Dorostenci budou mít svou vlastní regulérní olympiádu

Aktuality
středa 23. listopadu 2011
Rada IAAF posvětila o víkendu technická pravidla pro atletické soutěže, která budou platit už při premiéře mládežnické olympiády v srpnu 2010 v Singapuru. Jaké jsou hlavní body tohoto inovativního projektu?

Mládežnická olympiáda (pro zjednodušení dále redukujeme na MOH) se v městském státě v jihovýchodní Asii uskuteční od 14. do 26. srpna roku 2010, přičemž atletika se bude konat v šesti soutěžních dnech, které však nepůjdou hned za sebou, ale budou prokládány dny volna určenými k jiným aktivitám. Celkově se tak královna sportu rozloží v průběhu prakticky celých MOH, přičemž se vystřídá hned na dvou stadionech.


ilustrační foto

Startovat na MOH mohou výhradně závodníci, kterým bude k poslednímu prosinci roku 2010 16 či 17 let.  Počet atletických disciplín byl stanoven na 18 v každé kategorii (hoši, dívky), přičemž oproti běžnému programu MS do 17 let ubyly víceboje a běhy na 800 a 1500 m byly nahrazeny závodem na rovný kilometr. Maximální počet atletů byl mezinárodním olympijským výborem stanoven na 680, přičemž v každé disciplíně se může objevit nanejvýš jeden závodník z každé národní výpravy, který navíc smí startovat pouze v jedné individuální disciplíně a jako člen kombinované štafety 100-200-300-400m.

Jak se bude možné na MOH probojovat? Nebudou vypsána žádná nominační kritéria přímo pro MOH ani nebude rozhodující postavení atletů ve světových tabulkách. Jediným kritériem budou výsledky na nominačních závodech, které se uskuteční na pěti kontinentech (Afrika, Amerika, Asie, Austrálie (+ Oceánie) a Evropa) v průběhu roku 2010, ovšem maximálně do 31.5. Vzejde z nich celkem 544 účastníků následné MOH, což odpovídá 16 atletům na každou ze 34 individuálních disciplín, přičemž každý z kontinentů bude mít na základě výsledků z předchozích MS do 17 let stanoven počet, kolik závodníků z dané oblasti bude v té které disciplíně startovat. Přitom bude platit, že alespoň nějak by měly být v každé z disciplín zastoupeny všechny kontinenty, přestože by na to podle výkonnosti svých atletů jinak neměly nárok. S jistotou se tak dočkáme např. afrických koulařů či Evropana v dlouhých bězích.     

Zbylá část kvóty (vyhrazeno 136 účastnických míst) se rozčlení mezi země, jejichž závodníci se nenominovali, aby každý z členů IAAF měl možnost vyslat na MOH alespoň jednoho atleta či atletku, přičemž je na jejich volbě, v jaké z disciplín bude startovat (vyjma tyče a kladiva).

Speciálně kvůli MOH byla vyvinuta některá zvláštní pravidla. V principu platí, že každý závodník by se měl představit na obou stadionech, a bude tedy závodit minimálně dvakrát. Pro sprinty, překážky a štafety platí, že se atleti poměří na obou stadionech v kvalifikačním kole a podle svých výsledků budou rozděleni do finále A, B, C…atd. Pro konečné pořadí bude důležitý součet časů, které zaběhnou v obou finále, přičemž v případě rovnosti bude upřednostněn absolutní výkon v některém z finále. Tak třeba hypotetický sprinter, který zaběhne podvakrát ve finále stovky čas 10.50, bude v pořadí až za svým hypotetickým konkurentem, který jednou finišoval v čase 10.45 a podruhé mu změřili 10.55.
V ostatních disciplínách budou tentýž princip součtu výkonů zachován, jen s tím rozdílem, že budou rovnou finále. V horizontálních skocích a vrzích budou mít závodníci navíc pouze čtyři pokusy místo obvyklejších šesti.
     
Kompletní technická pravidla v angličtině pro atletické soutěže na mOH naleznete zde.

Adam Pražák

Fotogalerie