Formanová zvažuje konec kariéry

Foto: F. Macák

Ještě počátkem června se zdálo, že vše je konečně tak, jak má. Operace zbavila Formanovou bolesti zad, ze zimního soustředění v Jihoafrické republice se vrátila plná elánu a optimismu. V prvním extraligovém kole zkusila čtvrtku, v Moskvě na PMEZ pak svojí královskou disciplínu. 800 metrů zaběhla za 2:03.99. Čas, který dával naději. Jenže pak se, po sedmi letech (!), ozvaly problémy s ostruhou v patě a vyhnaly ji z treter i z oválu. Znovu se roztočil Formanové už tolik známý koloběh všemožných procedur. Navrhovali ji operaci, tu ale rozhodně odmítla. „Za poslední čtyři roky mám za sebou tři velké operace. Další už podstoupit nehodlám. I můj partner mi říká: nemáš zapotřebí odrovnat se kvůli atletice na celý život,“ svěřila se Formanová na středeční tiskové konferenci. Nezbývá jí tedy než čekat, dokud bolest neodezní.

Čas se ovšem neúprosně krátí a Atény se vzdalují mílovými kroky. „Trénuji sice stále každý den, ale především v posilovně. Běhat můžu jenom v lese na měkkém,“ popsala se stopou rezignace v hlase svou momentální přípravu, která se od té ideální velmi liší. Potřebovala by pracovat hlavně na rychlosti, a tedy závodit. Jenže jak, když neobuje tretry?

Formanová se už více méně smířila s tím, že se do Atén nepodívá. Kromě nesplněného limitu ji totiž trápí ještě jiná věc: „I kdyby mě ostruha dneska přestala bolet, já mohla po 6 týdnech začít normálně trénovat a třeba na poslední chvíli zdolala limit, stejně se už na 99 % nestihnu připravit natolik, aby moje vystoupení na olympiádě mělo smysl. Vypadnout v rozběhu se mi rozhodně nechce. Mám úctu ke svým předchozím výkonům a nejsem žádný olympijský turista,“ prohlásila rezolutně atletka, která se aktuálně rozhoduje, jak naložit se svým životem dál. Konec kariéry sice zatím neohlašuje, ale vážně se jím zabývá. „Možná si pořídíme dítě a za rok za dva se třeba k atletice vrátím. A nebo taky ne,“ zveřejnila něco z myšlenek, které se jí momentálně honí hlavou.