Rekord Kratochvílové je nestorem

23. listopadu 2011, 11:26

Světový rekord Jarmily Kratochvílové na 800 m z Mnichova 1983 se stal „nejdéle sloužícím“ maximem atletické historie. Překonal i meziválečný počin Jesse Owense, jenž vládl dálkařským statistikám po čtvrt století.

Čas Jarmily Kratochvílové 1:53.28, kterého dosáhla 26. července 1983 v Mnichově již není pouze nejstarším zápisem v současné listině světových rekordů. Může se pyšnit i nejdelším trváním v porovnání s rekordy minulosti. V pondělí vyrovnal dosavadního přeborníka mezi rekordy, když dosáhl 25 let a 79 dní. Právě tak dlouho trvalo, než se Ralphu Bostonovi podařilo ve Walnutu přeskočit výkon Jesseho Owense z roku 1935.


Jarmila Kratochvílová (vlevo) s Taťánou Kocembovou přihlížejí Memoriálu L. Daňka, foto: www.graf.cz

Tehdy jedna etapa skončila, doba Kratochvílové však pokračuje a rekord „stárne“ dál. „V pondělí jsme si na oslavu dali sklenku šampaňského,“ řekla pro EME News bývalá fenomenální běžkyně, která posléze vychovala další mistryni světa Ludmilu Formanovou a v současnosti pokračuje dále jako trenérka.

„Opravdu jsem tehdy nijak netlačila na své hranice. Byla jsem velmi uvolněná. Chtěla jsem jen vyhrát, nikdo mi mezičasy nehlásil, mohlo to být alespoň o vteřinu lepší,“ zavzpomínala na rekordní běh a vyjádřila se i na adresu Keňanky Pamely Jelimové, která letos její zápis ve statistikách několikrát atakovala a v Curychu jií k rekordu chybělo jen 73 setin. „Nejsem si jistá, že mě Jelimová dokáže překonat, je to ještě pořád velký rozdíl. Na druhou stranu musím říci, že afričtí běžci mají v sobě něco speciálního a ona je také velký talent a může trénovat ještě více. Ale nemyslím si, že příliš mnoho pokusů jí pomůže, bude unavená.“

jarmila-zapis-sr.jpg
Zápis světového rekordu včetně průběžného času na 400 m a podpisu Kratochvílové - kliknutím lze zvětšit

Vrcholem kariéry Kratochvílové byl rok 1983. Už jako světová rekordmanka na půlce  překonala deset dní před MS v Helsinkách ještě světový rekord na 400 m časem 48.45 s. Do Helsinek odjížděla jako favoritka, stále však bylo otevřené, zda vedle čtvrtky poběží i půlku. Nakonec se rozhodla pro oba starty, i když se obě tratě v časovém programu prolínaly a např. mezifinálem půlky a semifinálem čtvrtky byla pauza jen 45 minut.

Jarmila vše skvěle zvládla a svým vystoupením vzbudila úctu všech sportovních odborníků. Toužila si poslechnout na stupních vítězů naši hymnu a v Helsinkách ji svou zásluhou slyšela hned dvakrát. Půlku vyhrála za 1:54.68 min. a na čtvrtku dokonce překonala světový rekord 47.99 s. K dvěma zlatým připojila ještě stříbro ze čtvrtkařské štafety. Úspěšný rok završila výkony ve Světovém poháru v Anglii, kde hlavně její zásluhou získalo čs. družstvo žen třetí místo. Svou rivalku Kochovou, která se jí na čtvrtce vyhýbala, porazila i na její mistrovské trati 200 m.

Tvrdá příprava na olympijské hry v Los Angeles 1984 nakonec vyšla naplano kvůli tehdejšímu rozhodnutí zemí socialistického bloku se OH nezúčastnit. Jarmila tak ztratila cíl, na který se plně zaměřila a okamžitě po ztrátě motivace u ní nastaly zdravotní potíže s achilovkami, zády atd. Podstoupila operaci a po 17 měsících opět závodila. Zúčastnila se ještě světového mistrovství v roce 1987 v Římě a tam vybojovala výborné páté místo. Brzy poté ukončila závodní karieru. Sama Jarmila Kratochvílová ji shrnula do jedné věty – „15 let  tvrdé práce a jediný opravdu úspěšný rok, ale vyplatilo se to“.

red s využitím EME News

Vytisknout

Krátce

01.12.2016 08:58 Mistrovství světa družstev v chůzi bude v roce 2018 hostit čínský Tchaj-cchang.

Archiv zpráv

Kalendář událostí