Příběh Baďurové: mnoho zranění a jedna velká medaile

Aktuality
pátek 30. dubna 2010
Zdravotní potíže stály již za jejím přechodem k atletice. Komplikace provázely sympatickou tyčkařku každoročně, s jedinou výjimkou – 2007, a nakonec i definitivně ukončily její působení uvnitř atletických oválů.

Kateřina Baďurová, jejíž rozlet na gymnastickém náčiní zastavilo zranění, se záhy přesunula na atletický stadion. „Díky gymnastice už jsem odmalička poznala dřinu a dostala jsem systém,“ vzpomíná na to, co jí první sportovní specializace dala. „Vždy jsem říkal, že za celou svoji sportovní kariéru jsem zažil jenom jednoho opravdového profesionála, co se týká přípravy a přístupu ke sportu, a to je Kačka,“ řekl na její adresu dlouholetý partner Tomáš Janků. „O to víc mě mrzí, že celou tu její kariéru provázela zranění, ať už to byly utržené vazy v kotníku, natržený stehenní sval, problémy se střevy…“


Jediná medaile byla vykoupená spoustou zranění - foto: J. Čech

Přestože dávala tyčkařka tréninku maximum a měla v sobě nesporný talent, pokud jde o zranění, štěstěna jí dopřála pouze jediný rok bez komplikací – 2007. „Už od začátku přípravy v říjnu až do konce sezony v září jsem byla zdravá, což se mi jindy nepovedlo,“ vybaví si Baďurová. Ovšem dokázala toho využít, což se zase ne každému talentovanému podaří. K národním rekordům v hale (465) i venku (475), ale především k zisku stříbrné medaile na mistrovství světa v Ósace. S výjimkou tohoto roku a snad některých částí sezony však její atletické snažení lemují zdravotní patálie jako patníky u silnice.

Na dráze začínala Katka se sprinty a nevedla si zle, v šestnácti letech uměla zaběhnout šedesátku za 7.70 a stovku za 12.36. Na první závody s tyčí v ruce nevzpomíná dobře, ale velmi záhy se jí začalo dařit, ostatně brzy si ostravského talentu všiml zkušený kouč Pavel Beran. Důkazem vzestupu talentované atletiky budiž účast na premiérovém MS do 17 let v polské Bydhošti (1999). Už tam ale přišlo první zranění, které jí zabránilo uspět, když si v průběhu finále natrhla sval a skončila bez možnosti dál pokračovat pátá. Podobně dopadla i účast na ME juniorů v juniorském Grossetu o dva roky později (2001), jenže tam ji výron zastavil již v kvalifikaci.

Baďurové se povedl v roce 2002 přechod mezi dospělé, již pod vedením Boleslava Patery. Nominovala se na mistrovství Evropy v hale (Vídeň) i venku (Mnichov), jenže v obou případech zůstala v kvalifikačním sítě. Po sérii zranění se do sektoru vrátila v olympijské sezoně 2004. Po dalším nezdaru v bitvě o finále při halovém MS v Budapešti se jí podařilo probít do bojů o medaile při hlavní události čtyřletého cyklu v Aténách, leč nakonec z toho bylo „jen“ dvanácté místo. Po přechodném období, které tentokrát zapříčinilo zranění kotníku se na mezinárodní scénu vrátila o dva roky později. Při ME v Göteborgu (2006) však zůstala znovu v kvalifikaci.

O životním roce 2007 Kateřiny už tu byla řeč. Ačkoli uvízla na halovém ME (Birmimingham) v prvním kole, vzrostla jí výrazně výkonnost. Národním maximem 465 cm si vysloužila od přítele Tomáše Janků tolik růží, kolik centimetrů skočila. Při venkovní sezoně postupně přidávala centimetry k absolutnímu českému rekordu a vše vyvrcholilo na mistrovství světa v Ósace. „475 jsem skočila na první pokus, Jelena Isinbajevová ne, a tak musela k vítězství skočit 480, což se jí povedlo. Můj první pokus na této výšce byl také velice nadějný, a když si ho ještě dneska pouštím na videu, tak si rvu vlasy, že jsem ho úplně zbytečně shodila. Ale tak už to je. I tak jsem moc ráda, co jsem dokázala a můžu myslím říci, že jsem zažila Jelenu v plné síle a svedla s ní vyrovnaný závod. A nejen tento, ale vlastně celou sezonu,“ trochu se dnes zasní.
Návraty byly složité - foto:
http://www.graf.cz/

Ovšem už tehdy jí bylo podle tehdejšího prohlášení leccos jasné: „To je má odměna za minulé dva roky, kdy jsem měla kolikrát chuť s atletikou skončit.“ Dá se říct, že to byla jediná veliká odměna, kterou se Katce dostalo za celá léta dřiny. Poté totiž sjela opět po skluzavce zdravotních komplikací. V lednu 2008 si přetrhla přední křížový vaz v koleni, a přestože to byla neodrazová, pravá noha, chtěla-li pokračovat v kariéře, nebylo jiné řešení než plastika. Tu podstoupila a pak se, skoro zázrakem i vzhledem k předešlé řadě komplikací, dokázala vrátit tak, že byla schopná splnit limit pro olympijské hry. Fyzicky sice nebyla připravena na boj o medaile, ozval se však jiný, nečekaný soupeř, hlava. Nedovolila jí se pořádně odrazit a tak Katka skončila v kvalifikaci. Hlavním úkolem do budoucna bylo odstranit psychický blok.

Návrat do sektoru se poté začal protahovat, neboť Baďurovou opět potkalo zranění.  „Volný“ čas dokázala využít k dokončení vysoké školy ekonomického směru a když na sklonku roku 2009 ohlásila, „už jsem snad konečně zdravá!“, snad tomu i sama věřila. „Troufnu si říct, že jsem už byla ve velmi podobné formě jako třeba v roce 2007, ne-li lepší.“ Jenže… Koleno na odrazové noze, které se zdálo být zdravé, začalo v zimě signalizovat potíže. Sérii vyšetření měla zakončit v tomto týdnu artroskopie, která však ukázala mnohem tvrdší resumé, než kdokoli předpokládal: opět přetržený křížový vaz a jediným řešením znovu plastika. Tu už nehodlala Kateřina Baďurová podstoupit a naopak předstoupila před novináře, kterým sdělila své rozhodnutí. „Za daného stavu to pro mě už nebylo těžké rozhodnutí.“

Vizitka KB

Kateřina BAĎUROVÁ
(tyč)
narozena: 18. 12. 1982 Ostrava
oddíl: TJ Dukla Praha
trenér: Boleslav Patera
OR: tyč - 4.75/2007 NR, 4.65h/2007 NR
Vývoj výkonnosti
        tyč
1996 2.55
1997 3.50
1998 3.70
1999 4.20
2000 4.30
2001 4.30
2002 4.30h, 4.22
2003 4.00
2004 4.52
2005 4.20
2006 4.42
2007 4.75 NR
2008 4.35

Úspěchy
OH 2004 Atény - tyč/12
OH 2008 Peking - tyč/nm
MS 2007 Ósaka - tyč/2
ME 2002 Mnichov - tyč/Q
ME 2006 Göteborg - tyč/Q
HMS 2004 Budapešť - tyč/Q
HME 2002 Vídeň - tyč/Q
HME 2007 Birmingham - tyč/Q
ME19 2001 Grosseto - tyč/dns
MS17 1999 Bydhošť - tyč/5

Michal Procházka

Fotogalerie