Češi odjedou z Dauhá bez medaile, zato s osmi umístěními v elitní osmičce

14. března 2010, 14:43

Česká atletika sice nezískala medaili stejně jako před dvěma lety, celková bilance je však výrazně lepší než ve Valencii. Závěr posledního dne HMS v Kataru ozdobil světový rekord v trojskoku.

Před výkony českých reprezentantů, které prosíme o shovívavost, má přednost událost, na kterou se čekalo celou halovou sezonu a o víkendu se už stala, ale ne v Dauhá. Řeč je o světovém rekordu. Už není pravda ani to, že marně vyhlížíme takový výkon na MS, nebylo to však v ženské tyčce, kde se to všeobecně očekávalo.

Při protahované soutěži trojskokanů, která oproti zvyklostem trvala i po skončení na závěr plánovaných štafet, se do poslední série druhý Teddy Tamgho v šestém pokusu pořádně vytáhl, nebo spíše natáhl. Jeho hop, step a jump dosáhl délky 17.90 metru, tedy do hodnoty nového světového rekordu. Dosavadní maximum 17.83 spoludrželi Alecier Urrutia (1997) a Christian Olsson (2004). Švéd byl po svém comebacku po vleklých zranění dnes rovněž v soutěži, své někdejší výkonnosti však zatím úplně nedosáhl a zbyla na něj za 17.23 nikým nemilovaná čtvrtá příčka. Za teprve 20letým překvapením z Francie patří stříbro od první série vedoucímu Kubánci Yoandri Betanzosovi, i jeho výkon 17.69 je třeba vyzdvihnout, nejen protože patrně vyhecoval Tamgha. Také bronz patří Kubě, díky Arniemu Davidu Giraltovi.

Výkony české výpravy zhodnotil šéftrenér Tomáš Dvořák (podrobnější, jmenovité hodnocení připravujeme na zítra). "Já jsem ve své podstatě nadšen. Říkal jsem, že budu šťasten za šest finálových umístění, což se vyplnilo ještě s přídavky. Nemám pocit, že když není medaile, tak je to špatně," odmítl hovořit Dvořák o neúspěchu. "Je to mistrovství světa, nakonec velmi povedené, snad se nám to štěstíčko nakloní někdy jindy. Tým je mladý a troufám si říct, že perspektivní a myslím, že za dva roky to bude zajímavé, snad i medailově. Těším se na léto, kdy je ME, které skýtá jiné možnosti a navíc je to tradiční závod, který si zaslouží pozornost. Naši atleti se tam mohou ukázat," prohlásil hlavní kouč směrem k týmu, jehož nejvyšším výsledkem je čtvrté místo štafety žen. Páté příčky vybojovali Ptáčníková, Holuša, Svoboda a Šebrle, šesté Balner, sedmí skončili Masná a štafeta mužů, ve finále byla Straková, byť nakonec mimo osmičku, devátá.
Češi obsadili s 24 body jedenácté místo v tabulce národů spolu s Polskem, žebříčku vévodí Američané, kteří získali i nejvíce a nejlepší skladbu medailí (8-3-6). Druzí byli podle tohoto kritéria díky svým běžcům Etiopané (3-0-2), třetí příčka patří Rusku (2-4-3).

Ženská štafeta 4x400 metrů zopakovala čtvrtou příčku z předloňského šampionátu ve Valencii, když tentokrát přidala i výtečný čas 3:30.05. Nebyla daleko ani od národního rekordu, který platí od Paříže 1997, tehdejší čtveřice za něj byla rovněž čtvrtá. O dva roky předtím za pomalejší čas než dnes (3:30.27) braly Koštovalová, Dziurová, Benešová, Formanová dokonce stříbro. Dnes rozbíhala Denisa Rosolová a předávala na čtvrtém místě. Na dalším úseku sice Jitka Bartoničková klesla o příčku zpět, ale neztratila mnoho a Zuzana Bergrová malou ztrátu na Britky dohnala. Zuzana Hejnová, zklamaná z indiviuálního startu, pak do závěrečné čtvrtky dala vše, stejně jako její kolegyně, a v cílové rovince přespurtovala britskou finišmanku McConellovou.
Dojmy kvartetu shrnula právě v závěru úspěšná Hejnová: "Máme jednoznačně radost, jednak jsme vyhrály souboj s Britkama a navíc máme super čas, o 4.5 vteřiny lepší než předloni. Vůbec jsem nečekala, že bychom se mohly takhle zlepšit," zářila svěřenkyně Martiny Blažkové. "Osud štafety v létě? To bude těžké. Můžeme ji běžet jenom na PMEZ a při ME družstev, kde máme ještě svoje disciplíny," řekla trochu pesimisticky Hejnová, ale stanovený čas je 3:32, navíc lze splnit i průměr 53.40.
Zlato na posledním úseku udržela Felixová pro USA a kolegyně Dunnovou, Trotterovu a Hastingsovou, které dohromady donesly kolík do cíle za 3:27.44. Ruská čtveřice s finišmankou Firovovou zůstala o desetinu zpět, bronz poletí na Jamajku, která ztratila na vítězky vteřinu.

První velké finále kariéry zvládl Jakub Holuša. Tempo osmistovky vzal Súdánec Abubaker Kaki a bylo vskutku pekelné, 24.96-52.18-1:19.86. A předloňský šampion před sebe nikoho nepustil ani v závěrečném okruhu, tudíž si mohl odškrtnout splněnou obhajobu za čas 1:46.23. Stříbro bral se ztrátou 16 setin Keňan Boaz Lalang, bronz za další tři desetiny Polák Adam Kszczot.
Holuša se zařadil v prvním kole na páté místo a na něm také dokončil v čase 1:47.28. "Mám toho dost. Bylo to rychlé, jak jsem čekal. Od startu se udělal vláček a ten dojel až do cíle. Nikdo nikoho nepředbíhal. Zkoušel jsem bojovat, nastoupit, ale nešlo to. Od čtvrtky jsem měl tuhé nohy, ale na Ismaila bylo," popsal malinko smutně svěřenec Josefa Vedry, vzápětí však obrátil, našel  pozitiva a přidal slib pro venkovní sezonu: "Jinak to je ale super úspěch. Páté místo na světě, navíc na této trati, co víc si přát. Je to obrovské povzbuzení pro léto, dokázal jsem si, že se s nimi dá běhat. Budu pracovat, abych se dostal na 44.50. Dostat se na Evropě do finále bude ale stejně těžké jako tady. Je to ale můj cíl."

Petr Svoboda si na šedesátce s překážkami nejprve vítězstvím v třetím semifinále zajistil účast v bojích o medaile. "Nijak zvlášť se mi to nepovedlo, podle mě. Až do třetí překážky jsem byl třetí, teprve za ní jsme zrychlil," řekl po doběhu Svoboda, který si zapsal čas 7.60. "Neměl jsem ale strach, že bych nepostoupil, pokud by se mi nestalo něco zdravotního. Dostal jsem totiž přesně takový rozběh, jaký jsem si přál. Byl v něm jeden dobrý - Oliver - s nímž se dá běžet a ostatní nějak výkonnostně nevyčnívali. Byl bych hodně zklamaný, kdyby se mi z tohoto nepovedlo postoupit," popsal svěřenec svého jmenovce Luďka, jehož čekají ve finále oba favorité Robles a Trammell i navrátilec Liu Siang.
Následný boj o medaili se Svobodovi bohužel už tolik nevydařil a nebyl ani prvním Evropanem, neboť jej k pátému, pro českou výpravu osudovému umístění, odsoudil Rus Borisov. "Stalo se, co jsem si přál - trefil jsem start. Ale pak jsem to neustál hlavou. Chtěl jsem asi víc, než na co jsem v tu chvíli měl," litoval po doběhu Svoboda. "Na druhou stranu dneska to byl souboj titánů a páté místo se dá považovat za úspěch. Na medaili to chtělo osobní rekord, což oni předvedli a já ne," zhodnotil kriticky svůj čas 7.58. "Popravdě převládá zklamání, atomovka udělala jen malé bum na startu a pak už nic. Jenže porážky dělají vítěze, jak se říká. Pro mě je to nakopnutí směrem k ME, kde Borisov (dnes 7.51) určitě nebude v takové formě, protože on stodesítku běhat moc neumí," uzavřel Svoboda.
Titul získal nešťastník z Valencie Dayron Robles. Kubánský světový rekordman na stodesítku k tomu přidal i fantastický rekord šampionátu 7.34, jen 4 setiny od světového maxima Brita Jacksona. Američan Terrence Trammell zůstal o dvě setiny zpět v národním rekordu. Mistr světa z Lisabonu 2001 a Moskvy 2006 přidal do své sbírky už šestou stříbrnou medaili z velké akce (byť halovou první). Bronz bral další Američan David Oliver v osobním rekordu 7.44, tedy času, který Svoboda předvedl před dvěma týdny na MČR. Obhájce titulu Liu Siang skončil sedmý.

Přítelkyně Petra Svobody Jiřina Ptáčníková si v tyčkařském finále vyrovnala týden starý osobní rekord 460 centimetrů a z pátého místa měla velikou radost. "Pro Peťana je možná páté místo zklamání, mě by ale nenapadlo ani v tom nejšílenějším snu. Být pátá na světě, navíc díky vyrovnanému osobnímu rekordu, a kdybych měla o jeden nezdařený pokus míň, mohla jsem být s Jelenou čtvrtá," nadšeně vykládala svěřnkyně svého otce Františka a Nikolaje Goroškova. "Poučila jsem se z kvalifikace, kde jsem se trápila, a dneska jsem si to užívala. Pořád jsem se usmívala," povídala Ptáčníková. "Proč jsem nešla na 470, když jsem byla na 465 sama? Jednak jsem nebyla úplně závodně naladěná, chyběla tam ta nervozita, jednak jsem se inspirovala soutěží mužů, kde rozhodovaly i poměrně nízké výšky. Také se to potvrdilo, některé dobré holky chybovaly a tak měli šanci ukázat se takové jako já," vysvětlila česká tyčkařská jednička.
O titulu se stejně jako v Berlíně opravdu bojovalo. Ne proto, že by Jelena Isinbajevová neskočila jako na loňském venkovním MS základ, ale proto že dosavadní suverénka disciplíny byla dnes z formy a po základu 460 bylo 475 nad její síly. Radostnou zprávu do Brazílie poslala Fabiana Murerová, která se přenesla na první pokus přes 480 cm. Stejnou výšku zdolala i Ruska Světlana Feofanová, ovšem "až" v druhé sérii. Bronz putuje za 470 cm do Polska zásluhou aktuální šampionky pod otevřeným nebem Anny Rogowské.

První medaile se dnes rozdělovaly na patnáctistovce. Po půl roce se opakovalo setkání Španělky Rodriguezové a Etiopanky Burkaová, které skončilo na MS pro obě nešťastně. Tentokrát se vážnější kolize nekonala, obě se však střetly v závěrečném kole o medaili, ne však o tu nejcennější. I když právě Španělka byla tou, která na poslední dvoustovce první nastoupila, zlato v čase 4:08.14 získala méně známá Etiopanka Kalkidan Gezahegneová. Stříbro za vycházející hvězdou, jak ji označil časopis Spikes, nakonec uzmula Natalia Rodriguezová, na Gelete Burkaovou zbyl bronz, když se obě vešly do čtvrtvteřiny za vítězku.

Trojku ovládl v závěrečných dvou okruzích jednoznačně keňský rodák v amerických barvách Bernard Lagat. V závěrečné rovince pak už zdravil diváky, cíl protnul za 7:37.97. Stříbro bral s odstupem vteřiny a půl Španěl Sergio Sanchez, bronz o půl sekundy zpět Keňan Sammy Alex Mutahi. Nepopulární bramborová zbyla na mladšího z bratrů Bekelů Tariku.

Z ženské půlky putuje zlato do Ruska. Více jak kolo předtím držela čelní pozici Britka Jennifer Meadowsová, v posledních metrech ji však přefinišovala Marija Savinovová a krom titulu mistryně světa získala i letošní nejlepší výkon 1:58.26. Bronz brala s odstupem, ale také ještě v čase pod 2 minuty Američanka Alysia Johnsonová.

V kouli žen se potvrdily ambice běloruských koulařek. Zvítězila Naděžda Ostapčuková, která se do čela dostala v páté sérii a v té šesté již jako jistá mistryně přidala rekord šampionátu 20.85 m. Druhá skončila olympijská vítězka a mistryně světa Valerie Viliová z Nového Zélandu, která za Ostapčukovou zaostala o 36 cm. Bronz a druhou medaili pro Bělorusko přidala Natalia Michněvičová. Napodobila tak manžela Andreje, který byl v mužské soutěži druhý.

Výkon 670 cm z první série stačil k vítězství americké dálkařce Britney Reeseové. Druhé místo obsadila obhájkyně titulu Naide Gomesová z Portugalska, která skočila 667 cm. O bronz se rozhořel centimetrový souboj mezi Brazilkou Keilou Costaovou a Estonkou Ksenií Baltovou. Radovala se nakonec prvně jmenovaná, které se podařilo skočit 663 cm dvakrát, zatímco Estonka se mohla prezentovat k stejnému maximu druhým nejlepším výkonem "pouze" 660.

Za rovných sedm vteřin se dostala do cíle mistryně světa na hladkých šedesát metrů Jamajčanka Veronica Campbell-Brownová. Pro světovou šampionku ze stovky a olympijskou z dvoustovky to je při první vrcholné halové účasti hned další nejcennější kov do sbírky. Stříbro putuje s třísetinovou ztrátou na Panenské ostrovy zásluhou dosavadní tabulkové vládkyně LaVerne Jones-Ferretteové, bronz patří zástupkyni USA Carmelitě Jeterové za 7.05.

Ivan Uchov je pod střechami k neporažení, aneb halový mág vládne dál. Ve výškařském sektoru byl jediný, kterému odolala laťka na 233 centimetrů a o 3 cm poté si počínal s nemenší bravurou rovněž napoprvé. Zadrhl se až na 241 (jeden křížek měl do té doby jen na 228), které dvakrát marně pokoušel a na závěrečný skok už nenastoupil. Stříbro patří po zásluze dalšímu Rusovi Jaroslavu Rybakovovi, který jen lehoulince shodil třetí pokus na 233. Bronz patří Američanovi s českými předky Dusty Jonasovi, který stejně jako Rybakov překonal 231, ale napodruhé.

Dramatickou podívanou nabídly jako vždy mužské štafety, a to i poté, co třetina týmů, konkrétně Bahamy a Jamajka, odpadla během sto metrů pro zranění. O zlatu pro kvartet USA ve složení Torrance, Nixon, Tate a Jackson nebylo od druhého úseku pochyb, nakonec i finišman známý pod alias Batman se při běhu zranil a v cíli pak místo radosti padl s bolestivou grimasou. Ze senzačního stříbra se mohla nakonec radovat belgická čtveřice, bronz vydřeli Britové, těsní přemožitelé našich reprezentantů z rozběhu. Štafeta Dominikánské republiky, která jako jediná další dokončila, o setinky za Brity, byla nakonec diskvalifikována.

Adam Pražák, Michal Procházka
Vytisknout

Krátce

01.12.2016 08:58 Mistrovství světa družstev v chůzi bude v roce 2018 hostit čínský Tchaj-cchang.

Archiv zpráv

Kalendář událostí