Kvartet čtvrtkařek se dočkal medailí z Dauhá

Aktuality
neděle 6. listopadu 2011
Včera uzavřely svou pouť bronzové kovy, které se vydaly na cestu po diskvalifikaci jamajské štafety z halového mistrovství světa. Při vyhlášení Atleta roku je atletky převzaly z rukou legendární koulařky Heleny Fibingerové.

Většinu příběhu znají všichni, kdo sledují atletické dění na našich webových stránkách. Kvartet Rosolová, Bergrová, Bartoničková, Hejnová finišoval na halovém šampionátu v Dauhá jako čtvrtý, ovšem po prokázaném dopingu jedné z bronzových Jamajčanek měl obdržet právě jejich medaile. Čekání čtveřice „Rychlých holek“, skupiny loňské trenérky roku Martiny Blažkové, se však protáhlo na více než rok a půl. Tři z cenných kovů se dostaly do rukou zástupců svazu na nedávném mistrovství světa v Tegu, poslední dorazila do strahovského sídla teprve před několika dny.


Zleva Bartoničková, Rosolová, Bergrová, Hejnová - foto: T. Železný

Přímo se tedy nabízelo předat čtvrtkařkám odměnu právě při slavnostním večeru, v živém přenosu České televize. „Je to pěkné, že jsme to dostaly takhle, než třeba někde v kanceláři,“ pochvalovala si Denisa Rosolová. „Na mistrovství se medaile předávaly až na závěrečném rautu, takže ani o atmosféru v hale jsme nepřišly,“ přidala se Jitka Bartoničková. Ani toho, že je dostaly v krabičce do ruky a ne na krk nelitovaly. „Tak oni by nám poničili účes,“ smála se Zuzana Hejnová.

Přeci jen však čtveřice přiznala, že takřka dvouleté čekání bylo dlouhé. „Už jsme skoro ani nevěřily, že přijdou a není z toho taková radost,“ uznala Bartoničková, která si vybavila, že se dívky již v květnu minulého roku se dozvěděly o tom, že by medaile měly dostat. „Nám bylo jasné, že ta procedura bude „na dlouhý lokte“. Takže jsme se tak soukromně zaradovaly a čekaly, že to bude mít dlouhou cestu do cíle,“ konstatovala Zuzana Bergrová. „Ale zase je to takový znovuobjevení. Už se na ně skoro zapomnělo a my teď budeme na chvíli … celebrity,“ vtipkovala.

„Musíme si jí někde vybojovat přímo,“ reagovala odhodlaně její jmenovkyně Hejnová. Na to, aby se medailové radosti dočkali na stadionu, třeba již příští rok, pochopitelně pracují. Právě se vrátily z nepopulární, ale důležité dřiny v šumavských lesích a kopcích. „Dřely jsme jako Rambo na Sibiři se špalkama,“ hodnotila to v nadsázce Bergrová.

Michal Procházka

Fotogalerie