přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

12. června 2018, 17:09

Tři poháry rozhlasu putují z Olomouce do Prahy, jeden zůstává

Cti hostit jubilejní 50. ročník týmové soutěže pro druhý stupeň základních škol dostala hanácká metropole a zhostila se jí na výbornou. Pomohlo i počasí, za lehce zamračeného, ale teplotně příjemného atletického dne byly na stadionu AK Olomouc k vidění napínavé bitvy o čtyři poháry, kterým přihlížely mimo jiné patronka soutěže, úspěšná výškařka Michaela Hrubá, či někdejší mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková. Ve třech kategoriích uspěli žáci ZŠ Jeseniova z Prahy 3, v jedné triumfovala ZŠ Heyrovského z Olomouce.

A i když třem kategoriím kralovali „Pražáci“, jediné vítězství domácích stálo za to. Starší žáci ze ZŠ Heyrovského v Olomouci totiž o devět bodů pokořili nejlepší historický výkon, který dosud držela opavská Englišova a nový rekord ustavili na hodnotě 7562 bodů. Současní reprezentanti „Englišovky“ se museli spokojit s druhým místem za 7373 b, třetí skončila ZŠ z Chrudimi (7022).

ZŠ z Jeseniovy ulice v Praze 3 nevídaně ovládla hned tři další kategorie. Nejtěsnější to bylo mezi mladšími žákyněmi, kde byl zisk 6229 bodů jen o 26 lepší než u rivalek z Poruby (6203), třetí pak skončila s velkým odstupem Englišovka (5883). Mezi mladšími žákyněmi Jeseniovka součtem 4622 bodů předčila ZŠEZ Zlín (4562), na stupně se pak vešla i ZŠ z Třince (4423). V kategorii starších žákyň byl vítězný zisk Pražanek 7296 b, nejtěsnější medailový duel pak rozhodl o stříbru pro Uherské Hradiště a o bronzu pro Porubu (7130 vs. 7117).

Ačkoli poháry (a medaile) jsou jen pro vítěze (tři nejlepší ve) čtyřech kategorií(ch), už probít se do finále, kam postoupí pouze osm nejlepších škol z celé republiky, je veliký úspěch. Dobře to ví i Michaela Hrubá, patronka letošního ročníku soutěže, která prošla se svou základní školou Dvorská z rodného Blanska do finále a se spolužačkami dokonce vybojovaly bronz. „Medaili mám doma,“ říká s hrdostí v hlase výškařka, která později získala cenné kovy z vrcholných mládežnických soutěží, naposledy loni z juniorského mistrovství Evropy.

Také bývalá trojskokanka Šárka Kašpárková, mistryně světa z Atén v roce 1997 a medailistka z olympiády, na školní soutěže vzpomíná ráda, obzvláště na týmového ducha. Dokonce se s tehdejším „Mezinárodním atletickým čtyřbojem přátelství“ pojí její první reprezentační start. „Jeli jsme daleko, do Prahy,“ říká s úsměvem rodačka z Karviné.

Kašpárková spolu s Hrubou sledovaly dění na stadionu Atletického klubu Olomouc. A bylo se na co dívat, byť nejzářivější výkon nepřišel v jejich doménách, skocích, ale na rovince. Starší žákyně Adéla Novotná z Jablonce totiž překonala na šedesátce o 2 setiny národní rekord časem 7.58. Ještě dodejme, že dosavadní maximum v této kategorii Kateřiny Čechové z roku 2003 (7.60) už Novotná loni v září vyrovnala.

Tři žáci stlačili svůj čas na 60 metrů pod 7.30, nejvíce se to povedlo Danu Kovářovi z Poruby (7.23). U jejich mladších kolegů jasně vynikal Alex Ingardia z Teplic (7.66). Za Adélou Novotnou běžela výborně i Adriana Fornůsková z Uherského Hradiště (7.74). Mezi mladšími žákyněmi nepadla meta 8 vteřin, nejblíže se k ní dostala Terezie Táborská z pražské Jeseniovy (8.05).

Táborská poté prokázala svou běžeckou všestrannost vítězstvím i na 600 metrů (1:41.41). O tom, jak se vyplatí bojovat až do samotného konce, podala důkaz osmistovka starších žákyň, kde se na cílové čáře prosmýkla Karolína Mitanová z Uherského Hradiště (2:27.31) před celý závod vedoucí Adélu Čadovou (2:27.38). Jasného vítěze ve zlínském Ondřeji Koníčkovi měl naopak kilometr mladších chlapců (3:01.81), i patnáctistovka jejich starších kolegů, kde kraloval domácí Nichalas Jan Adensam (4:09.72).

Štafety 4x60 m (jinak nezvykle) tuto soutěž zahajují. Suverénní výkon podali olomoučtí starší žáci, kvartet Palla, Raclavský, Horák, Nevrla zaběhl 26.98, což je o setinu lepší čas než hodnota oddílového rekordu ČR. To mladší kluci svedli naopak velmi dramatickou bitvu, kde čtyři nejrychlejší dělilo jen 13 setin a nejvíce bodů získala čtveřice z pražské Jeseniovy (31.25). Podobný počin se povedl i jejich vrstevnicím, které uspěly mezi mladšími dívkami (30.88). Jablonecká – vítězná – sestava starších žákyň atakovala metu půl minuty (30.07).

Ve výšce byli nejlepší mezi staršími kluky František Novotný z Chrudimi a Richard Šenk z Opavy se 186 cm, mezi mladšími pak Matěj Sikora z Třince za skočených 152. Se stejnou úrovní si poradilo hned sedm starších dívek, jen o 2 cm méně, a tedy úctyhodných 150 zdolala mladší kolegyně Melanie Schneeberger z Poruby.

Olomoucký starší žák Daniel Nevrla se blýskl v dálce suverénními 648 cm, mladší žák Jan Auředník z Jeseniovy zase jako jediný přelétl přes pět metrů – 512. Třetím triumfem pro svou jabloneckou školu z Liberecké ulice přispěla díky 557 cm Adéla Novotná. Do jediného centimetru se vmáčkly hned tři mladší žákyně, nejdál však byla Eliška Němečková ze ZŠ Filosofská (466).

Suverénní vítězkou v kouli žákyň se stala díky výkonu 12.06 m Daniela Kozačová z Jeseniovy, ve vyrovnanějším souboji žáků uspěl opavský Michal Špilháček (13.08). Rovných 56 metrů hodil kriketovým míčkem teplický Denis Rous, 48 a půl pak Julie Durychová z Jeseniovy.

Výsledky

Pár otázek pro Michaelu Hrubou a Šárku Kašpárkovou

Míšo, vy máte školní soutěže jistě ještě v živé paměti. Co se vám první vybaví?
Já vlastně začínala trénovat atletiku ve školním kroužku (v Blansku), takže mám atletiku se školou spojenou hodně. A my se v roce 2013 poprvé v historii školy dostaly na finále. Bylo to moc hezké, navíc jsme se umístily třetí, takže jsme přivezly medaile. Teď se mi ty vzpomínky vrací, jak jsme soutěžily za školní družstvo, čtyři roky jsme spolu chodily do třídy a společně do atletického kroužku.

Víte, jestli mají ve škole připomínku vašeho úspěchu? A vy sama máte někde svou medaili?
Medaili mám určitě doma. A byla jsem se ve škole podívat, mají to tam krásně vystavené i s fotkami.

Máte nějaký konkrétní zážitek spojený s pohárem?
To ani ne, ale teď tady vidím, jak se soutěž za těch pár let rozvinula, je tu Česká televize, jsou tu všelijaké další aktivity pro děti jako „Jsem atlet“. To se mi moc líbí, že je akce víc vidět.

Předpokládám, že jste soutěžila ve výšce, v čem ještě?
V dálce a ve štafetě. Nepamatuju si přesně, jak jsem dopadla, myslím dvakrát druhá a štafetu to už vůbec nevím.

Takže jste nevyhrála výšku?
Ne, nevyhrála (úsměv). Ale taky jsem ji tehdy ještě ani tolik neskákala.
----
Šárko, jak vy vzpomínáte na soutěže, jako je pohár rozhlasu?
Pohár rozhlasu měl tehdy úplně jinačí systém než dneska. My závodili v Mezinárodním atletickém čtyřboji přátelství. Já měla tyhle týmové soutěže moc ráda, měli jsme výběr ze třídy, byli jsme parta kamarádů, a měli z toho spoustu zážitků.

Brala jste tyhle soutěže zodpovědněji, když jste nezávodila jen za sebe?
Zodpovědnost je trošku jiná, to je pravda, ale v době žákovských let to člověk tolik neřeší. My navíc měli skvělé tělocvikáře, kteří chápali, že ne všechno se musí podařit. Takže když to nevyšlo, nedostali jsme nikdy žádný kartáč, spíš se nám snažili vysvětlit, proč se to stalo. A byl to i myslím takový základ, co jsem dostala do budoucna.

Jaký máte konkrétní zážitek, který se vám vybaví?
Určitě, když jsem poprvé reprezentovala v sedmé třídě Československo na Mezinárodním atletickém čtyřboji přátelství. A podívala jsem se daleko, finále se tehdy konalo v Praze (smích).

Michal Procházka

Vytisknout