Stříbrný závod očima kouče

Aktuality
sobota 3. září 2011
Barboru Špotákovou vede Jan Železný první sezonu a přivedl ji ke stříbrné medaili z mistrovství světa a k hodům opět za sedmdesátimetrovou hranici. Jaké jsou poznatky a prožitky oštěpařské legendy?

Jak se Vám závod líbil?
Byl krásný, úplně úžasný. Jeden z nejhezčích, snad ještě lepší než na olympiádě v Pekingu, akorát bohužel Bára skončila druhá. Ty holky se rvaly, vypadalo to, že padne světový rekord. Obě ho mohly hodit. Bylo to kdo s koho. Tentokrát ještě rekord nepadl, ale do konce roku může. Kdybychom nebyli na mistrovství světa a tyhle dvě holky se sešly na nějakém mítinku a bylo to takhle vyhecované, mohlo to skončit až na 75 metrech.


Jan Železný (vpravo dole) vedle svého spolupracovníka Tomáše Dřímala
radí svým svěřnkyním, foto: Aleš Gräf, www.graf.cz 

Oproti kvalifikaci byla Bára jako vyměněná. Tygřice, jak sama říkala.
Už v rozcvičování bylo vidět, že má formu. Na rozdíl od kvalifikace nohy běžely před ní. Najednou bylo vidět, že je tam jiskra, energie. Ona potřebuje velký závod k tomu, aby jí to nakoplo. Po prvním hodu bylo jasné, že bude mít medaili, jen šlo o to, jakou. Pořád se do toho nemohla trefit, ale posouvala rozběh proti kvalifikaci o pět, šest stop, což je ukázka formy. To samé bohužel udělala i Abakumovová.

Její výkon Vás překvapil?
Ne. Ta holka to v sobě má. Měla trochu problémy s nohou, nakonec se z toho dostala a učesala rozběh. Poprvé v letošním roce to začala chytat i v konci, měla prostor na odhod, a to bylo klíčové.

Se stříbrem své svěřenkyně jste spokojený?
Je super. Ale hrozně důležité je především to, že si dokázala, že ještě může házet strašně daleko. Když jsem před rokem tvrdil, že bych viděl její maximální hranici 75, tak ta schopnost tam je. Záleží na štěstí, super formě a podmínkách, které tu byly pro oštěp ideální.

Jak jste závod prožíval vy?
Byl jsme v klidu, protože jsem už z tréninků věděl, že to nemůže dopadnout špatně a věřil jsem, že tu medaili udělá.

Ulevilo se vám, že se to skutečně povedlo?
Ano. Protože si dokážu představit, co by se dělo, kdyby se to nepovedlo. Jednak by to bylo špatně pro atletiku, jednak by pak byly ty blbé kecy jako že nový trenér apod. Ale já bych to přežil i tak, protože vím, jaký sport je. Někdy trvá dva roky, než si změny sednou. Tady si to sedlo okamžitě, i když začátek sezony byl pomalejší, ale to je normální.

Jistě Vás potěšilo i osmé místo Jarmily Klimešové.
To je skvělé, to asi nikdo nečekal. Ale musí na sobě hodně zapracovat. Jestli chce postoupit do finále na olympiádě, musí dostat dolů váhu. Jarča patří vrškem těla mezi top šest na světě, ale nohy jí moc nejedou. Ale ta holka má v sobě potenciál i ve svém věku.

Dnes Vás čeká ještě mužské finále, kde bude z Vašich svěřenců startovat Vítězslav Veselý.
Já se na něj těším. Formu má, v kvalifikaci házel jako „prase“, a přesto mu to letělo daleko. Víťa je dobrý závodník, když trefí rozběh, tak může hodit daleko. Zase by měly být skvělé podmínky na oštěp, můžeme se těšit na velké výkony.

Adam Pražák

Fotogalerie