Pelantová po Poděbradech: V takový čas jsem ani nedoufala
Na limit pro mistrovství Evropy útočila Lucii Pelantová už v polovině března na závodech v Luganu, tehdy to ale těsně nevyšlo a ke kýženému času 1:34:30 jí chybělo 18 sekund. Další neúspěšný pokus pak přišel o dva týdny později, ve slovenských Dudincích jí v cíli změřili čas 1:39:01. Třetí a dost možná poslední „ránu“ si tedy nechala na domácí půdu v Poděbradech. „Měla jsem sice v záloze ještě jednu variantu zahraničního závodu, ale ten se koná těsně před světovým pohárem v Mexiku, a to by nebylo dobré. Bylo by to honění limitu na poslední chvíli,“ prohlásila 23letá závodnice USK Praha.
Foto: Josef Čech
Na tradiční okruh na poděbradské kolonádě se vydávala s vírou, ale zdaleka ne jistotou. „Myslela jsem, že pokud se mi podaří splnit limit, bude to maximálně o vteřiny,“ svěřila se po závodě, kdy už věděla, že se mýlila. Naštěstí v tom pozitivním smyslu slova. V cíli totiž neměla k dobru vteřinky, ale pohodlný náskok více než minuty a půl. „Mezičasům, co mi hlásil trenér, jsem zprvu nemohla věřit. Když jsem ale pak viděla, že to je pravda, tak jsem si řekla, že to musím dát, i kdybych snad měla umřít. Podařilo se mi zkoncentrovat se na celý závod, což se mi už dlouho nestalo,“ popsala svěřenkyně Jiřího Malysy, která svým výkonem 1:32:57 a třetím místem v evropské konkurenci závodu důrazně vystoupila ze stínu své reprezentační kolegyně Zuzany Schindlerové, v němž se v posledních letech nacházela.
Stalo se tak bez přímé účasti obhájkyně loňského prvenství, neboť Schindlerová ze závodu předčasně odstoupila kvůli zdravotním komplikacím. Jejich vzájemná konfrontace by však jistě byla zajímavá, neboť po sobotě se rozdíl mezi osobními rekordy obou mladých závodnic zmenšil na 20km trati na 31 sekund. „Já ale nechtěla za každou cenu porazit Zuzku. Mým cílem byl limit na ME. Kdyby se mi podařil, tak by mi nevadilo, pokud by byla třeba kilometr přede mnou,“ brání se Pelantová nadhodnocení jejich rivality.
Z hlediska výkonů se orientuje především na sebe a baží po dalším posunutí svého maxima. Chce vytěžit co nejvíce z toho, že se jí na rozdíl od minulých let podařilo zůstat v přípravě zdravá. Nejbližší příležitostí k tomu je světový pohár, který za měsíc hostí mexická Chihuahua. „Tam to ale moc neočekávám, protože se jde ve velké nadmořské výšce. Na druhou stranu je pravda, že ve výškách teď strávím soustředění v Tatrách i 12denní aklimatizační kemp v Mexiku před závody, takže mi to třeba nebude dělat takové problémy,“ zamýšlí se nad svými možnostmi s optimismem růžových brýlí, které jí podle jejích vlastních slov nasadil povedený závod v Poděbradech.
A obdobně se staví i k následnému evropskému šampionátu. „Bude to moje první velká akce, a tak se tam samozřejmě moc těším. Není to tak daleko, není tam časový posun a navíc tam bude možné chytit se soupeřek obdobné výkonnosti. V balíku se jde vždycky lépe,“ říká atletka, která se již druhým rokem připravuje podle plánů, jež jí z Opavy posílá donedávna ještě aktivní chodec, nyní již trenér, Jiří Malysa. „Většinou se vídáme jen na soustředěních nebo závodech. Úplně sama ale nechodím, občas se nám podaří sladit se časově s Jakubem Zajícem, se kterým mám teď podobnou výkonnost, nebo se ke mně přidá někdo z běžců, pro něž jsou kilometry okolo 4:40 příjemným klusem,“ prozrazuje čerstvá limitářka něco z každodenní reality své přípravy.
