Jména k zapamatování aneb střípky z Ammánu

Aktuality
středa 23. listopadu 2011
Krosové MS v jordánském Ammánu se zdánlivě scvrknulo na souboj Etiopie versus Keňa. Nelze jej vyloučit, ale přesto jsme našli i další zajímavosti mimo bitvu supervelmocí.

Na golfovém hřišti v jordánském hlavním městě opravdu hořela etiopsko-keňská bitva. A jako důkaz možné frustrace pro ostatní běžce je výčet dalších medailových zemí čítající čtyři položky. Z toho dvě, Uganda a Eritrea zůstávají beztak ve východní Africe, po bronzu v ženských družstvech uloupily dospělé Portugalky a juniorky Japonska.


Tiruneš v Ammánu chyběla. Zastoupila ji sestra Genzebe - foto: graf.cz

Keňanky a Smithová
Dlouho to vypadalo, že MS bude mít mezi ženami jednu z nejmladších vítězek, loni v prosinci devatenáctiletou Lineth Masaiovou. Ta se už loni vykašlala na vrstevnice-juniorky a při seniorské premiéře brala stříbro. Letos to už vypadalo na její vítězství, vzhledem k místy 50metrovému náskoku. Nakonec ji přefrčela krajanka Florence Kiplagatová. Masaiovou to určitě mrzelo, ale jak se sama vyjádřila, ne tolik, vzhledem k tomu, že nejvýše visela keňská vlajka. Ostatně, v individuálním závodě to bylo po 15 letech poprvé. Z pohledu „mimoafričana“ je určitě zajímavé pátrat po nejlepších takových běžcích. Bez dovolení vyloučíme v Africe narozené Hildu Kibetovou (6.) a Maryam Jusuf Jamalovou (9.). Nejvýše tak zde dosáhla novozélandská Kim Smithová na třinácté místo, o dvě příčky zpět byl právě lídr úspěšných Portugalek Ana Dulce Felixová. Dvě a půl minuty za vítězkou na 38. místě zvládla dospěláckou premiéru britský talent Twellová.

Břicháček?
Rodinnou ságu dále vyprávěla Genzebe Dibabaová. Její starší zkušenější sourozenkyně Tiruneš v Ammánu chyběla, čehož se však mladší sestra nezalekla. Po velké bitvě s Keňankou Mercy Cheronovou nejenže přidala do rodinného stříbra další cenný kov, ale byl to ten nejcennější. A díky Genzebe se mohl radovat i etiopský tým na úkor Keni. Také zde zůstala nejlepší mimoafrická zástupkyně nedaleko elitní desítky. Australanka s pěkným slovanským příjmením Emily Brichacek si zapsala jedenácté místo po loňském 21. Jméno talentu z jižní polokoule stojí za to si zapsat, nejen kvůli možné středoevropské konexi. Třinácté a čtrnácté pozice obsadily Britky Howarthová s Purdueovou, medaili však uzmuly Japonky, potřebný (započítávaný) kvartet napěchovaly od 17. do 21. místa (pátá z týmu byla 22., šestá 36.).

Pestré stupně bez Keni
Keňané si brousili zuby i na zlomení již také desetiletého prokletí v mužském závodě jednotlivců. Nekonala se dokonce ani medaile, nejlépe dopadl čtvrtý Leopard Komon, byť pouhé tři vteřiny od zlata. Nezaujatý pozorovatel mohl kvitovat, že se na stupně dostalo relativně nejpestřejší složení barev – v pořadí Etiopie, Uganda, Eritrea. Těžko se zde výkonnostně mohl prosadit rodilý Evropan, vždyť čas čtvrtminutku za šampionem už se nevešel do desítky. A pokud nezapočteme Afričany z Kataru, mimo černý kontinent byl jedničkou Španěl Carles Castillejo (26.), jenž vedl i nejúspěšnější evropský tým (7.), dvojkou pak Australan Collis Birmingham (29.).

Nejlepší Amík
Ani závodě juniorů se do elitní desítky neprosadil běžec narozený mimo Afriku. Stejně jako mezi vrstevnicemi k tomu chyběla jediná pozice, Američan German Fernandez od toho byl 5 vteřin. O propadáku se dá mluvit v případě Evropanů, nejlépe se umístil až Rus Dimitrijev jako padesátý, tedy třeba právě až za kompletní čtveřicí běžců z USA (5.), Austrálie (6.) a Japonska (8.).

Michal Procházka

Fotogalerie