Jarmila Kratochvílová slaví šedesátiny

26. ledna 2011, 13:09

Legendární běžkyně Jarmila Kratochvílová je stále držitelkou dvou světových rekordů a v Čáslavi se pokouší z dětí vybrousit další z atletických drahokamů.

Jarmila Kratochvílová už na škole porážela ve sprintech všechny spolužáky včetně chlapců, přesto s atletikou začínala relativně pozdě, až ve svých 17 letech. Do služeb Královny sportů ji, jak sama říká, přivedla tři osudová setkání: „V deváté třídě přišel na školu nový učitel na tělocvik, a byl první, který řekl, že by ze mě mohlo něco být. Naučil mě ty absolutní základy. Třeba vydlabal dírky do země, dal mě do nich nohy a učil mě startovní povel. Druhé osudové setkání byla kamarádka  v Čáslavi na gymnáziu, která mě přivedla do oddílu. A třetí pak trenér Miroslav Kváč, který mě provázel celou mojí sportovní kariérou.“


Jarmila Kratochvílová (vlevo) ve společnosti Táni Netoličkové-Kocembové,
foto: Aleš Gräf, www.graf.cz

Ta byla neobyčejně bohatá a ověnčená úspěchy. Ty největší se pojí s rokem 1983, ve kterém získala dvě zlaté medaile na mistrovství světa v Helsinkách, přičemž finále půlky a semifinále čtvrtky dělilo pouhých 45 minut. K tomu ještě přidala stříbro s čtvrtkařskou štafetou.  Ze stejné sezony se také datuje událost, kvůli které se jméno Jarmily Kratochvílové společně s českou (československou) vlaječkou objevuje dodnes při přenosech z vrcholných atletických akcí.

Její světový rekord z mítinku v Mnichově patří mezi nejdéle „sloužící“ v atletické historii. Přitom k němu došlo vlastně náhodou: „Původně jsem měla závodit na 200 m. Jenže jsem cítila slabou křeč v noze a nechtěla riskovat tak krátce před světovým šampionátem, a protože jsem něco běžet chtěla, rozhodli jsme se s trenérem pro půlku. Měla jsem si vychutnat a netrpět. Tak jsem taky tak běžela, všichni byli daleko za mnou, nikdo mi nehlásil mezičasy. A z téhle pohody se zrodil světový rekord,“ vzpomíná Kratochvílová s odstupem necelých 28 let, po které její čas vládne historickým tabulkám.

Ne že by se jej nikdo nepokusil zdolat. Nedaleko byla před třemi lety Keňanka Pamela Jelimová, která se rekordu přiblížila až na 73 setin, úpěnlivě se o jeho zdolání snažila svého času Mozambičanka Maria Mutolaová. „Ta doplatila na změnu, kterou atletika prodělala na konci mé kariéry. Začalo se závodit kvůli penězům, což vedlo k tomu, že třeba Mutolaová běžela až 28 osmistovek za sezonu. Já před rekordem absolvovala tři,“ popisuje Kratochvílová, která je autorkou ještě jednoho a dokonce ještě staršího dosud platného světového rekordu, jenž zůstává tak trochu ve stínu. V roce 1982 běžela v Miláně halovou čtvrtku za 49.59.

Vedle již zmíněných medailí má Kratochvílová ve své sbírce četné cenné kovy z evropských šampionátů v hale i venku, a také stříbro z olympiády v Moskvě. O další velmi pravděpodobné úspěchy pod „pěti kruhy“ ji  připravil bojkot socialistických zemí olympiády v Los Angeles 1984. Kariéru ukončila v roce 1987 pátým místem na MS.

Atmosféru vrcholných akcí si pak znovu zpřítomnila jako trenérka, když dovedla k úspěchům své nejznámější svěřenkyně Ludmilu Formanovou a Hanu Benešovou. V současnosti sportovce takové výkonnosti ve své skupině nemá, v Čáslavi, jíž zůstala věrná, předává své zkušenosti desítkám dětí. Třeba je někde mezi nimi její nástupce či nástupkyně.
 
Přejeme oslavenkyni mnoho dalších let plných životní energie a spokojenosti.

Obsáhlý rozhovor s Jarmilou Kratochvílovou připravujeme do prvního letošního  čísla časopisu Atletika, které vyjde na konci března.

Adam Pražák
Vytisknout

Krátce

04.12.2016 14:17 O Zuzaně Hejnové vyšla kniha s podtitulem Rychlá holka, autorem je Tomáš Klement.

Archiv zpráv

Kalendář událostí