Vadlejch: Je to jak pohádka

Kubo, máte za sebou snový rok. Jak byste ho zhodnotil?
Pro mě osobně byl po všech stránkách fantastický. Na mistrovství světa v Londýně jsem si v podstatě splnil sen a tento medailový úspěch je pro mě obrovskou motivací do budoucna. Hodně jsem zapracoval na hlavě, což se nyní vyplatilo a chci na ní pracovat i nadále.

Za své úspěchy jste získal řadu ocenění. Tím posledním bylo umístění v elitní desítce ankety Sportovec roku 2017. Jak se na to díváte, že jste se dostal do společnosti těch největších sportovních hvězd uplynulého roku?
Je to pro mě obrovský úspěch a vážím si toho, protože jsem na to vždy koukal v televizi a říkal si, jací jsou to borci a teď jsem se mezi ně dostal, což je skvělý pocit a moc si ho užívám.

Jak se cítíte při takových slavnostních příležitostech? Je to pro vás spíše taková povinnost nebo se rád hodíte trošku do gala a užíváte si to?
Musím říct, že oblek mám na sobě docela rád a beru to jako součást mé sportovní kariéry. Asi bych byl nerad, kdybych si ho nemohl obléknout, protože by to znamenalo, že bych nebyl oceněn.

Velké sportovní úspěchy přinášejí i nové zkušenosti. Nedávno jste se objevil i v jedné talk show. Jaký to pro vás byl zážitek?
Bylo to zas něco jiného a nového. Talk show jsou hodně o improvizaci, takže člověk dopředu neví otázky, rozhovor se může zavést úplně někam jinam, než jste čekali a mám to rád, protože jsem se nakonec i docela zasmál a bylo to super.

Jak nyní probíhá vaše příprava na nadcházející sezónu?
Relativně brzy jsem ukončil sezónu. Bylo to vlastně ještě na konci srpna, takže jsem si v září a v říjnu odpočinul. Poté jsme v polovině listopadu zahájili objemovou přípravu ve Špindlerově Mlýně, kde jsme hodně chodili, běhali kopce, házeli medicinbaly a vše bylo hodně na počty. Následovalo soustředění na Lanzarote a tam už se chodí první činka, lehce se přechází do kvality, ale je to hlavně formou her. Máme to hodně postavené na doplňkových sportech, jako jsou badminton, volejbal, nohejbal nebo squash.

Co vás v tréninku čeká od ledna?
Tam už začne ta opravdová dřina. Začneme běhat rychle sprinty, bude pravý čas na těžkou činku. První dvoutýdenní soustředění absolvujeme v Nymburku a v únoru odcestujeme klasicky na deset týdnů do jihoafrického Potchefstroomu.

V Africe býváte každoročně delší dobu. Jak to zvládáte být téměř tři měsíce na jednom místě?
Já to mám v hlavně nastavené tak, že do Afriky přijedu a jsem tam jako doma. Už jsem v Africe strávil čistého času rok svého života. Dokonce jezdím každý rok do stejné chatky a vůbec nemám problémy s nějakou ponorkou, jak se říká. Vždy mi tohle soustředění pomohlo a vracím se tam rád.