Sýkora míří vysoko

Sýkora míří vysoko
Aktuality
středa 13. ledna 2016
Patří mezi největší talenty českého víceboje. V roce 2014 se stal juniorským světovým šampionem v desetiboji. V průběhu celého minulého roku ho však brzdily zdravotní problémy, což vyvrcholilo nedokončeným závodem na ME do 22 let v Tallinnu, kde byl jedním z favoritů na cenný kov. Nyní je však Jiří Sýkora plný síly a odhodlání k velkým výkonům.

Jirko, jaký pro vás byl uplynulý rok 2015?
Před halovou sezónou jsem prodělal salmonelózu. Zkoušel jsem se do toho ještě dostat. Absolvoval jsem několik závodů a po mezistátním utkání ve vícebojích jsme se rozhodli ukončit halu a soustředili se na přípravu na venek. Ta se vyvíjela dobře. Ovšem při tréninku na Kanárech mi luplo v zádech a od toho se začaly odvíjet další problémy. Naškubnul jsem si zadní stehenní sval. Od té doby byla příprava spíš o improvizaci a rehabilitaci. V Götzisu se mi podařilo dokončit závod a splnit limit na ME do 22 let v Tallinnu. Tam jsem si při výšce opět hnul se zády, snažili jsme se to dát ještě nějak do kupy, ale nešlo to. Sotva jsem mohl chodit. V červenci jsem pak šel na operaci s ramenem a tím pro mě sezóna skončila.

Trénujete nyní s dalším nadějným vícebojařem Honzou Doležalem. Co vám to přináší pozitivního?
Je to mnohem lepší snad ve všem. Pomůžeme si při běhání úseků. Navzájem se hecujeme. Dobré je to i na starty nebo překážkové tréninky. Jsme podobné typy, takže pro přípravu je to ideální. Myslím, že to je jen ku prospěchu věci.

Jak proběhla podzimní příprava?
Příprava byla delší než obvykle. Začalo to již v létě po operaci, kdy jsem klusal a postupně se dával dohromady. Myslím, že jsme toho hodně naběhali a tréninkové ukazatele jsou dobré, tak to snad vydrží. Nejdřív jsme byli na soustředění na Zadově a poté přes měsíc v Africe. Tam jsme šli do treter a začali dělat i techniky. Akorát tyče jsme sebou neměli. O to víc skoku o tyči věnujeme nyní. Zatím drží i zdraví, až na nějaké malé virózy, tak to musím zaklepat.

Na které disciplíně jste nejvíce zapracoval?
Na překážkách jsem měl problém na náběhu, ale to už jsem si srovnal. Ve výšce jsem opět našel sám sebe, tak věřím, že bych si v ní mohl vylepšit osobák.

Máte za sebou první start v letošní halové sezóně. Jak ho hodnotíte?
Na šedesátce překážek jsem měl pomalý start, ale byl z toho osobák o desetinu, takže spokojenost. Ve výšce jsem zbytečně vyčerpal pokusy na nižších výškách. Skočil jsem 200, ale myslím, že bylo v mých silách překonat i 205.  

Jaké máte plány pro halu?
Ještě půjdu dva závody, na kterých si chci vyzkoušet všechny disciplíny, poté bude mezistátní utkání ve vícebojích a v plánu máme MČR ve vícebojích. Kdyby vyšlo HMS, tak to by bylo ideální.

Jaké jsou vaše ambice pro venkovní sezónu?
Mám raději desetiboj než sedmiboj, protože je tam víc vrhačských disciplín. Ten první bych chtěl jít v Götzisu. Rád bych se na ME v Amsterdamu probojoval do první desítky a mým snem jsou samozřejmě olympijské hry v Riu.

Jak trávíte svůj čas, pokud nejste zrovna na tréninku?
Když je léto, tak dělám i další sporty, ale v tomto období to není dobré. Již delší dobu rád fotím a teď jsem se do toho opravdu položil. Rád také relaxuju při hře na playstationu. 

Petr Jelínek, foto: J. Kucharčík

Fotogalerie