přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

26. srpna 2004, 13:48

V MOV bylo zatím jen šest československých a českých funkcionářů

Jen šest představitelů československého a českého sportu bylo členy Mezinárodního olympijského výboru ve více než stoleté historii tohoto orgánu.

Jejich počet se nezvýší, ani když Jan Železný uspěje ve volbách sportovců, jejichž výsledky budou dnes odpoledne v Aténách oznámeny. Český oštěpař už totiž členem MOV byl v letech 1999 až 2001, ale členství se vzdal, aby se mohl naplno věnovat atletice. V témže roce rezignovala ze zdravotních důvodů Věra Čáslavská.

Vizitky dosavadních čs. a českých členů MOV:

Jiří Stanislav GUTH-JARKOVSKÝ
(1894-1943)
"Otec českého olympismu" byl zakládajícím členem MOV a jeho členství zaniklo až jeho smrtí v době 2. světové války. Přátelil se s baronem Pierrem de Coubertinem, jenž Guthovi nabídl pořádat VIII. olympijský
kongres v Praze (1925). Středoškolský kantor francouzštiny, jemuž
byla kvůli členství v MOV a mezinárodním kontaktům odňata v roce
1916 profesura jako "nespolehlivému", prosadil účast Čechů na OH
i v době Rakouska-Uherska. Od 18. května 1899, dne založení
Českého olympijského výboru, byl do roku 1929 jeho prvním
předsedou. V letech 1919 až 1923 působil v MOV ve funkci
generálního tajemníka a byl rovněž spoluautorem Olympijské
charty. Kromě toho byl plodným autorem románů i překladatelem a
jeho příručka o společenském chování je dosud známa širokým
vrstvám.

Josef GRUSS (1946-1965)
Druhým českým vyslancem ve vrcholném olympijském orgánu byl uznávaný porodník a gynekolog. V mládí se věnoval všem sportům, především však tenisu, běhu a hokeji. V roce 1908 inicioval založení Českého svazu hokejového, "bafuňářské" ostruhy si vysloužil v domovské SK Slavii Praha. Ve 20. letech šéfoval Čs. sportovní obci - zastřešujícímu orgánu domácího sportu. Zprvu byl kritikem práce MOV i ČSOV, takže roku
1929 dostal po Guthovi šanci "dělat věci jinak". V nelehkém období hájil české zájmy. Po válce se stal členem MOV. V roce 1951 byl ČSOV komunisty rozpuštěn a režimu vadilo i Grussovo členství v MOV. KSČ se ho snažila vystřídat, ale MOV vnější zásahy odmítl a Gruss odstoupil až v roce 1965 pro vysoký věk.

František KROUTIL (1965-1981)
Grusse nahradil právník, nadšený horolezec a účastník válečného odboje. Pracoval jako generální tajemník nově utvářeného ČSOV a jeho velkou předností byly jazykové schopnosti. Když prý měl tehdejší předseda MOV
Avery Brundage vybrat jednoho ze tří českých kandidátů, dostal zprávu: "Mezi komunisty je to šlechtic". Byl zvolen. Kroutil v MOV působil do roku 1981 (hlavně v právní komisi), přičemž se mu za noblesní vystupování dostalo prestižního ocenění v podobě Olympijského řádu.

Vladimír ČERNUŠÁK (1981-1992)
Prvním Slovákem v řadách MOV se stal vysokoškolský pedagog FTVŠ v Bratislavě a plavecký specialista. Černušák zastával vrcholné funkce v ČSOV i ČSTV, v letech 1983-93 pracoval v programové komisi MOV. Od prosince 1992 zastupoval samostatné Slovensko zároveň jako předseda SOV, než v roce 1999 abdikoval. Před třemi lety skončil jako osmdesátiletý i práci pro MOV.

Věra ČÁSLAVSKÁ (1995-2001)
Legendární gymnastka, majitelka sedmi zlatých medailí z olympijských her z let 1964 a 1968, v MOV působila od června 1995. Výjimečná a charakterní osobnost byla v letech 1990-96 první ženskou předsedkyní ČOV. Čáslavskou postihla rodinná tragédie, v roce 2001 zdůvodnila MOV rezignaci na svou funkci přetrvávajícími zdravotními potížemi.

Jan ŽELEZNÝ
(1999-2001)
Fenomenální oštěpař, trojnásobný mistr světa a vítěz tří olympiád, byl do MOV zvolen v prosinci 1999, rok nato mu byl mandát prodloužen. Z olympijského výboru překvapivě odstoupil spolu s Čáslavskou, aby se nemohl naplno věnovat práci i atletice. Loni se rozhodl znovu kandidovat.

                                                                                                     ČTK