Stoletý maratonec by rád nesl olympijskou pochodeň

89 let je úctyhodný kus života, po němž už i chůze není samozřejmostí. Fauji Singh narozený v indické oblasti Paňdžáb v tomto věku začal vážněji koketovat s běháním, to když přišel o svou ženu. Od té doby běhá každý den deset mil, tedy asi šestnáct kilometrů, a svou novou vášeň si nenechal pro sebe. Od Londýnského maratonu 2000 závodí „o sto šest“ a hned začal lámat rekordy své věkové kategorie. Patří mu třeba nejlepší maratonský čas devadesátiletých, to když v roce 2003 zaběhl v Torontu 5 hodin a 40 minut.

Na zdejší trať se vrátil i minulý víkend a ačkoli běžel takřka o tři hodiny pomaleji, zase má na svém kontě zápis. Vedle toho „atletického“, který říká že v kategorii 100+ zvládl 42.195 km od výstřelu (je směrodatný pro všechny rekordy) do cíle za 8:25:17, se zapsal tentokrát i do Guinessovy knihy jako „nejstarší maratonec na světě“.

I když… ihned se objevily hlasy, které jeho věk zpochybňují. Přeci jen, Singh se údajně narodil 1. dubna (na Apríla!) 1911 v obci Beas Pind, ve státě Paňdžáb v tehdejší Britské Indii. A lze si představit, že to se zaznamenáváním dat narození tehdy nebylo bůhvíjak slavné. Ostatně, stačí se podívat na současnou líheň běžců z Afriky, u mnohých stále známe jen rok narození a nikoli měsíc či den. A atletika už zaznamenala i odhalení manipulace s věkem.

Opusťme však spekulace a držme se známých fakt. Je pravda, že o Singhově mládí, natož dětství, toho mnoho nevíme. V rodné Indii se věnoval, jak jinak, farmaření, mluví pouze paňdžábsky a neumí číst ani psát. Na běhání podle svých slov poprvé pomyslel v 63 letech, ale až smrt manželky jej posunula k seriózní přípravě. To už žil se svým synem v Londýně. Díky výsledkům a nepochybně i nesportovní vizáži odpovídající jeho víře v sikhismus se stal svého druhu celebritou, figuroval třeba v reklamě na sportovní vybavení po boku sportovců jako boxer Ali či fotbalista Beckham.

V roce 2004 nesl olympijskou pochodeň na cestě do Atén. V příštím roce by si to rád zopakoval, vždyť od srdce dějiště her – atletického stadionu – bydlí jen pár mil. Přestože se proslavil díky silničním závodům, vydal se i na ovál. Před svým „představením“ v torontském maratonu si v kanadské metropoli zaběhl všechny tratě od 100 do 5000 metrů a na všech zaznamenal rekordy své kategorie. Jeho časy: 100 m za 23.14, 200 za 52.23, 400 – 2:13.48, 800 – 5:32.18, 1500 – 11:27.81, míle – 11:53.45, 3000 m – 24:52.47 a 5000 – 49:57.39.

Na závěr se sluší připojit Singhův recept na dlouhověkost: zázvorové kari, šálky čaje a žádný stres. „Být vděčný za vše co máte, vyhýbat se lidem, kteří jsou negativní, usmívat se a běhat,“ shrnul svůj návod na životní štěstí pro britský Daily Mail. A přestože maraton v Edinburghu v příštím roce má být jeho posledním závodem, běhání jako takového se vzdát nehodlá. „Nepřestanu běhat až do smrti,“ prohlásil již dříve.