V neděli se běží v Riu o půlmaratonské tituly

V Keni narozená Lornah Kiplagatová vloni přepsala půlmaratonské tabulky, když na MS Udine protnula cíl za 66:25. Zersenay Tadese sice nezaběhl nejlepší čas všech dob, ale výkonem 58:59 rozšířil na čtyři exkluzivní společnosti borců pod 59 minut.

L. Kiplagatová - foto: graf.cz

„Na dráze nevyhrávám“
Kiplagatová má v kapse nejen dva tituly ze silnice, ale i vavřín z loňského MS v krosu. „Na dráze jsem nikdy nevyhrála,“ přiznala pro IAAF. 34letá atletka, která reprezentuje Nizozemsko od roku 2003 po sňatku s trenérem Pieterem Langerhorstem, však nelituje své olympijské účasti, ani toho, že udávala tempo a rozrážela vzduch ostatním první kilometry desítky. „Chtěla jsem zkusit, jestli můžu roztrhat pole, což by mi dalo šanci skončit mezi prvními třemi. Kdybych čekala v poli, stejně by mě přesprintovaly,“ tvrdila. Navíc tím přispěla k časům, které olympiáda dosud nepamatovala.
Jí samotné to dalo především rychlostní průpravu, a tak může směle vyhlížet třetí zlato v řadě, i přes drobné zranění kolene. „Jako vždy netuším, kde bude závodit. Neviděla jsem žádná jména a ani se nezajímám o startovku. Poběžím svůj vlastní závod, bez ohledu na to, kdo tu bude. Mám svou vlastní taktiku a kvůli nikomu ji nehodlám měnit,“ prohlásila. Nicméně pozor by si měla dávat především na své bývalé krajanky shodně o pět let mladší Chepchumbaovou s Aruseiovou, pro které bude motivací i uhájení týmového trůnu před Ruskami nebo Japonkami.
Kiplagatová byla loňským časem překvapena stejně jako odborná veřejnost. Letité maximum Elany Meyerové zdolala i přesto, že zcela fit mohla trénovat až čtyři týdny před Udine. Ani jí nerozhodil návrat k půlmaratonské trati (předloni se MS běželo na 20 km). „Zvládám docela dobře od 5 do 25 kilometrů, ale pro diváky i další lidi je určitě přehlednější mít jednu trať, půlmaraton,“ uzavřela.

Hon na Tadeseho
Ostřejší konkurenci může čekat 26letý Tadese. Na Eritrejce se třesou nejen Keňané, kteří poskládali tři rychlíky s osobáky pod hodinu, ale i Etiopané, kteří zase mají trojici jen pár vteřin nad 60 minunt, a neméně Katařané. Všichni by se rádi podívali na nejvyšší stupeň individuálně i s týmem.
Pod drobnohledem brazilského publika však bude především domácí naděje Marilson dos Santos. Když předloni vyhrál newyorský maraton za 2:09:58, dostal vysoké ocenění pro sportovce své země a vůbec byl velice oslavován. Sám dos Santos však nadšení tolik nesdílel, přemýšlel na úspěch na MS. Ostatně i osobní rekord už tehdy ležel pod 2:09 a loni jej posunul na 2:08:37, když byl v Londýně osmý a stejnou příčku obsadil také na MS v Udine za OR 59:33. Každopádně podaří-li se mu nějaký větší úspěch, vypukne v Riu letos ještě jeden karneval.
Favoritem číslo jedna však zůstává Tadese, přesto nebo možná právě proto že mu letos chybí výraznější úspěch. Zklamání mu způsobilo „až“ páté místo na olympijské desítce. Půlmaratonských vítězství letos ale posbíral pět a šestý triumf by jej nepochybně povzbudil směrem k zamýšlenému startu na celé trati v příštím roce.
V cestě by měl Tadesemu stát především druhý muž s časem pod 59 minut v poli, Patrick Makau Musyoki. Keňan má dokonce lepší osobák než Eritrejec, loni to nedokázal v Udine prodat o pouhé tři vteřiny. Kromě již zmíněných elitních východoafrických trojic připadá v úvahu na nejvyšší posty ještě Rwanďan D. Disi a Tanzanijec D. M. Mkami, oba s OR pod hodinu.

Historii šampionátu i další půlmaratonské statistiky najdete zde.