Janků: Snad ještě budu chvilku pokračovat

Vicemistryně světa ve skoku o tyči z Ósaky 2007 Kateřina Janků, dříve Baďurová, není prvním atletickým jménem v zábavném soutěžním pořadu České televize StarDance. Před šesti lety v něm úspěšně startoval desetibojař Tomáš Dvořák, nynější šéftrenér ČAS. Janků, aktuálně vedoucí trenérka atletů Armádního sportovního centra, má za sebou zatím tři kola a již dvakrát úspěšně prošla testem diváků, kteří především rozhodují o postupujících. Zeptali jsme se Kateřiny na aktuální postřehy před dalším soutěžním večerem.

Máte za sebou tři soutěžní kola, jak je hodnotíte?
Je to určitě něco jiného než jsem byla zvyklá z atletiky. Přijde mi, že letos jsou všichni hodně silní, není tu vyslovené „dřevo“, jako třeba bylo v předešlých ročnících. Vůbec divákům jejich roli nezávidím, já sama bych nevěděla koho vyřadit. Ale nejvíc mě překvapilo, jaká je tu bezvadná atmosféra a spousta srandy.

Je nějaký tahoun ve všeobecné zábavě?
Honza Tománek, partner Pavlíny Němcové, která vypadla jako první, neustále vymýšlel „ptákoviny“. Jako třeba žlutý trikot pro pár, který dostane nejvíc bodů od poroty. Takže teď, kdo u nich nejvíc uspěje, vždycky v tréninku tancuje v něm. Pak taky chodil a nabízel všem nervózním ústní sprej, prý abychom měli dech tanečníka.

Váš partner Jan Onder vás prý od začátku hodně chválil. Je to tak stále?
Na první tance jsme se mohli dobře připravit, ale teď máme čím dál tím méně času. Teď se učíme nové věci často až s novým týdnem. Vypadá to tak, že na začátku týdne je Honza kritičtější a jak se blíží sobota, snaží se mě uklidnit, abych nebyla tak nervózní.

Dají se srovnat pocity, když jste šla na plac do důležitého tyčkařského závodu?
Je to trošku podobné, cítím napětí i těšení. Ale ta nervozita je určitě menší.

Jak to zvládáte po fyzické stránce? Přeci jen mateřská pauza asi udělala své.
Formu jsem neměla bůhvíjakou. Na druhou stranu, i když už nějakou dobu vrcholově nesportuju, fyzička je myslím přeci jen výš než průměr. Že bych z toho chodila úplně zničená, to rozhodně ne. A nemyslím si ani, že je to tak u ostatních, všichni jsou zvyklí se nějak hýbat. A ono třeba dvě hodiny hrát na jevišti je taky pořádný výkon.

Probudilo ve vás StarDance závodnické srdce?
Beru to především jako zábavu, nemám utkvělou představu, že musím vyhrát. Chci samozřejmě předvést, co jsem se naučila, vždyť tady na Barrandově trénujeme celý čtvrtek, pátek, sobotu. Ale ve finále je to subjektivní záležitost.

No právě, jak vnímáte to, že to nemáte ve svých rukou? V tyčce, když něco skočíte, tak vám to nikdo nevezme…
Přesně tak. Třeba v diskuzích se řeší, jak tančí Dana Morávková, hodně lidem se to líbí, jiným zase vůbec a skoro bych řekla, že to přehnaně dávají najevo. Všichni ale máme jistotu, že jednou vypadneme, já jsem hlavně nechtěla jako první, to je takové blbé. Ale beru to tak, že jsem si chtěla zkusit něco nového, něco se naučit, a to se mi plní. Snad ještě budu chvilku pokračovat.

Máte nějakého favorita na vítězství?
Nemám vysloveně favorita. Ale líbí se mi Martin Procházka, je hodně skromný, moc si nevěří, přitom na sobě tvrdě pracuje a jde mu to skvěle. Mám (nebo máme) tady k němu jako sportovci a také jeho partnerce Tereze Dufkové asi nejblíž.

Z čeho jste měla nebo máte největší obavy? Na co se naopak těšíte?
Z jivu, který jsme tančili minule, přitom vyšel docela dobře. Těším se na slow fox, který nás čeká teď. Má to ale i druhou stránku, je to pomalý tanec, takže se na něm pozná, zda to opravdu umím či ne. Uvidíme zítra.

Váš manžel Tomáš Janků prý posílá pravidelně dvě stě esemesek. Vzkázala byste něco v tomto smyslu čtenářům atletika.cz?
Snad jen, že, jestli se jim líbí, jak tančíme, budeme moc rádi, když nám nějakým hlasem pomůžou.