Šebrle se vrátil z Jihoafrické republiky

6. února 2007, 12:09

S úsměvem, ale unaven po náročném tréninku. Hrozivě vyhlížející nehoda, při které byl desetibojař zasažen oštěpem, je prý zapomenuta.

Roman Šebrle se v pondělí vrátil ze soustředění v Jihoafrické republice: "Trénuji na sto procent, jsem naprosto v pořádku," ujistil novináře po příletu. Před dvěma týdny ho trefil oštěp a probodl mu rameno, dramatická nehoda se ale obešla jako zázrakem bez vážnějšího zranění, jen s jedenácti stehy.

Kamarádi si ho dobírají. "Můžeme ti říkat jednohubka?" ptali se ho z legrace. "To radši špíz, to je výstižnější," opáčil Šebrle. Když přebíral na letišti skokanské tyče, našel básničku. "Vítej doma Romane, svaly máš jak z kamene, vítej doma chlapče zlatej, chirurgickou nití šitej, oštěp kolem tebe sviští, skoro jako na bojišti ... Víme kam se tyče ztrácí, tvoje holky z reklamací," stálo na papíru s Šebrleho fotkou.

Když si však světový rekordman na kritickou chvíli vzpomene, připustí, že měl štěstí. "Lucky," použil anglický překlad, "to je slovo, které jsem poslední dva týdny slyšel nejčastěji," prohlásil. "Bylo to velké štěstí, to se nedá nic jiného říct," uvedl. "Ale teď už se tomu můžu smát. Moc lidí na světě není, kteří byli probodnutí oštěpem," usmíval se, ale moc dobře věděl, že mohlo být všechno jinak.

Dal si aspoň sklenku šampaňského nebo panáka na své druhé narozeniny? "Nedal, nevěděl jsem, co mám slavit. Jestli smůlu, že mě to trefilo, nebo to, že mě to trefilo tak dobře," prohlásil. Už tentýž den večer, když měl ránu zašitou a věděl, že oštěp nepoškodil vazy, kosti ani svaly, se mu ulevilo.

Zavolal manželce Evě. "Ráda nebyla," konstatoval. Nyní je však úplně v pořádku a nemusí ani na kontrolu k lékaři. Trefila ho kamarádka Sunette Viljoenová ze vzdálenosti asi 55 metrů. "Kdybych s tím ještě 15 metrů běžel, mohla mít světový rekord," řekl s úsměvem Šebrle. Mrzelo jí to. "Byla jsem strašně vyděšená a cítila jsem se hrozně. Naštěstí Roman nebyl vážně zraněn," nechala se slyšet Viljoenová. "Jsme dobří přátelé, naštěstí se na mě nezlobil," uvedla.

"A Terši se mnou chodil k doktorovi, i když už dávno nemusel," připomněl Šebrle svého kamaráda Terseuse Liebenberga, kouče jihoafrických oštěpařů.
"Takové věci se nesmějí stávat. Atleti znají pravidla a měli by se vzájemně respektovat," prohlásil trenér. Sám Šebrle přitom udělal velkou chybu, když si oštěp z rány vytáhl. "Vím, ale když jsem to viděl, vůbec jsem nepřemýšlel," připustil.

Má tréninkové manko, ne však kvůli oštěpu, ale vinou zranění lýtka. I proto nejel na víkendový mítink do Tallinnu. Kvůli zranění v Jihoafrické republice neskákal pouze tyč, to hodlá dohnat nyní v Praze. Obrovskou motivací mu je halové ME v Birminghamu, kde bude obhajovat na začátku března zlatou medaili. "Teď jsem ještě hodně unaven," uvedl Šebrle. Ví, že kvůli manku rekordy lámat nebude. "Ale soupeři na tom nejsou nijak extra dobře, bude to zajímavé," předvídal.

                                                                                               Tibor Alföldi

Vytisknout

Krátce

04.12.2016 14:17 O Zuzaně Hejnové vyšla kniha s podtitulem Rychlá holka, autorem je Tomáš Klement.

Archiv zpráv

Kalendář událostí