přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

16. května 2017, 09:21

Gdula cílí na limit

Je mu pouhých pětadvacet let, přesto má již mnoho atletických zkušeností. Lukáš Gdula byl účastníkem olympijských her i mistrovství světa a věří, že při své premiéře na padesátikilometrovém závodě před domácím publikem předvede kvalitní výsledek. Kdo je jeho atletickým idolem, co ho motivuje a jaké jsou jeho plány pro letošní sezónu?

Lukáši, když se řekne Poděbrady, co se vám vybaví?
Poděbradský závod mám moc rád, protože to byl vlastně první velký závod, na který jsem se dostal. Už jako žák jsem tam šel pět kilometrů. Vracím se tam každoročně na domácí republikový šampionát na dvacet kilometrů. V posledních letech se tamější trať hodně přebudovala a nahrává kvalitním výkonům.

Preferujete raději domácí závody nebo ty v zahraničí, kde necítíte takový tlak?
Mám srdcový závod ve slovenských Dudincích, kde se koná mistrovství republiky na padesátku, která je mojí hlavní tratí. V Čechách se padesátka nechodí, takže to pro mě bude taková premiéra na domácí půdě na této distanci.

Jakou budete mít v Poděbradech podporu?
Určitě nějakou mít budu. Tím, že je Evropský pohár v Poděbradech a já jsem z Pardubic, což není daleko, tak se jistě přijede podívat rodina a přátelé.

S čím půjdete do poděbradského závodu?
Rád bych splnil limit pro start na světovém šampionátu v Londýně, kde bych chtěl závodit právě na padesátce. Mám splněný A-limit z loňského roku, který musím v Poděbradech potvrdit béčkem.

Kdo je pro vás chodeckým vzorem?
Určitě je to Matěj Tóth, se kterým se potkávám na závodech a v posledních sezónách se neskutečně zlepšil. Je pro mě vzorem a motivací, že jde uspět ve světové konkurenci. Z našich závodníků je to pak Miloš Holuša, který končil kariéru, když já jsem začínal a v mládí mi hodně pomáhal. Rád bych jednou překonal jeho český rekord. Zahraničním vzorem je pak ještě Španěl Miguel Garcia. Obdivuji jeho chodeckou dlouhověkost. Startoval na mnoha velkých šampionátech a předváděl kvalitní výsledky.

Proč jste si vlastně vybral chůzi?
V mládí jsem zkoušel všechny disciplíny. Již v žákovské kategorii jsem se pak dostal od běhu k chůzi. Tušil jsem, že je možná lehčí se prosadit ve světové konkurenci v chůzi než na dlouhých tratích, kde dominují afričtí běžci. 

Petr Jelínek, Zuzana Trojáková, foto: E. Erben

Vytisknout