Legendární maratonkyně Grete Waitzová podlehla rakovině

Aktuality
středa 20. dubna 2011
Jedna z nejvýraznějších postav historie královské trati zemřela v úterý po šestiletém boji se zákeřnou nemocí. Bylo jí 57 let.

Čtyřikrát posouvala hranici historicky nejlepšího ženského výkonu na maratonské trati, devětkrát vyhrála slavný New York. Kromě toho ovládla mistrovský závod při premiérovém světovém šampionátu v Helsinkách, pětkrát kralovala MS v přespolním běhu a z olympiády v Los Angeles si dovezla stříbro. To jsou jen některé z obsáhlé sbírky úspěchů Grete Waitzové, jejíž pouť životem se uzavřela včera v univerzitní nemocnici v rodném Oslo.


Weitzová na MS v Helsinkách 1983, zdroj: IAAF

„Jeden z nejjasnějších plamenů moderní atletiky vyhasl, ale  heroické skutky Grete Waitzové budou žít věčně,“ prohlásil prezident IAAF Lamine Diack a dodal:  „Obětavost, vytrvalost a statečnost, s nimiž budovala svoji atletickou kariéru na dráze, silnici i v krosu, pro nás musejí být velkým příkladem. Stejně jako pozitivní přístup, se kterým bojovala s nemocí, jež ji sužovala v posledních letech jejího života.“

Atletické úspěchy sbírala Waitzová již od mládežnických kategorií, v nichž získávala národní tituly na 400 a 800 m a také zaběhla evropský juniorský rekord na patnáctistovce. Jako jednadvacetiletá pokořila výkonem 8:46,6 poprvé světové maximum na 3000 m, o rok později svůj rekord ještě o více než vteřinu vylepšila. Později se na této trati dostala až k výkonu 8:31.75, s nímž vyhrála v Düsseldorfu premiérový Světový pohár. To už měla za sebou účast na pražském ME 1978, kde sice nezískala medaili, zato zde vytvořila dosud platný norský rekord v běhu na 1500 m 4:00.55. Její dráhová derniéra přišla v roce 1982, kdy na stadionu v Oslu výkonem 15:08.80 málem zdolala tehdy platné světové maximum.

V tu dobu však už naplno běžela její maratonská kariéra. Debut na královské trati absolvovala Waitzová v říjnu roku 1978 v New Yorku a nejen že to byla premiéra vítězná, ale rovnou rekordní. Tehdejší nejlepší výkon historie překonala časem 2:32:30 o více než dvě minuty. Tabulky pak přepisovala ještě třikrát, naposledy v roce 1983 při svém prvním vítězství na maratonu v Londýně (2:25:59). O tři roky později vyhrála závod v britské metropoli ještě jednou a dosáhla tu svého osobního, ale již ne světového, maxima 2:24:54.

Nesmazatelnou stopu zanechala Waitzová i na světovém šampionátu v krosu. Ze svých sedmi účastí vytěžila pět titulů, včetně nepřetržité série v letech 1978-81, a k tomu přidala dva bronzy. Naopak jedinou význačnou trofejí, kterou nikdy nezískala, jsou vavříny olympijské vítězky. V roce 1980 nemohla závodit kvůli bojkotu moskevské olympiády ze strany západních zemí, o čtyři roky později nestačila v Los Angeles na Joan Benoitovou a ze závodu v korejském Soulu musela kvůli bolestem v koleni předčasně odstoupit.

Adam Pražák

Fotogalerie