Lolo Jonesová zkouší uspět v bobech
Atletika přinesla Lolo Jonesové řadu úspěchů, ale také velká zklamání. To asi největší přišlo na olympiádě v Pekingu 2008, kde suverénně zvládla kvalifikační kola a jasně vedla i ve finále, pak ale škobrtla na deváté překážce a místo zlata z toho byly slzy a sedmé místo. Obdobná nehoda se jí stala také následné kvalifikaci pro MS v Berlíně, a o následný světový šampionát v Koreji ji připravily problémy s páteří. Když k tomu připočteme čtvrté místo z letošní olympiády, tak lze asi souhlasit s tvrzením, že tato třicetiletá rodačka z Des Moines ve státě Iowa není zrovna dítkem Štěstěny. Jako jediná v historii sice dokázala obhájit titul halové mistryně světa v běhu na 60 m př., kde je i držitelkou amerického rekordu, na vrcholných akcích roku však přes své nesporné kvality vyšla vždy naprázdno.
Po olympiádě, kdy se stala v zámoří terčem poměrně silné kritiky, že enormní zájem médií o její osobu je způsoben mnohem spíše jejím půvabem nežli výsledky (přirovnávali jí k bývalé tenistce Kurnikovové), se Jonesová ocitla v jakémsi vakuu. Pověsit tretry na hřebík ještě nechtěla, zároveň v sobě obtížně hledala motivaci pro přípravu na další sezonu. Přišla jí tedy vhod nabídka reprezentačního kouče bobistů Todda Hayse, zda by si tento sport nechtěla vyzkoušet. Spolu s několika dalšími atlety strávila předchozí tři týdny na soustředění, jehož cílem bylo zformovat reprezentační kádr pro příští období, které zahrnuje i olympiádu v Soči 2014. „Když jsem poprvé jela v bobu ledovým korytem, cítila jsem se, jako kdyby mě někdo napěchoval do odpadkového koše a shodil z Everestu,“ popsala své zážitky na sociální síti facebook. Už druhý den ježdění se jí však líbil o poznání více. „Ale je to možná tím, že jsem si zvýšila životní pojistku,“ vtipkovala.
Reprezentační kemp vyvrcholil minulou neděli testovacími jízdami. Jonesová při nich společně s pilotkou Jazmine Fenlatorovou obsadila druhé místo, v součtu dvou jízd jen pět setin za vítězným tandemem Greubelová – Evansová. Stala se tak vážnou kandidátkou na jedno z šesti míst brzdařek, které budou mít perspektivu zúčastnit se nadcházejícího ročníku Světového poháru a potažmo i olympiády. Definitivní rozhodnutí padlo včera a bylo pro Jonesovou pozitivní. Spolu s ní byla přijata do týmu i další sprinterka Tianna Madisonová, která se v Londýně podílela na světovém rekordu štafety na 4x100 m. Velmi dobré vyhlídky měla prý i vícebojařka Hyleas Fountainová, jíž ale zastavilo lehké zranění. „Pozvali jsme je na kemp právě kvůli jejich atletičnosti, a také abych zvýšil motivaci ostatních. A musím říct, že mě překvapovaly každým dnem svým profesionálním přístupem a také svou obrovskou soutěživostí. Věřím, že s nimi v týmu máme znovu šance bojovat o zlaté medaile,“ pochvaloval si trenér Hayes.
Z toho, jaký směr události vzaly, je nadšená i Jonesová. „Myslím, že si s ostatními můžeme vzájemně pomoci. Já jim s rychlostí, oni mě se silou. Potřebovala jsem si od atletiky trochu odpočinout a tohle je pro mě závan svěžího vzduchu. Velmi, velmi mrazivého,“ líčila v dobré náladě. Boby však za atletiku definitivně vyměnit nechce, v Riu 2016 by prý už zase ráda startovala jako jedna z favoritek zlata stovky překážek. Předtím by se však ráda viděla v Soči, jak si v obří rychlosti sviští ledovým korytem pro olympijské zlato, které jí atletika dosud upírá.
