Hejnová z JAR: zatím jde vše dobře

Hejnová z JAR: zatím jde vše dobře
Aktuality
pátek 11. ledna 2013
Bronzová medailistka z olympijských her na 400 m př., Zuzana Hejnová, je spolu se svými kolegy ze skupiny Dalibora Kupky ve třetině třítýdenního soustředění v Jihoafrické republice. Využili jsme moderních komunikátorů, abychom se přeptali, jak se jí aktuálně vede.

Nuže...
Jsem spokojená, trénuji hodně a dobře. A podle svého mínění jsem na tom taky dobře.

V přípravě se nevyskytl žádný zádrhel? Nic vás netrápí?
Trochu cítím achilovku, ale to není nic mimořádného. Mám s tím problémy už několik let. Tady na trávě je jí dobře a nijak mě v tréninku neomezuje, takže dělám vše podle plánu. 

Pečujete o ni, aby se zlepšila nebo alespoň nezhoršila?
Každý den se mi o to stará Albi (masér Pavel Albrecht). Jinak se snažím cvičit, zpevňovat a leduji.

Po uplynulé sezoně jste přešla od trenérky Blažkové k Daliboru Kupkovi. Nyní už máte za sebou skoro celou podzimní přípravu. Jak moc byla a je odlišná od toho, na co jste byla zvyklá?
Hodně jsme přidali na síle a rychlosti, v těchto oblastech jsem na tom určitě lépe. Dělám i více odrazů než dříve. Zároveň si ale myslím, že jsem i vytrvalá, takže jsem zvědavá, jak se to projeví, když se to vše skloubí. Jinak je trénink úplně jiný a oblasti, ve kterých bychom ubrali, nevidím. Spíš je to celkově velká změna, jiná skladba tréninku, jiná teorie každého z trenérů.

Kromě vás jsou ve skupině samí muži. V listopadu, při vyhlašování Atleta roku, jste je chválila, jak hezky se k vám chovají. Platí to stále?
Kluci jsou fajn, je s nimi pohoda a jsou hodní. Pomáhají mi třeba nandávat činku nebo uklízet překážky atd... A to sami od sebe.

Chystáte se v hale závodit? Už kvůli štafetě, která má jistý start na HME...
Když budu zdravotně v pořádku, tím myslím hlavně nějaké „rýmičky“ po návratu, a budu mít formu, tak se párkrát proběhnu. Ale nijak zvlášť se na halovou sezonu nechystám. Nemám v ní svou disciplínu, takže trénuji především směrem k létu.

Máte už v kalendáři zaškrtnuty nějaké konkrétní halové závody?
Zatím ne, ale pan Varhaník (kromě jiného její manažer) něco teď zajišťuje. Kdyby nic nebylo, zazávodím si alespoň ve Vídni. Ale ještě uvidíme.

Co vy a mistrovství republiky?
Na něm půjdu buď čtvrtku nebo dvoustovku. Eventuelně se ještě pobavím s trenérem o šedesátce překážek.

V minulosti jste v halové sezoně úspěšně závodila také v pětiboji. S tím letos nepočítáte?
Ne. Nepřipravovala jsem se na něj, ani jsem nad tím neuvažovala. Halu po náročné loňské sezóně beru spíš volněji a na víceboj bych se musela cíleně připravovat už od podzimu. Do toho jsem chuť neměla.

Do Česka se vracíte 25. ledna. Nebojíte se přechodu na tvrdší halové povrchy?
Byla jsem na klasickém tartanu na Tenerife a pak před odletem i na oválu v hale a šlo to. Je ale pravda, že v halách je to obtížnější, už kvůli  klopeným zatáčkám. Uvidím, jak na tom budu, až se vrátíme.

 

Michal Procházka, Adam Pražák