Medailistka z Tegu na skok doma

6. září 2011, 11:02

Včera přiletěla z dějiště mistrovství světa v pořádku i druhá část české reprezentace, včetně stříbrné oštěpařky i majitelů čtvrtých míst, výškaře Bába a dalšího oštěpaře Veselého. Špotáková hned dnes dopoledne zase odrazila směr Curych.

Včera večer – letiště Ruzyně, dnes ráno – letiště Ruzyně. Takto nabitý program měla čerstvá medailistka ze světového šampionátu Barbora Špotáková, která se už dnes přesunula do dějiště finálového mítinku Diamantové ligy v Curychu. Problém v tom ale neviděla. „Když je potřeba, přebalím se během půl hodiny,“ tvrdila. „Možná je to i pro závod lepší, že člověk vydrží v napětí, doma bych stejně akorát celý den ležela.“


Stříbrná Špotáková - foto v článku: J. Čech

Na „Weltklasse“ absolvuje podobný program, jako když byla loni ambasadorka (proto ten brzký odlet), v pátek pak bude moci znovu poměřit síly se svými největšími soupeřkami. Ve startovní listině nechybí největší soupeřky Abakumovová, Viljoenová, Obergföllová i tréninková kolegyně Klimešová. „Bude záležet, jak kdo zvládne aklimatizaci, ale když se zadaří, jste veselejší, i regenerace je rychlejší,“ řekla s odkazem asi na nejvíce zklamanou finalistku Obergföllovou, která skončila v Tegu pod stupni vítězů, přestože právě v diamantovém seriálu neměla konkurenci a k potvrzení zisku trofeje jí stačí v Curychu pouze odstartovat.

A jak vidí Špotáková s odstupem času svůj finálový závod, v němž se sice vyšponovala k druhému nejdelšímu hodu kariéry, ten však na vítězství nestačil? „Soupeřka byla připravená o něco líp,“ uznala. „Zklamání by bylo, kdybych přišla o světový rekord. Pro mě je důležité, že mám šestou medaili v řadě a taky mi dělá radost, jak mi z ostatních výprav, třeba Britové, říkali, jaký to byl neuvěřitelný závod a že mi za ten zážitek moc děkují.“

Hod dlouhý 71.58, kterým zaútočila na zlato, byl Špotákové nejdelší od světového rekordu v září 2008. „Je to v jistém smyslu i comeback. Po sezoně přišly dva roky takové nijaké, a jsem proto ráda, že jsem si rok před olympiádou dokázala, že můžu házet daleko,“ pochvalovala si znovu nabyté sebevědomí, které ji těší i z toho důvodu, že loňský přestup k Janu Železnému vzbuzoval velká očekávání. „Jsem ráda, že jsem medaili mohla získat i pro něj. Je to pro nás důležité povzbuzení, že jdeme správnou cestou.“

Kam zařadí Špotáková stříbro z Tegu? „Nejvýš je samozřejmě olympijské zlato, ale každá medaile má něco do sebe. Loni v Barceloně jsem s bolavým loktem překonala sama sebe. Zlato ze světa už mám, v Ósace to byl krásný závod, ale tohle stříbro je pro mě víc. Každopádně bylo příjemnější, že jsme tady po příletu medaile ukazovali tři. Škoda že to teď klukům nevyšlo na bronz, i když i čtvrtá místa jsou obrovským úspěchem. Je prostě třeba být trpělivý,“ vzkázala 30letá atletka, která sama dobře ví, o čem mluví. První velkou medaili (nepočítáme-li triumf na univerziádě) získala, až když jí bylo 25.


Zleva: náměstek ministra obrany Hrbata, Veselý, Bába, Špotáková

Čerstvě 27letý výškař Jaroslav Bába už sice na kontě tři velké medaile má, ze světového šampionátu pod otevřeným nebem však na cenný kov nedosáhl ani při své páté účasti. V Tegu chyběl opravdu jen malý kousek. „To čtvrté místo mě samozřejmě pořád mrzí, ale zkrátka na mě zbylo a musím se s tím smířit. Je to pro mě motivace na příští rok,“ řekl svěřenec Jana Janků s odkazem na olympijské hry, na nichž zazářil jako benjamínek v Aténách bronzem, před třemi lety v Pekingu pak bral šesté místo.

Bába správně před uplynulým šampionátem odhadl, že na medailích budou Američan Williams a jeden z Rusů – byl to nakonec Dmitrik. Ale ani on nepočítal s bahamským Barrym. „Ale často to tak bývá, že se nějaké „překvápko“ objeví. Třeba v Berlíně to byl Bednarek, taky prošel jen tak tak kvalifikací a ve finále skákal úplně jinak. To samé tentokrát Barry, v kvalifikaci neskočil 231, přitom nás to zvládlo hned deset. Ve finále pak dal vše napoprvé, 229 si dovolil vynechat…“ popisoval Bába svého klíčového přemožitele.

On sám viděl příčinu svého umístění těsně pod vytouženou bednou jasně – dva nezdary na 229 cm. „To byla největší chyba, na tu výšku jsem v pohodě měl, ale trochu se obrátil vítr, a já s tím nedokázal srovnat rozběh. Na potřetí jsem se trochu naštval a vyšlo to. I 235 se dalo skočit, zvlášť ten třetí pokus, ale už jsem byl takový přehecovaný a nebyl jsem patřičně uvolněný,“ přiblížil rozhodující okamžiky ze svého pohledu.

Také Bábu čeká diamantový Curych (odlétá však až ve čtvrtek), jako odvetu za Tegu to ale nebere, přestože na startovce jsou všichni medailisté plus Rus Silnov, který se nevešel do nabité nominace velmoci. „Spíš se bojím, abych tam vůbec něco předvedl,“ řekl s odkazem na dlouhý let a aklimatizaci, které vylučují to, aby ještě stihl nějak potrénovat. „Máme ale všichni stejné podmínky, musím se s tím nějak vyrovnat,“ dodal.

Zatímco Bábovi chyběl k medaili čistší zápis, oštěpaři Vítězslavu Veselému chyběly centimetry, přesně: devatenáct. „Bezprostředně po závodě jsem byl zklamaný, ale s malým odstupem času to nemůžu hodnotit jinak než pozitivně. Když se na to podívám statisticky, byl to můj nejdelší hod roku, a kdyby mi někdo říkal i před finále, že budu čtvrtý, bral bych to všema deseti,“ střízlivě hodnotil svůj výsledek další z úspěšných svěřenců Jana Železného.

Český reprezentant dokonce neměl daleko i ke stříbru, jen půlmetr před Kubáncem Martínezem skončil suverén posledních sezon, Nor Thorkildsen, jenž jasně nestačil na Němce De Zorda. „Už po kvalifikaci říkal trenér, že by (Thorkildsen) nemusel házet tak daleko, přestože on v nich hází vždycky málo, teď naopak hodil nejdál za několik posledních let. Oštěpařská technika je náchylná na detaily a on si tam třeba nenechal místo na čáře. Nakonec to vše zachránil jedním pokusem, který mu ulétl,“ připomněl Veselý sérii v nichž kromě stříbrného hodu figurují vyrovnané hody v úzkém rozmezí 80.28 až 80.75 metru.

Sám Veselý začal závod hodem za 81 metrů, nejdále pak předvedl 84.11 ve třetí sérii, pak už se nedostal za osmdesátku. „Říká se, že čtvrté místo je nejhorší možné, ale já znám horší. Třeba deváté, když jdete v půlce závodu pryč,“ připomněl trpkou osobní zkušenost z loňského mistrovství Evropy v Barceloně. Také pro Veselého ještě sezona nekončí, mužský oštěp v rámci Diamantové ligy vyvrcholí příští pátek v Bruselu, hned v neděli poté jej čeká start na mítinku v Miláně, a potom ještě zvažuje o nějaké menší akci na zakončení sezony.

Do příští sezony půjde s odhodláním poprat se s dvěma vrcholy, tedy i premiérové mistrovství Evropy v olympijském roce. „Uvažovali jsme, že bychom jeden vynechali a olympiáda je největší akcí pro každého, ale zase je škoda nechat si ujít šanci na dobré umístění. Jako oštěpaři jsme mívali na rozdíl od těch, kteří můžou jít halu, jedinou možnost, takže se to budeme snažit využít,“ uzavřel Veselý.

Michal Procházka
Vytisknout

Krátce

04.12.2016 14:17 O Zuzaně Hejnové vyšla kniha s podtitulem Rychlá holka, autorem je Tomáš Klement.

Archiv zpráv

Kalendář událostí