Šebrle zkompletoval zlatou sbírku

Aktuality
sobota 1. září 2007
Vícebojař Roman Šebrle se stal poprvé v kariéře mistrem světa v desetiboji.

Světový rekordman, olympijský vítěz a mistr Evropy nasbíral v nejtěsnějším závodě historie MS 8676 bodů a o 32 porazil Jamajčana Maurice Smithe. Bronz získal Kazach Dmitrij Karpov součtem 8586 bodů. Další český reprezentant Josef Karas obsadil dvacáté místo součtem 7625 bodů. Šebrle se stal šampionem i přesto, že v Ósace nezávodil podle svých představ a především vinou úvodních dvou nepovedených disciplín stovky a dálky byl po prvním dnu až třetí. Poprvé do vedení se dostal až v předposlední disciplíně hodu oštěpem, ve kterém zazářil osobním rekordem 71.18 metru, a na patnáctistovce už si titul nedal vzít. "Jsem neuvěřitelně šťastný. Na tento okamžik jsem čekal 10 let. Podařilo se mi dokončit mé celoživotní dílo, dá se říci, a dosáhl jsem všeho, čeho jsem dosáhnout mohl," radoval se po zisku světového titulu, který mu jako jediný scházel v úctyhodné sbírce úspěchů.
Rozhodujcími faktory mistrovského závodu, byla vedle odstoupení řady favoritů především velká vnitřní síla, kterou v sobě Šebrle dokázal najít navzdory nepříznivému vývoji. "Tenhle desetiboj byl strašně zvláštní, nahoru -  dolů. Po dálce a po tyči jsem měl velké krize, kdy jsem si říkal, že vše je ztraceno, ale pak jsem si vždycky řekl: ještě není konec, desetiboj má deset disciplín a medaile se rozdávají až po té poslední. Dal jsem do oštěpu všechno a patnáctistovku jsem pak musel zvládnout, snad i kdybych měl umřít," líčil.
       

Foto: Graf.cz

Závod očima mistra:
"Musel jsem se vyrovnat s tím, že forma nebyla taková, jakou jsem očekával. Příprava před šampionátem se přitom náramně povedla, v Nymburce jsem byl dva týdny nahoře. Vždycky jsem to dokázal přetavit do výborné formy, tentokrát se mi to nepovedlo, a když jsem přijel do Japonska, tak jsem se 14 dnů cítil, jako kdybych teprve s přípravou začínal. V koutku duše jsem spoléhal na to, že se to přece vytratit nemůže. Poslední týden byl naopak výborný. Celkem mi to lítalo, ale pořád jsem se stoprocentně dobře necítil. A taky to přišlo. Úvodní stovka v závodě mě docela nalomila, dálka v dešti ještě více. Spolu s výškou to jsou moje "top" disciplíny, ve kterých potřebuji nahnat body, a jakmile nemám super podmínky, tak je to těžké. Začínal jsem vyrovnávat s tím, že o zlato zřejmě bojovat nemůžu. Pak jsem se před koulí nahecoval - do Prčic, nebuď trouba, trénuješ na to celý rok, honíš se s Attilou (Zsivóczky), umíráš u toho, bolí to, a pak to vzdáš po dvou neúspěšných disciplínách? Koule pak byla dobrá, kolem šestnácti metrů jsem spokojený vždycky. Na výšce jsem si říkal - podívej se na to, po třech disciplínách sis myslel, že Bryan (Clay) získá druhé zlato, a že o tom není pochyb. A najednou ho něco bolí a končí. Tenhle pocit znáš - taky tě zranění několikrát zradilo. Zato teď jsi zdravý a připravený - koukej zabojovat, nebo si to budeš do smrti vyčítat. Takže jsem se vrátil a zabojoval. Něco podobného se událo po tyči. Dostat se v závodě navrchol zdola, kdy člověk přemýšlí a myslí na to, co a proč se  děje, je hodně těžké. Takže to beru jako obrovské pozitivum a je to nejtěžší zlato, jaké jsem kdy získal.
Co se týče soupeřů...Od Karpova jsem potíže trochu čekal, ale překvapil mě Jamajčan. Až téměř do poslední chvíle jsem si nemohl být jistý, že vyhraju. Na patnáctistovce to rozhodně žádná legrace nebyla. Věděl jsem, že když si tady Maurice Smith dělá dva dny osobáky (celkem 3), bude i v té poslední disciplíně chtít totéž. Rozběhlo se to pomalu, což mi vyhovovalo, ale stejně to byl těžký závod.
Odstoupení Bryana a ostatních mě mrzí, ale na druhou stranu je to sport. Sám jsem si v roce 2001, kdy jsem byl asi v životní formě, natrhl tříslo, což mi nedovolilo bojovat o zlato.  Ale je zbytečné spekulovat, jestli bych ho tenkrát udělal, nebo ne. To samé před Paříží, kdy jsem na tom byl výborně, ale dva dny jsem před šampionátem zvracel v kuse a v závodě jsem pak byl poloviční. Prostě tyhle věci se bohužel stávají."

Druhý z českých závodníků v soutěži, Josef Karas, obsadil v konečném součtu dvacátou příčku za 7625 bodů. "Před závodem jsem doufal, že udělám 8000 bodů nebo alespoň osobní rekord. Nepovedlo se. Přitom jsem se celou dobu, co jsem tady, cítil výborně. V tréninku jsem si dělal jeden osobák za druhým. Chyba nejspíš byla, že jsem před závody málo odpočíval. Při soutěži to pak bylo trápení. Jako kdybych měl zašlápnutou spojku a plyn dohromady. Motor řval, ale auto se ani nehnulo," popisoval mistrovský desetiboj ze svého pohledu. 
Výsledky:

1. Šebrle (ČR) 8676 bodů
(11,04 - 756 - 15,92 - 212 - 48,80 - 14,33 - 48,75 - 480 - 71,18 - 4:35,32)
2. Smith (Jam.) 8644
(10,62 - 750 - 17,32 - 197 - 47,48 - 13,91 - 52,36 - 480 - 53,61 - 4:33,52)
3. Karpov (Kaz.) 8586
(10,70 - 719 - 16,08 - 206 - 47,44 - 14,03 - 48,95 - 500 - 59,84 - 4:39,68)
4. Drozdov (Rus.) 8475
(10,97 - 725 - 16,49 - 212 - 50,00 - 14,76 - 48,62 - 500 - 63,51 - 4:36,93)
5. Niklaus (Něm.) 8371
(11,12 - 742 - 14,12 - 206 - 49,40 - 14,51 - 44,48 - 530 - 63,28 - 4:32,50)
6. Sysojev (Rus.) 8357
(10,80 - 701 - 16,16 - 203 - 48,42 - 14,59 - 49,76 - 490 - 57,75 - 4:36,16)
7. Barras (Fr.) 8262
(11,36 - 713 - 15,03 - 200 - 49,32 - 14,36 - 44,51 - 500 - 65,74 - 4:25,75)
8. García (Kuba) 8257
(10,73 - 715 - 14,94 - 209 - 49,25 - 14,08 - 42,91 - 470 - 68,74 - 4:55,42)
...
20. Karas (ČR) 7625

(11,12 - 744 - 13,23 - 194 - 50,60 - 15,17 - 45,58 - 440 - 49,28 - 4:31,21)

Adam Pražák

Fotogalerie