Dvořák: ano, byl poslední

20. července 2008, 16:28

Trojnásobný mistr světa Tomáš Dvořák pro zranění nedokončil na republikovém šampionátu mistrovský víceboj. Přesto byl nejspíš poslední v jeho kariéře.

Do druhého dne nastupoval Tomáš Dvořák ze třetího místa. Jenže hned úvodní disciplínu, překážky, nedokončil. „Byl jsem přehecovaný. Vedle mě startoval Slaven Dizdarevič, který má náběh na sedm kroků, a já ne že bych vstřebal jeho rytmus, ale byl jsem blízko a přeběhl překážku ála Roman Šebrle. Místo abych odraz udělal pod sebe, dal jsem tu nohu před sebe a stehno nevydrželo. Co se snažím své svěřence odnaučit, teďka udělám,“ kroutil hlavou.


Foto: J. Kucharčík

Pokračovat dále nemělo smysl. „Příště bude lépe,“ řekli byste si třeba. Jenže v případě Tomáše Dvořáka už patrně žádné příště nebude. „Prostě přestanu závodit v desetiboji. Neumím sportovat na půl plynu a nebavilo by mě dělat 6000 bodů. Představy jsou jedna věc, tvrdá realita druhá. Mé to tělo je jiného názoru, než bych si přál,“ říká atlet, který naposledy dospěl do cíle vloni při premiéře kladenského TNT  Fortuna mítinku, kde se nominoval na MS v Ósace.

Jedním z důvodů, proč jako vícebojař končí, bude jistě i nedostatek času. „Mám pět svěřenců na stadionu, trénovat spolu s nimi i sebe je hrozně náročné. Kdybych měl dopolední trénink s partou, pak odpolední, a mezitím bych si šel trénovat sám, tak to ne. Takový Robocop nejsem,“ prohlašuje. Neznamená to však úplný konec závodění. „Asi si příští rok hodím oštěpem, na což se nemusí běhat,“ plánuje.

Jeho vícebojařská rozlučka byla velmi nenápadná. Bez fanfár, s poraněným stehnem. Odměnou mu byl jen potlesk diváků na stadionu. Není to málo? „Nejsem rozlučkový typ a oslavový už vůbec ne. Beru to jako normální všední den. Nepočítám, že si někdo za pět let vzpomene, že byl nějaký Dvořák. Dělal jsem to především pro sebe,“ uzavřel.

Adam Pražák
Vytisknout

Krátce

04.12.2016 14:17 O Zuzaně Hejnové vyšla kniha s podtitulem Rychlá holka, autorem je Tomáš Klement.

Archiv zpráv

Kalendář událostí