přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

17. května 2017, 17:58

Helcelet: Chci, aby o mně soupeři věděli

Adam Sebastian Helcelet získal v hale svou druhou velkou medaili. Nyní má za sebou vydařenou jarní přípravu a už se těší na nadcházející sezónu. Jak je naladěn před svým letošním prvním desetibojem?

Adame, máte za sebou dlouhou a kvalitní přípravu v Africe a následně na Kanárských ostrovech. Jak proběhla?
Příprava proběhla naprosto skvěle. Natrénoval jsem toho nejvíce, co se mi kdy podařilo. Bylo to hodně náročné, ale díky tomu, že jsem po dlouhé době neměl žádné zdravotní omezení, tak jsme zejména v Africe zvládli hodně potřebné dřiny a na Kanárech pak bylo potřeba ji podpořit také nějakou kvalitou.

Minulý pátek v noci jste se vrátil z tréninkového kempu na Tenerife a v sobotu dopoledne jste již závodil na Julisce při extralize. Jak moc to pro vás bylo náročné?
Návrat domů byl hodně krutý, protože jsme ještě v den odletu absolvovali těžký trénink, pak sedli do letadla a pár hodin po návratu závodili. Na výkonech to bylo samozřejmě znát, ale museli jsme reprezentovat klub, který nás podporuje a zaměstnává.

První desetiboj vás čeká v rakouském Götzisu. S čím do něj půjdete?
V Götzisu bych rád splnil limit pro start na mistrovství světa v Londýně. Bude to ještě hodně tréninkový závod, protože řadu disciplín půjdu z fleku bez vyzkoušení. Ale myslím, že i tak mám na kvalitní bodový součet. Chci se tam poprat se soupeři, aby věděli, že se mnou musí počítat i na světové scéně.

Roman Šebrle se nechal slyšet, že věří ve vaše výkony okolo 8500 bodů a že máte na to, získávat další velké medaile. Jak moc je to pro vás motivující?
Od Romana je to rozhodně motivující, a to už z toho důvodu, že ví, kde jsou vícebojařské možnosti. Ví, o čem mluví. Samozřejmě mě těší, že mi věří a i já sám doufám v přiblížení k této hranici.

Kromě atletiky se také věnujete studiu. Momentálně začínáte s bakalářskou prací. Zvolil jste si prezenční studium, které bývá přeci jen trošku náročnější než dálkové. Jak to zvládáte?
Co se týká školy, tak je to čím dál tím těžší. Mám trošku strach, že mi vezme hodně psychických sil. Je těžké se na soustředění po osmi hodinách tréninku donutit ke psaní nějaké práce nebo učení na zkoušky. Pak přicházejí takové stavy, že koukáte do papíru a stejně nevnímáte. V nejbližších týdnech mě čeká ještě sedm zkoušet a většinu bych rád stihl před Götzisem. Snad dopadne dobře i bakalářka. Nechci být sportovcem, který má jen střední školu. Věřím, že mám na víc, i když u toho profesionálně sportuju. V atletice musí člověk myslet na zadní vrátka. 

Petr Jelínek

Vytisknout