přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

15. srpna 2013, 09:30

Rozhovor: Šebrle v Moskvě jako ambasador IAAF

Před šestnácti lety na mistrovství světa v Aténách Roman Šebrle vstoupil na mezinárodní scénu. Teď už je na šampionátu v Moskvě vítěz desetiboje z Ósaky v roli diváka, ale také roli ambasadora atletické asociace. Povídali jsme si s ním v neděli v průběhu „jeho“ soutěže, po Romanově neoblíbené tyči a před finále stovky s Boltem.

Jaký je to pocit, po tolika letech nezávodit?
Je to zvláštní. Chybí mi pocit, jak se přijede s týmem, v letadle, na akreditaci – to je něco nepopsatelného, zvláštního. Na druhou stranu je to také příjemné koukat na tribuně, fandit jim a být nervózní jinak.

Po letech chybí na MS český desetibojař. Neříkal jste si, že to ještě zkusíte?
Je škoda, že se Adam zranil. Když šel v Götzisu na limit, náramně jsem si to užil. Tady to českého borce není ono. I proto jsem přijel až v sobotu (začínal 10boj), jinak bych už tu byl v pátek. Ale já ne, já už se rozhodl.

Jaká je vaše role tady v Moskvě jako ambasadora?
Je to sice práce, ale příjemná a není jí tolik, kolik jsem třeba i čekal, a člověk si může užít atletiku. Dneska tiskovka s Bubkou, pak se budu motat kolem fanoušků, plus něco pro televize, zítra ráno mám ruskou. Jsem také v kontaktu se sponzory.

Co říkáte relativně slabé návštěvnosti šampionátu?
Z toho jsem trochu zklamaný, určitě pro to ale udělali všechno, tak snad se to naplní na Bolta a přijdou lidi i další dny.

Jak důležitý je pro atletiku Bolt?
Má výraznější talent než kdokoliv jiný, proto vyhrál nejsledovanější disciplínu na mistrovství světa i olympiádách, udělal několik fantastických světových rekordů. Ale má i další talent a to je práce s lidmi. Teď už tu show tolik nedělá, je takový vážnější, ovšem tu schopnost přitáhnout diváky k sobě má. I já jsem ho rád sledoval a bavil se jeho kousky. Sami víte, že když někdo něco předvádí, říkáte si, co to tam proboha dělá, ale když to udělá on, řeknete si: jo, to je frajer. Přivedl k atletice spoustu dalších lidí, je vzorem pro děti. Moje děti znají Bolta, chtějí být jako on.

Je vážnější proto, že je unavenější?
Musí být, protože se od něj čekají legrácky i výkony. Hlavně musí být unavený z toho, jak ho všude poznávají. Je celosvětově známý, všude se na něj někdo nalepí. Já to znám z Čech, někdy je to příjemné, někdy míň příjemné. V jeho případě to musí být „maso“, nemá chvilku, aby se o něj někdo nezajímal.

Vy jste vyhrál také vše jako Bolt. Jakou může mít motivaci?
Každý atlet to podle musí brát jako zábavu a jeho to baví. Proto jsme to i já dělal tak dlouho, protože mě to bavilo. A musí chtít vyhrávat. Kdyby mi stačilo, že jsem vyhrál „svět“ nebo olympiádu, tak jsem skončil.

Už máte jasněji o svých dalších plánech?
Mám nabídku trénovat na Dukle, měl bych se rozhodnout do konce srpna. Mně by to lákalo, ale nebyl bych zase moc s rodinou. Když bych se rozhodnul, věnoval bych jim 100 procent a to znamená, jezdit na soustředění, závody. Teď, když jsem byl zraněný, tak jsem byl s rodinou, když se svěřenec zraní, jsou tu ještě další. A já nevím, jestli z toho kolotoče nejsem unavený.

Původně jste se chtěl po atletické kariéře naplno věnovat golfu.
Teď o tom jednáme, už jsme v poslední fázi, takže konkrétní nebudu. Do poloviny září to musí být rozlousknuté.

Michal Procházka

Vytisknout