím, že v Opavě se zase nějací mladí objeví. Opavská a celkově moravská tyčka má tradici.

Jak jste se původně k tyčce dostal?
Na základní škole mě chytil „pod krkem“ pan Korbel, já jsem ale odolával. Trvalo dlouho než jsem šel na první tyčkařský trénink. Skákal jsem dálku, výšku, docela mi to šlo. Těžko říct, ale možná bych dělal desetiboj. Ale tyč byla správná volba.

Z Opavy je i Jakub Holuša, který večer běží semifinále, přijdete mu fandit?
Musím odpočívat, regenerovat, na stadion nepůjdu, ale on ví, že mu budu fandit u televize z postele. Věřím, že také postoupí a opavská atletika tady udělá díru do světa, nebo spíš do Evropy.

Karolína Farská, Michal Procházka
Vytisknout

Krátce

01.12.2016 08:58 Mistrovství světa družstev v chůzi bude v roce 2018 hostit čínský Tchaj-cchang.

Archiv zpráv

Kalendář událostí