Jubilejní desáté MS v atletice se po 22 letech vrací do Helsinek

2. srpna 2005, 22:09

Finské hlavní město, v němž ve dnech 6. až 14. srpna proběhne desáté mistrovství světa v atletice, hlavní sportovní událost roku, je prvním dějištěm, kam se vrací vrcholná atletická podívaná.

První MS pod otevřeným nebem se v Helsinkách konalo v roce 1983 a dobré vzpomínky na něj mají i Češi. Letošní šampionát by měly ozdobit skvělé výkony za doposud nejpřísnějších bezpečnostních i antidopingových podmínek.
Ač se očekává příjezd největších atletických hvězd, řada z těch nejzářivějších bude chybět. Zranění zmařilo start Asafy Powella, ostře sledovaného rekordmana na stovce, MS vynechá i "fantom" středních tratí Hicham El Guerrouj. Neúčast mimo jiné oznámili dvakrát zlatá olympionička Kelly Holmesová, Jolanda Čeplaková, trojskokan Christian Olsson, překážkářka Jana Pittmanová a také světový rekordman v hodu oštěpem Jan Železný.

Posledního šampionátu, který hostil pařížský "chrám" Saint-Denis předloni, se zúčastnilo 1903 atletů z 203 zemí soutěžících o trofeje v 46 disciplínách. MS mělo tradičně vysokou úroveň - padly dva nejlepší světové výkony v chůzi mužů na 20 i 50 km, překonány byly i dva juniorské světové rekordy a atleti nabídli 15 výkonů roku. Asi 500.000 diváků vidělo také deset rekordů MS,
osm historických zápisů kontinentálních a hned 75 rekordů národních. Osm z 35 obhajujících atletů si opětovně přisvojilo titul.
Ne vše se ale podařilo. Prvotřídním skandálem, který měl dlouhotrvající dohru, bylo odebrání dvou zlatých medailí dopující americké sprinterce Kelli Whiteové. Z hrdinky byla hříšnice. "MS rovněž postrádalo dramatické konfrontace minulosti, jakými byl třeba duel Carl Lewis versus Ben  Johnson z Říma či dálkařský souboj Lewis - Powell z Tokia," hodnotila akci agentura Reuters.
Osobnostmi byli sedmibojařka Carolina Klüftová (7001 bodů), držitel čtvrtého titulu z MS překážkář Allen Johnson, čtvrtkařka Ana Guevarová se skvělým časem 48,89 sekundy nebo tehdy neporazitelný Félix Sánchez (400 m př.). Pozornost vzbudila svým výkonem také výškařka Hestrie Cloeteová (206 cm), loučící se chodec Robert Korzeniowski nebo maratonec Džavád Gharíb.
Neztratily se ani hvězdy nové generace: Darrel Brown, Kenenisa Bekele, Tirunesh Dibabaová, Eliud Kipchoge a další. Soutěž národů vyhrály USA (9- 9-1) před Ruskem (7-7-5) a Etiopií (3-2-2).

První MS v Helsinkách se konalo v srpnu 1983 a jeho výraznou postavou byla Češka Jarmila Kratochvílová. Bilancí dvou zlatých a jedné stříbrné se mohl pochlubit i sprinter Calvin Smith, jeho kolega Carl Lewis získal dokonce tři tituly. Nejúspěšnější závodnicí MS se stala Marita Kochová z NDR, jež k výhře na 200 metrů a v obou štafetách přidala i druhé místo na stovce.

O čtyři roky později zastínil Lewise Ben Johnson, jenž titul nejrychlejšího muže planety vyšperkoval i fantastickým světovým rekordem 9,83 vteřiny. Rok nato byl však jeho výkon dodatečně kvůli dopingu anulován. Zlato dostal Lewis. Spolu s ním se hvězdami druhého MS staly Jackie Joynerová-Kerseeová, která obhájila tituly v dálce i sedmiboji, a Bulharka Stefka
Kostadinovová, vítězka skoku do výšky výkonem 209 cm - dodnes
platným světovým rekordem.

V Tokiu se opět blýskl Lewis, velká postava historie, jemuž ale triumf v dálce doslova "vyfoukl" Mike Powell skokem dlouhým 895 cm. Mezi ženami zářila sprinterka Katrin Krabbeová, dvakrát zlatá a dvakrát bronzová. Lewisových osm titulů překonal teprve fenomenální Michael Johnson, jenž si zde připsal premiérový titul v běhu na 200 metrů. Když se o osm let později v Seville s MS loučil, měl na kontě dalších osm zlatých plaket.

Mezitím se interval pořádání MS zkrátil na polovinu, a tak se čtvrtý šampionát konal již v roce 1993 ve Stuttgartu, kde se pětkrát měnily světové tabulky. Čtyři medaile si odtud odvezla sprinterka Gwen Torrenceová. V Göteborgu 1995 vstoupil do dějin trojskokan Jonathan Edwards, jenž jako první zdolal 18 metrů.

V Aténách '97 dokončil famózní sérii ukrajinský tyčkař Sergej Bubka, když ani pošesté za sebou nenašel v soutěži přemožitele. Sprinterka Merlene Otteyová zase pošesté v sérii nezůstala bez medaile - od prvního MS v Helsinkách jich vybojovala celkem čtrnáct (3-4-7), ze všech nejvíc.

V Seville byl králem Maurice Greene, který k prvenstvím v bězích na 100 i 200 metrů přidal zlato ve sprinterské štafetě. Nejhodnotnějším výkonem se blýskl Michael Johnson, jenž překonal 21 let starý čtvrtkařský rekord. Edmonton 2001 si podmanili dálkař Iván Pedroso čtvrtým zlatem, diskař Lars Riedel dokonce pátým. Na tři doplnili svou sbírku i legendy Jan Železný a Tomáš Dvořák.

                                                                                                  ČTK

Vytisknout

Krátce

04.12.2016 14:17 O Zuzaně Hejnové vyšla kniha s podtitulem Rychlá holka, autorem je Tomáš Klement.

Archiv zpráv

Kalendář událostí