Medailistky z ME jsou doma
Oštěpařka Nikola Ogrodníková vybojovala vůbec svojí první velkou medaili na velké mezinárodní akci mezi dospělými. Přesto, že začínala jako vícebojařka, našla se v oštěpu. Do světové špičky nakoukla poprvé v loňské sezóně, kdy si vylepšila osobní rekord přes 62 metrů a řekla si o nominaci na MS v Londýně. Do britské metropole odjížděla hlavně na zkušenou, když se poprvé v kariéře utkala s nejlepšími světovými oštěpařkami. Její cesta skončila v kvalifikaci.
Letos do Berlína odjížděla v úplně jiné pozici. Hned v úvodu sezóny si posunula v jihoafrickém Potchefstroomu hodnotu kariérního maxima na 65.61. Hned při své premiéře na Diamantové lize, obsadila na mítinku v Oslu třetí místo. V dalším podniku tohoto prestižního seriálu v Lausanne dokonce triumfovala hodem 65.07. Velmi záhy poté pak ještě vybojovala druhé místo na DL v Londýně, kde hodila 65.36. Na mistrovství Evropy tak odcestovala jako jedna z favoritek na cenný kov.
K naší radosti tuto roli potvrdila i v samotném mistrovském závodě. Nejprve se hladce kvalifikovala do finále a v něm hned v první sérii dolétl její oštěp na 61.85, což jí zajistilo zisk stříbrné medaile. Lepší byla pouze Němka Christin Hussongová. Nikola tak mohla slavit největší úspěch své dosavadní kariéry. Nicméně sezóna pro ni rozhodně ještě nekončí, protože se kvalifikovala do týmu Evropy pro Kontinentální pohár v Ostravě, bude tedy závodit v podstatě v domácím prostředí. Ještě předtím ji čeká finále Diamantové ligy.
Druhé stříbro do české sbírky přidala chodkyně Anežka Drahotová. Svěřenkyně trenéra Iva Pitáka už se jednou na mistrovství Evropy postavila na stupně vítězů. Na ME v Curychu 2014 byla bronzová. Letošní úspěch pro ni byl velkým zadostiučiněním. Minulá sezóna pro ni byla totiž vytrápená a plná zdravotních potíží, které jí nepustily například na start Evropského poháru v chůzi, který hostily Poděbrady. Na světovém šampionátu v Londýně zase musela odstoupit kvůli zažívacím potížím.
Letos to však byl jiný příběh. Od začátku sezóny podávala dobré výkony. Na Světovém poháru v chůzi družstev v čínském Tcha-Čangu došla šestá v čase 1:28:40, což byl její nejlepší výkon od olympijských her v Riu 2016. Vysoké ambice naznačovalo i její postavení v letošních evropských tabulkách.
V berlínském klání byla velmi aktivní. Právě ona měla na svědomí nástup, který roztrhal vedoucí skupinku, ze které vykrystalizovala následně trojice budoucích medailistek. Jednu chvíli se ocitla i s drobným náskokem na čele. V závěru se před ni sice dostala Španělka Maria Perézová, ale stříbro už si naše reprezentantka nenechala vzít, když došla do cíle ve skvělém sezónním maximu 1:27:03.
Medailový příběh Evy Vrabcové-Nývltové je zase jiný. Eva bývala skvělou běžkyní na lyžích. Reprezentovala Českou republiku na třech zimních olympiádách a v Soči 2014 obsadila páté místo v závodě na 30 kilometrů. Následně se rozhodla, že zkusí atletiku před dvěma lety odcestovala na svou první velkou atletickou mezinárodní akci, kterou bylo mistrovství Evropy v Amsterdamu, kde běžela půlmaraton a skončila na vynikajícím osmém místě. Několik týdnu nato se zúčastnila své čtvrté olympiády, tentokrát to ovšem byla ta letní. V Riu si zaběhla olympijský maraton, který dokončila na velmi solidním pětadvacátém místě.
Ve strmém výkonnostním růstu pokračovala i v roce 2017, kdy na svém prvním mistrovství světa skončila na maratonské trati patnáctá jako druhý nejrychlejší Evropanka. Nadějnou formu naznačovala i v průběhu letošní sezóny. Hned v jejím úvodu zaběhla v Praze nový český rekord v půlmaratonu a první maratonský start si šetřila až do Berlína.
V boji o evropské medaile byla u všeho důležitého. Po celý závod se pohybovala na špičce a až do čtyřicátého kilometru byla ve vedoucí tříčlenné skupince. Náročný závod dokončila na bronzové pozici, když zaostala pouhé tři vteřiny za stříbrnou Francouzkou Clémence Calvinovou. Svůj úspěch navíc ozdobila novým českým rekordem 2:26:31, čímž vylepšila historický zápis Aleny Peterkové z roku 1995 o celých devětadvacet vteřin.