přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

27. února 2015, 10:35

Osobnost překážek se dožívá devadesátky

Medailista z mezinárodních univerzitních soutěží Milan Tošnar byl nejen výtečným atletem, ale také úspěšným trenérem a akademikem (PhDr., CSc.). Podle rodiny se dožívá významného kulatého jubilea „ve slušné formě“.

Milan Tošnar se narodil 27. února 1925 v Brně. Jako závodník dvakrát startoval na mistrovství Evropy, třikrát reprezentoval na mezinárodních akademických soutěžích a jako trenér se zúčastnil i olympijských her. Vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1946-1950), kandidátskou dizertační práci pak obhájil na FTVS Karlovy univerzity (1961). V Praze žije od roku 1950 dodnes.

S atletikou začínal v brněnské Moravské Slavii v šestnácti letech pod vedením Antonína Friedla, poté do roku 1950 vystřídal další místní kluby, Vysokoškolský sport (trenér J. Olešovský), Královo Pole, Včelu. Významnou kapitolou jeho aktivní kariéry pak byl pražský armádní klub pod různými názvy – ATK, ÚDA, Dukla –, v němž strávil jako závodník celkem osm let (1951 až 58), a pak dvě desetiletí jako pracovník.

Již v roce 1947, jako dvaadvacetiletý, překonal československý rekord na 110 m překážek, čímž takřka po dvou dekádách „vymazal“ výkonem 15,0 s o dvě desetiny legendárního Otce Janderu (ten zaběhl 15,2 v roce 1928). O dva roky později se stal prvním tuzemským atletem, který zvládl stodesítku pod 15 vteřin, stalo se v Praze 2. července 1949 o jednu desetinu (14,9). Překážkových národních rekordů vytvořil celkem třináct, z toho nejvíce, osm, na 110 m, tři na 200 m a dva na 400 m, k tomu přidejme ještě jeden oddílový ve štafetě 4x400 m. Osobní rekord si Tošnar vylepšil až na 14,6, které dosáhl 11. června 1950 v Košicích.

Většinu z deseti republikových titulů nasbíral na překážkové stodesítce, šampionem se stal celkem šestkrát, přičemž v letech 1946-50 to dokázal v řadě. Vedle toho uspěl dvakrát na 400 m př., jednou ve čtvrtkařské a jednou také ve stovkařské štafetě. K významným domácím počinům patří také pět vítězství na Velké ceně města Prostějova na 110 m překážek (1948, 1950–1952 a 1955), jde totiž o nejstarší tuzemský podnik tohoto druhu. Poslední závod na stodesítce absolvoval po 17 letech aktivního závodění 9. května 1958 v Jablonci nad Nisou, kde zvítězil v čase 15,4.

A jak se vedlo Tošnarovi na mezinárodních kolbištích? Na mistrovstvích Evropy v Oslu 1946 i Bruselu 1950 skončil na stodesítce v obou případech v rozbězích. Ze Světových akademických her, předchůdce univerziády, si za svou doménu přivezl stříbro z Paříže 1947, stejný kov vybojoval v Budapešti 1949, v Berlíně pak o další dva roky později bral bronz, když dosáhl nejlepšího finálového času z těchto soutěží 14,6 s.

V pozdějších letech působil jako trenér a činovník a díky prvnímu se podíval také na olympijské hry do Říma 1960. Mezi jeho svěřence v Dukle patřili Janeček, Mandlík, Čečman nebo Kynos. V letech 1959 až 1962 předsedal na atletickém svazu metodické komisi, vydal také publikaci Překážky (1962). Následně působil jako asistent trenéra fotbalové Dukly (1966-69), dlouhé roky (1970-83) pak pracoval ve správě vrcholového a výkonnostního sportu ministerstva obrany.

Manželka Zdenka (*1927-†2001) se také účastnila mistrovství republiky ve štafetě 4x60 metrů, jinak se věnovala košíkové. Bratr Pavel se (*1933) soutěží mezi veterány v atletice, vnučka Petra (*1984) startovala na ME i MS v taekwondu ITF.

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Foto v pravo Prvních 12 ročníků (1947-1958) Velké ceny města Prostějova na 110 m př. vyhrávali Alois Krul, Milan Tošnar a Jan Mrázek. Sešli se při 65. ročníku v roce 2011. Zleva Krul, Tošnar, Mrázek

Michal Procházka s přispěním Libora Tošnara, foto: archiv rodiny

Vytisknout