Špotáková předvedla diamantovou trofej a dostala „náhradní“ loket

20. srpna 2010, 16:22

Před pár hodinami triumfovala v prestižním seriálu, v poledne už v tradičním prostředí své domovské restaurace bilancovala úspěšnou sezonu. Od hostitele obdržela „Pinkasův pražský loket“.

Sezonu začínala Barbora Špotáková s jedním velikým otazníkem. Zvládne náročný program sedmi dílů Diamantové ligy, jíž se stala ambasadorem? Zranění světovou rekordmanku dostihlo dříve než čekala, už před prvním mítinkem v Dauhá. Když se achillovka dala jakžtakž do pořádku, v Monaku začaly potíže s loktem, které ji omezovaly od mistrovství Evropy až do včerejšího Curychu, pravděpodobně posledního závodu v sezoně. „Slyšela jsem hodněkrát, jestli to není příliš závodů. Teď se ukázalo, že to chyba to nebyla a nelituju toho,“ řekla Špotáková, která ještě zvažuje poslední start na kontinentálním poháru ve Splitu. Rozhodnutí by mělo padnout nejpozději začátkem příštího týdne.


S vysněnou trofejí - foto: J. Čech

Několik překážek na cestě
Na konci trnité cesty po sedmi mítincích stojí velmi pěkná cena, trofej pro vítěze diamantového závodu. „Je to nejhezčí trofej, co mám, a mám z ní velikou radost,“ nechala se slyšet šampionka, i když jedním dechem dodala: „Poslední dva závody jsem zestárla snad o pět let.“ Popravdě patálie už začaly dříve, na začátku července v Eugene. „Nepřišla mi zavazadla a musela jsem si pro ně jezdit, a také si shánět věci, abych měla v čem závodit. Tam jsem poznala americký předstíraný zájem. Připadala jsem si hodně sama a vybavila si svá studia v USA,“ popsala své vzpomínky na zemi za velkou louží, kde vydřela alespoň třetí příčku a jeden diamantový bod.

„Předtím to šlo hodně dobře (Dauhá 2. místo, Řím 1.), ale potom byly všechny závody těžké,“ říkala k dalšímu vývoji diamantové sezony. Třetí místo v Gatesheadu, prvenství v Monaku, ale zranění lokte, po Barceloně následoval Londýn. „To byl asi nejtěžší závod: když si při rozcvičení něco uděláte a za pět minut máte naostro házet…,“ uvedla ke zlomovému mítinku, v němž jí nakonec jediný hod stačil k vítězství. „Tam při mně stáli všichni andělé strážní,“ uvědomuje si Špotáková.

Před posledním dílem v Curychu slibovala podobnou taktiku, úvodní hod jí však vůbec nevyšel, oštěp nepřelétl ani 55 metrů… „Od všech jsem slyšela „první pokus, první pokus“ – a ono nic. Bylo to docela krutý,“ přiznala, že v ní byla malá dušička. „Ale je pravda, že nejvíc mě bolel v Londýně, v Curychu jsem první pokus byla v křeči, ale pak se to zlepšovalo a nakonec jsem mohla i dát posledním hodem docela ránu. A jsem ráda, že jsem mohla divákům, kteří všem roztleskávali, ukázat pět pokusů a ne jen jeden.“

Sladké pocity vítězství
Poslední dva pokusy si skutečně mohla vychutnat, neboť jediná hrozba vítěznému tažení, Američanka Pattersonová odpadla po třetí sérii. „Sledovala jsem jí po očku při rozvičování, kde jí to nešlo, ale to nemuselo ještě nic znamenat. Měla ale asi hodně špatný den, nedařilo se jí ani v závodě. Najednou jí vidím, jak si zouvá boty, to mi tedy spadl obrovský kámen. Pak jsem si to opravdu užívala. Když víte, že jste vítěz, je to jeden z nejhezčích zážitků,“ vyznala se majitelka diamantové trofeje.

Když poté stála v čestném kruhu spolu s dalšími patnácti vítězi, viděla podobnou euforii i na svých kolezích. „Vyhlašování bylo hezké. Nejen pro mě bylo překvapující, jak je trofej je těžká. Panovala hrozně pěkná atmosféra, všichni měli z toho z vítězství opravdu radost. Také jsem ráda, že jsem se seznámila díky Diamantové lize postupně s lidmi z ostatních disciplín, se kterými jsem dříve neměla šanci se potkávat,“ pochvalovala si Špotáková, která se zamyslela i nad „projektem DL“ jako takovým. „Koncept to je přelomový, je to spojení všech disciplín atletiky. Kamarádi, kteří byli v Curychu, byli nadšení, pro ně to byla lepší podívaná než mistrovství Evropy. A Diamantová liga ukazuje jak jste konzistentní, i proto si trofeje moc vážím.“

Unikátní medailová série
Radost z triumfu v celoročním seriálu je veliká, ale nemělo by se zapomínat i na další počin Špotákové v letošní sezoně. Nejenže byla jedinou českou medailistkou na mistrovství Evropy, ale přivezla již pátou medaili v řadě z vrcholné akce, byť byla „jen“ bronzová. „Když jsem viděla, jak je těžké medaili vybojovat a že ta moje je jediná v týmu, tak je na prvním místě radost. Jeden rok vyhrát je snadné, druhý rok těžší, a tak dále. Já vždycky děkuju všem, co se o mě starají a věřím, že mi to ještě nějakou chvíli půjde,“ komentovala svou bilanci, která činí z OH, MS a ME po dvou zlatých a stříbrných a jedné bronzové.


S oběma trofejemi

Pinkasův loket
Také „její“ podnik na ní nezapomněl, v minulosti jí věnoval vlastní půllitr i místo, jídlo zde má zdarma, po olympiádě se hospoda na den jmenovala U Špotáků a vloni dostala oštěpařka i základní kámen restaurace. Letošním tématem bylo zranění lokte, a tak se jím majitelé inspirovali. „Drželi jsme palce a trnuli, aby ruka vydržela. Vzpomněli jsme si přitom na zakladatele, který tenhle loket také používal, jen trochu jinak,“ říkal s úsměvem Karel Doubek, generální ředitel společnosti Adria-Neptun, která mj. zastřešuje právě Restauraci U Pinkasů. A podal Špotákové „Pinkasův pražský loket“, připomínku na staročeskou míru. „Abyste měla náhradní,“ dodal v nadsázce. „Vypadá pěkně,“ reagovala čerstvá majitelka.

Nový trenér? Ano
Tím však setkání s oštěpařkou nekončilo. V posledních dnech se objevily spekulace o chystané změně trenérského vedení. Ty byly utišeni po prohlášení manažera Barbory Špotákové, Libora Varhaníka: „Dnešním dnem končí jedenáctiletá spolupráce s Rudolfem Černým,“ řekl a potvrdil zvěsti o Janu Železném jako novém trenérovi. (Více v tomto článku.)

Michal Procházka
Vytisknout

Krátce

01.12.2016 08:58 Mistrovství světa družstev v chůzi bude v roce 2018 hostit čínský Tchaj-cchang.

Archiv zpráv

Kalendář událostí