Češi píší z Pekingu

23. listopadu 2011, 11:26

Čtenářům serveru atletika.cz nabízíme první hodiny z místa dění pohledem překážkářky Zuzany Hejnové.

Z deníčku Zuzky Hejnové, běžkyně na 400 metrů překážek:

6. a 7. srpna 2008
Na letišti před odletem na OH jsme měli sraz v 11:30, velká většina lidí se sešla kolem poledne. Někteří z nás rozdali pár rozhovorů a hned jsme se šli odbavit. Čas do odletu utekl velmi rychle, měli jsme VIP salonek. Cesta z Prahy do Istanbulu trvala asi 3h a byla bez problémů.
Hned po výstupu z letadla hledali kuřáci místo, kde by si mohli oddát své slabosti. Bohužel žádné takové na letišti nebylo a v celém areálu se dokonce nesmělo kouřit. No, pak to zřejmě nějak vyřešili, protože představa, že ještě si asi tak dalších 16 hodin si nezapálí, byla opravdu strašnáJ. I v Istanbulu jsme měli krásný VIP salonek, kde byla kromě jídla, pití a připojení k internetu i odpočinková místnost, kde jsme se mohli natáhnout a taky sprchy pro osvěžení před dlouhou cestou. Většina z nás to využila a hned se cítila lépeJ. I toto čekání uteklo velmi rychle. V letadle do Pekingu bylo vše v pohodě a většina z nás aspoň většinu cesty prospala. Není to spánek jako doma, ale aspoň něco se naspat muselo. Po příletu přišly tašky docela rychle, jen 1 nedorazila a to nějakého pána, který letěl s námi, ale nevíme k jakému sportu patří. Zřejmě k tenisu. ("Zavazadlo bylo tenisového trenéra Čiháka," poznamenává vedoucí výpravy František Fojt.)


Denisa Ščerbová (vlevo) a Martina Šestáková při čekání na "Čihákovo zavazadlo" na letišti v Pekingu

Museli jsem tak čekat na letišti asi o 2 h déle, než by bylo potřeba. Jen co jsme vylezli z letištní haly, praštilo nás horko, vlhko a zápach ze smogu. Nebylo vidět nebe ani do dálky a je prostě neustálá mlha. Do vesnice jsem přijeli kolem půl 5. Kontroly akreditací a zavazadel byly opravdu důkladné, ale to je dobře. Ubytovali jsme se v přidělených pokojích a po různých výměnách jsme konečně měli všichni svou postel. Hned byly samozřejmě obsazené všechny sprchy. Po osvěžení jsme se šli najíst, kde nás příjemně překvapila obrovská jídelna s výběrem jídel z asijské, středomořské a mezinárodní kuchyně. Kromě toho i nejmenovaný řetězec rychlého občerstvení, kde jsme si hned dali výborné kafíčko. Večer už jsme si jen vybalili a zalehli. (Ne všichni však hned zalehli: "Po ubytování a občerstvení Tomáš Janků vytvořil u nás na patře počítačovou síť - pro počítačové hry," upřesňuje Fojt - viz foto.)


Stanislav Sajdok a Jan Kudlička "paří" po síti.

Usnuli jsme hned, ale aspoň já jsem se budila snad každou hodinu. No a ráno bych samozřejmě spala tak do 12 h.

8. srpna 2008
Vstávali jsme v půl deváté, abychom hned najeli na místní čas a lépe se srovnali s rozdílem hodin. Chtělo se nám strašně spát, ale vydrželi jsme to. Někteří hned dopoledne jeli trénovat a já jsem šla s trenérkou zkoumat vesnici. Objevili jsme krásný 50m bazén a tak naše dopolední fáze byla jasná. Běžely jsme pro plavky a hned skočily do vody. Je skvělá a i přesto, že tu nesvítí sluníčko, tak je velké teplo a člověku není ani malinko zima, když vyleze. Takže paráda. Byly jsme ještě prohlédnou suvenýry, kterých je opravdu mraky a pěkně drahé. No, ale něco dovézt musíme, to je jasné. Po pozdějším obědě jsme jen odpočívali na pokojích a nabírali síly na zahajovací ceremoniál podle své chuti. Někteří spí, někteří si povídají, jiní jsou ve spojení s domovem atd. Hodně sportovců chce být přímo v ději zahájení, a tak na sebe obléknou předepsané věci a v 19:20 vyrážíme z vesnice. Snad to bude stát za to, docela se těšíme.

Zuzana Hejnová
Michal Procházka

Vytisknout

Krátce

01.12.2016 08:58 Mistrovství světa družstev v chůzi bude v roce 2018 hostit čínský Tchaj-cchang.

Archiv zpráv

Kalendář událostí