Pro Brože se stává Slavie oblíbeným stadionem

Pro Brože se stává Slavie oblíbeným stadionem
Aktuality
úterý 28. června 2016
Jeho cíle byly původně skromné: absolvovat sezónu ve zdraví. Po nedělním závodě v nepříliš milovaném pražském Edenu má čtvrtkař překážkář ze skupiny Dalibora Kupky v kapse limit pro „Evropu“, a v Amsterdamu může s čistou hlavou zaútočit i na lepší čas. Byl tak vůbec jediný, kdo se z českých atletů kvalifikoval na ME o posledním možném víkendu.

„Teplotně bylo počasí na Slavii skvělé, ani zima, ani pařák,“ přibližuje Michal Brož podmínky při své hop-nebo-trop šanci. „První dvoustovku sice foukalo proti, ale já mám rytmus nastavený tak, že mi to zas tolik nevadí. Své největší soupeře měl kolem sebe, Vencu (Baráka) pod sebou, Němce s ambicemi na rychlý čas nad sebou - na něho jsem tak trochu běžel. Když jsem se v závěru dostal před ně, modlil jsem se, ať mě už nepředběhnou zpátky,“ popisuje. Jeho výsledný vítězný čas zněl 50.43, čímž kýžený nominační výkon pokořil o 17 setin.

Když se trochu vrátíme do minulosti, zní to trochu jako malý zázrak. „Poprvé jsem neměl zimní přípravu a vlastně ani půlku té na léto,“ vysvětluje stále teprve 23letý rodák z Turnova, jenž se podle svých slov uplynulé dva roky spíše trápil. Za aktuálním tréninkovým mankem však stála především bolavá achilovka: „Každý posun jsem slavil jako úspěch – třeba když jsem šel poprvé do treter,“ přiznává. Přesto do sezóny vstoupil už v květnu, kdy dostal nečekanou pozvánku na Zlatou tretru. S ohledem na situaci lze hodnotit čas 51.32 jako úspěch. „Byl jsem vděčný, že mě vůbec pozvali. Vlastně jsem pak trénoval závody, v prvních čtyřech jsem ale neměl žádný závěr,“ věděl dobře.

Čas ale pádil vpřed a měsíc po Ostravě už přišel Tábor. Před MČR Michalovi dodala preventivní kontrola achilovky – „můžu se na ni 100% spolehnout, byť se o ni musím starat“ – potřebný klid a sebedůvěru. „Všichni vědí, že je mistrovství republiky větší závod, kde se dá o limit bojovat. Navíc mladý Víťa (Müller) a Venca běhali skvěle, takže konkurence byla silná. Přestože jsem se o limit pokusil už v rozběhu a bylo z toho 51.20, věřil jsem si, že můžu ve finále uspět. Ale nevyšlo to,“ říká k vítězství za 50.88 a vysvětluje tím slova vyřčená snad v pozávodních emocích, že neví, jestli se ještě o „Evropu“ pokusí.

Názor však změnil a po Táboře se rozhodl vyčistit si hlavu. „Vyrazil jsem s přítelkyní domů, k babičce na „grilovačku“, jedl jsem třeba i buřty a nic moc jsem neřešil,“ popisuje svůj přístup. „Den „před“ jsem si závod prošel, to samé v den D. Řekl jsem si, že to prostě chci dát,“ tvrdí. Jenže „last minute“ mítink Pražské memoriály se konal na pražské Slavii. „Není to zrovna můj oblíbený stadion. Ale teď se to asi změní,“ směje se.

Do Amsterdamu teď odcestuje plný optimismu a z jeho pohledu v dobré pozici. „Forma by měla být na Evropě úplně nejlepší. Nechci si dávat nějaké přehnané cíle, ale hrozně moc se těším. Můžu vlastně jenom překvapit,“ uzavírá Michal Brož. Držet palce (a také mladíku Müllerovi) budete moci hned první den ME, 400 m překážek by mělo začít rozběhy po páté hodině odpolední.

 

Michal Procházka, foto: J. Kucharčík

Fotogalerie