Helena Fuchsová se loučí se závodní kariérou

3. června 2004, 12:00

Dlouholetá atletická reprezentantka Helena Fuchsová se rozhodla ukončit svou profesionální kariéru. Za třináct let ve vrcholové atletice dokázala pro Českou republiku vybojovat šest medailí.

Dvě stříbrné – jednu z  mistrovství Evropy v Budapešti, druhé místo si odvezla i z halového mistrovství světa v Barceloně za běh ve štafetě na 4x400 metrů. A čtyři bronzové. Dvě získala na  halových mistrovstvích Evropy, dvě na halových mistrovstvích světa, a to dokonce ve dvou různých disciplínách. V roce 1997 byla třetí v běhu na 400 metrů, v roce 2001 v běhu na 800 metrů. Svěřenkyni Ladislava Kárského lze považovat za „týmovou hráčku“, nejen díky svým výkonům ve štafetovém běhu, ale svědčí o tom také jedenáct let reprezentace na Evropských pohárech. Nelze opomenout ani její triumf na olympiádě v Sydney, kde se k překvapení všech přeorientovala ze čtvrtky na půlku a odvezla si nakonec ve svých pětatřiceti letech skvělé páté místo.

 

Myslím, že jsem se rozhodla správně. Dlouho jsem tu definitivní tečku za profesionální atletikou zvažovala. Ráda bych založila rodinu, ale moje aktivity okolo atletiky doufám nekončí,“ vysvětlila Fuchsová. Již delší dobu se potýkala se sníženou imunitou. Ještě v zimní sezoně přemýšlela o možnosti splnit limit na olympijské hry. Nakonec se ale rozhodla, že dá přednost jiným aktivitám a definitivně z vrcholového sportu odejde. Studuje třetím rokem soukromou školu Palestra a předává své atletické zkušenosti dál. Nyní se v rámci praxe věnuje hokejistům Slávie Praha. „Učím posilovat a strečovat slávistické juniory a hrozně mě to baví. Taky bych se do budoucna chtěla věnovat teorii atletiky, chtěla bych učit. Tam bych byla ve svém živlu, snažila bych se učit zajímavou, nenásilnou formou, založenou na příkladech. Zvala bych si na přednášky své atletické kolegy, to by bylo fajn,“ uvažuje o svém dalším uplatnění.

 

Svěřenkyně Ladislava Kárského začínala s atletikou na základní škole ve sportovní třídě v Táboře. Po absolvování základkyodešla do Plzně na učňovské učiliště spojů, tam atletiku jen tak „šolíchala“ a vrátila se k ní až s návratem do Tábora v roce 1984. „Díky tomu, že po práci zbyl i dostatek času, rozhodla jsem se pro návrat k tréninku, tentokrát na táborském stadionu u Jiřího Nouska,“ vzpomíná Fuchsová na své začátky. V roce 1987 ukončila práci na poště a přešla do Střediska vrcholového sportu Sparty v Praze pod vedení Jaroslava Cahy. „Klíčový pro mě ale byl rok 1990 a mé setkání s Ladislavem Kárským. A nakonec jsme spolu vydrželi celých třináct let mé atletické profesní kariéry,“ upřesňuje. V roce 1994 přešla do dnešního PSK Olympu Praha.

V profesionální atletice prožila dlouhá léta. Třináct let pravidelně reprezentovala Českou republiku, jedenáctkrát se zúčastnila Evropských pohárů, několikrát reprezentovala na evropských a světových šampionátech a dvakrát na olympijských hrách. Reprezentační dres si oblékala společně s několika generacemi atletů. Poprvé v roce 1987. „To bylo ještě s Jarmilou Kratochvílovou…“. Startovala i na Evropském poháru v roce 2000, ve stejném roce dosáhla životního úspěchu na olympiádě v Sydney. Za velkého překvapení všech se vydala na dosud neznámou trať – 800 metrů - a skončila pátá. Zároveň si ze Sydney odvezla 7. místo ze štafety na 4x400 metrů. „Ve štafetě se mnou startovala i Lenka Ficková, byla to sranda, protože mezi námi byl tehdy rozdíl 17-ti let.“

Do světa velké atletiky vstoupila v roce 1997 ziskem bronzové medaile na 400 metrů na halovém mistrovství světa v Paříži. Za nejúspěšnější sezónu své kariéry považuje rok 1998. Z halového mistrovství Evropy ve Valencii si přivezla třetí místo, z mistrovství Evropy v Budapešti dokonce stříbrnou medaili a vytvořila si osobní rekord 50,21. Zlomovým rokem v mnoha ohledech byl pro Helenu rok 2000. Na halovém mistrovství Evropy v Gentu si ještě doběhla pro bronzovou medaili na trati 400 metrů. Cílem letní přípravy bylo připravit se na finále olympijských her na trať 400 metrů, s pokračující sezonou se ale v tréninku začínala zhoršovat, nakonec absolvovala imunologické vyšetření, z něhož bylo zjištěno, že přechodila mononukleosu. I přesto odcestovala do Sydney a teprve na přípravném táboře před OH v Brisbane se rozhodla pro změnu trati – start na trati 800 metrů. Výborné a nečekané páté místo a další průběh sezony ukázaly, že bude správné specializovat se místo na 400 metrů na dvojnásobnou trať. Paradoxně ovšem od tohoto roku a přechozené mononukleozy začalyzdravotní potíže a následkem toho snižující se imunita při větší zátěži. Přesto ještě dokázala – jako pětatřicetiletá závodnice -na halovém mistrovství světa v roce 2001 v Lisabonu na své nové trati vybojovat bronzovou medaili.

 

Statistika:

HMS 1991800m/rozb.
MS 19934x400m/7
ME 19944x400m/rozb.
HMS 1995400m/semif.4x400m/2.
MS 1995400m/rozb.4x400m/rozb.
HME 1996400m/7
OH 1996400m/meziběh4x400m/7
HMS 1997400m/34x400m/4
MS 1997400m/64x400m /5
HME 1998400m/3
ME1998400m/24x400m/5
MS 1999400m/semif., 4x400m/4
HME 2000400m/3
OH 2000800m/54x400m/7
HMS 2001800/3

Osobní rekordy:
800 m - 1:58.56
400 m -50.21

 

 

Karolína Farská
Vytisknout

Krátce

04.12.2016 14:17 O Zuzaně Hejnové vyšla kniha s podtitulem Rychlá holka, autorem je Tomáš Klement.

Archiv zpráv

Kalendář událostí